Náš newsletter tradičně přešel na letní provoz: v červenci a srpnu chodí jednou týdně, a to v pondělí.

Šéf Radiokomunikací Kamil Levinský: Další priority jsou placená televize v DVB-T2 a digitalizace rozhlasu

Výhodou pozemního signálu zůstane jednoduchý příjem z antény a rozhlasovou digitalizaci potáhnou autorádia, věří Kamil Levinský, generální ředitel Českých Radiokomunikací, které tu provozují tři digitální televizní sítě a většinu analogových rozhlasových vysílačů.

Kamil Levinský. Foto: Radiokomunikace

Kamil Levinský. Foto: Radiokomunikace

Do televizní digitalizace jste investovali zhruba miliardu korun. Byly v tom i vaše peníze, nebo je všechny vyberete od televizí, svých klientů?

Celý model televizní digitalizace spočíval v tom, že České Radiokomunikace investují do zcela nových sítí – do výměny všech antén i vysílačů. Tyto kapitálové náklady plus ty, které dáváme na údržbu stanovišť, vstupují do obchodního modelu, vyúsťují v cenu za vysílání a tu televize postupně splácejí. Nový akcionář Macquarie Infrastructure and Real Assets, koupil Radiokomunikace za 14 miliard korun, včetně její jedinečné infrastruktury v podobě věží, optických a rádiových tras a z ní také očekává výnos.

Do kdy se vám celá tato investice vrátí?

Počítáme od pěti do deseti let. Záleží na zaplněnosti multiplexu 3.

Dokončili jste pokrytí celé republiky digitálním signálem v systému DVB-T, ohlásili jste první pokusy v DVB-T2. To je váš další největší investiční projekt, další priorita?

Jedním ze dvou prioritních projektů je rozvoj nového nástupnického standardu DVB-T2, který by měl přiblížit zemské TV vysílání směrem k vysílání ve vysokém rozlišení a placené televizi. Vnímáme tu velký potenciál pozemního způsobu příjmu televize, díky tomu, že má stále největší a dominantní podíl mezi platformami. Oficiální statistiky hovoří zhruba o 40 procentech, nicméně my víme, že reálně je to většinou kolem 50 procent, když se odečtou všechny neaktivované satelitní karty či se zohlední druhý, případně třetí televizor v domácnosti. Pak k příjmu placené televize potřebujete jen kartu, kterou strčíte do televizoru, anebo set-top boxu. Nepotřebujete parabolu ani její komplikovanou montáž ani být v dosahu kabelů.

Vývoj podílu platforem pro přijímání TV signálu v průběhu digitalizace. Zdroj: ČT, Mediaresearch, STEM/MARK

Vývoj podílu platforem pro přijímání TV signálu v průběhu digitalizace. Zdroj: ČT, Mediaresearch, STEM/MARK

Pokud se podíváme do historie nabídku vysílat v současných pozemních digitálních sítích ve vysokém rozlišení jsme některým komerčním televizím vypracovali na jejich žádost už v roce 2008. Bohužel v systému DVB-T je vysílání ve vysokém rozlišení stále finančně příliš náročné. Mezikrok vysílat rozlišení HD v kompresi MPEG-4 v systému DVB-T je dnes už mrtvá cesta. Když chcete vysílat pět plnohodnotných kanálů v HD rozlišení v jednom multiplexu, jde to jedině s pomocí DVB-T2 standardu.

A druhá priorita?

Digitalizace rozhlasového vysílání. To bude běh na delší trať, pět sedm let určitě, ale je třeba proces začít nastavovat. Aby byl nastaven lépe než digitalizace televizní, kdy jsme čtyři pět let stáli, protože se nenašel konsenzus mezi veřejnoprávním a komerčními provozovateli.

Od manažera digitalizace ČT Pavla Hanuše opakovaně zazněla ostrá kritika optimismu, s jakým prosazujete DVB-T2. Hanuš říká, že DVB-T se prosadilo na trh jako nutnost daná státem a jeho mezinárodními úmluvami o kmitočtech, zatímco DVB-T2 bude čistě dobrovolná, tržní nabídka, cenově náročná, ke které budete muset televize při jednáních přimět.

Na setkání v patě žižkovského vysílače, které jste loni pořádali k představení plánů s DVB-T2, Hanuš řekl: „Problém DVB-T2 i projektu Digitální Česko je, že nemají ekonomický rozměr. Jsou to pohádky Boženy Němcové. Moje žena kvůli HD z SD nepřepne. V HD dokážeme na satelitu vysílat za pětinu nákladů, proč bychom se s HD cpali do terestriky.“ Řekl také, že „DVB-T zničilo obchodní modely“.

Kdo vám zavedení nové technologie zaplatí?

Souhlasím, že zavedení DVB-T2 závisí na nalezení křehké rovnováhy, kompromisního obchodního modelu pro provozovatele sítí a televize. Potenciálně je to i byznys pro výrobce televizorů, kteří mohou dostat na trh nové modely. Určitě nebudeme schopni hned od začátku vysílání v příštím roce účtovat plné ceny. Počítáme s tím, že bychom stále platformu testovali.

Čili dotovali.

Ano, dotovali. Až podle nového zákona o elektronických komunikacích můžeme testovat na delší dobu než 30 dní a to v délce 12 měsíců s možností prodloužení o dalších 6 měsíců. Podle tohoto zákona navíc nebudeme schopni za testovací vysílání účtovat komerční ceny, ale pouze si nechat proplatit náklady související s tímto testovacím provozem. Tato příhodná cena by měla umožnit jednotlivým televizím umístit do vysílání atraktivní obsah.

Důležité pro adopci nového standardu je to, aby se na trh dostaly v dostatečném množství nové přístroje, které budou vybaveny přijímací částí DVB-T2. Testovali jsme třeba televizory Panasonic určené pro anglický trh, které se vyrábějí v České republice a které tuto přijímací část už mají v sobě zabudovanou. Cíl letošního testu provedeného ve spolupráci s ČTÚ a ČMI bylo definovat jednotné standardy v pro výrobce televizorů a set-top boxů pro Českou republiku v podobě takzvaného D-Booku. Ten nyní prochází připomínkovým řízením a po jeho schválení by nemělo nic bránit tomu, aby se zde nové přístroje začaly prodávat.

Na dlouhodobý test, který bychom chtěli zahájit příští rok, by měla navázat strategie správy kmitočtového spektra ze strany Českého telekomunikačního úřadu. Aby úřad určil, jak rozvoj terestrické televize vnímá on. V okolních zemích je DVB-T2 přirozenou platformou pro další rozvoj pozemní televize.

Tento systém umožňuje například uvnitř multiplexu vybudovat jeden virtuální multiplex určený pro mobilní příjem. Na všech mobilních zařízeních – telefonech, tabletech – vybavených speciálním tunerem by pak bylo možné televizi přijímat bez nutnosti výstavby dedikovaných sítí o kterých se dříve mluvilo v souvislosti s DVB-H.

Co má domácnosti přesvědčit, aby do nových přístrojů investovaly? Nedávno kvůli digitalizaci kupovaly nové ploché televizory, set-top boxy, satelitní komplety. Proč to zase znova měnit? Zvlášť když je tu stále krize.

Satelit vyžaduje za sledování obsahu v HD stálé měsíční poplatky, totéž kabel či IPTV. U satelitu se zpomaluje nárůst jejich podílu, který saturoval nedostatek nabídky v pozemních sítích začátkem digitalizace a u kabelu nebo IPTV dlouhodobě stagnuje nebo dokonce klesá.

Primární výhodou pozemního příjmu tedy vždy bude jednoduchý příjem z antény. Počítáme, že na výstavbu sítí použijeme část existujících stanovišť a z tohoto důvodu nebude potřeba pro diváky montovat na střechy nové antény natočené na jiné směry. Jen tohle ale pro úspěch stačit nebude, speciálně u placené televize by bylo ideální připravit unikátní nabídku co se týče obsahu.

Která to bude? Technologické televizní novinky se zavádějí první při sportu, při sportovních přenosech.

To je otázka na televize, ne na nás jako provozovatele sítě. Sport určitě bude jeden z tahounů, dále by typově mohlo jít o filmový či dokumentární kanál. Ne že by se překlápěly z jiných platforem, ale optimálně by měly pro tuto platformu vzniknout unikátně a také tak být promovány. Pro nové kanály je přitom výhodnější model placené televize – nemusejí platit plnou částku za distribuci signálu, ale jen nižší fixní náklad plus dostávají okamžitě část peněz z každého předplatitele této nabídky.

S kým se na DVB-T2 dohadujete? Předpokládám, že minimálně s Českou televizí, když chcete v této nově kvalitě vysílat londýnskou letní olympiádu 2012.

Pokud se podaří test rozjet, rádi bychom v něm viděli všechny stávající provozovatele – ČT, Novu, Primu a Barrandov. Jak jsem řekl, nemůžeme za to účtovat normální, komerční ceny, bude tedy záležet na dohodě s nimi, na jejich vůli a možnostech. Technicky jsme zmíněné pokrytí rychle zajistit, nic nebrání tomu, aby síť v létě byla pro dvě třetiny obyvatel k dispozici.

Konkrétní dohody, kdo vám aspoň část zaplatí, máte?

Optimální model by byl, kdyby se dohodli všichni. Bavíme se se všemi. Kritické bude, abychom měli finální dohody do března, abychom byli schopni vysílání rozjet.

Právě na možnost experimentovat dlouhodobě čekáte už pár let i v případě digitálního rozhlasu. Jak jste daleko?

Prezident už podepsal zmíněnou novelu zákona o elektronických komunikacích, která dlouhodobý test umožní. Až začne platit, na jejím základě budeme mít oprávnění požádat o testovací kmitočet – ať už o DVB-T2, nebo III. televizní pásmo pro DAB. V něm pro nás dává ekonomicky smysl digitální rozhlas rozjet nikoliv však v L-bandu, v něm je možná životaschopný v pozdějších letech, či v případě dokrývání dílčích míst.

Pro finální rozjetí digitálního rádia je třeba, aby telekomunikační úřad jasně řekl, kdy vydraží licence na III. pásmo. Úřad udělal tendr na L-band, na národní síť, na krajské sítě a na městské sítě. Pamatuju si, že před rokem uvedl, že III. pásmo se bude tendrovat až po zakončení televizní digitalizace, tedy po červnu 2012. Pokud předpokládáme, že bude daný harmonogram naplněn, pak bychom byli schopni v roce 2013 spustit životaschopný, dlouhodobější projekt digitálního rozhlasu.

S regionálními sítěmi budete, respektive můžete něco dělat už teď?

Můžeme, díváme se na L-pásmo, to bychom využívali ale spíš v budoucnu, pro menší rádia, pro regionální šíření. L-bandové sítě jsou dražší, nemají dlouhý dosah, ale lze jej využít například ve městech. Zatímco sítě v III. televizním pásmu jdou vybudovat pro celorepublikové pokrytí či pro velké regiony.

Jaký obecně očekáváte vývoj v oblasti digitálním rozhlasu? Co se týče obsahu, co bude tahounem?

Obsahově očekávám, že to bude kombinace stávajících největších stanic s novými tematickými, které dnes vysílají na internetu. Analogové FM spektrum je už vyčerpané, pro vysílatele tak budou digitální sítě šance, jak nové kanály vytáhnout z podceňovaného a sledovaností pořád nevyprofilovaného internetu do mainstreamové platformy – do terestriky.

A teď tu máme čtyři způsoby, jakými lze digitální rozhlas přijímat – přes televizor spolu s digitální televizí, klasicky přes samostatný přijímač na polici či na lednici, přes internet, nebo v autě. Který z nich převládne?

Dominantní budou auta. Pro úspěch platformy bude tedy klíčové, aby se nové typy přijímačů začaly do vozů co nejvíce montovat, protože velký počet lidí poslouchá rádio právě v autě. Televizory jsou nyní využívána pro digitální rozhlas hlavně proto, že ten samostatně neexistuje. Tento způsob příjmu bude ale ustupovat. Navíc multicasting přes internet nebude nikdy tak efektivní, jako přes tradiční vysílací sítě.

Provozujete tři digitální sítě, máte zájem i o čtvrtou, kterou nyní má stavět Telefónika O2, ale nestaví?

Ano, naprosto nepochopitelně tu zůstává ležet ladem celá jedna kmitočtová sada. ČTÚ by mělo zahájit správní řízení s Telefónikou o odnětí této kmitočtové sady, protože nedodržuje technický plán přechodu (vládní časový harmonogram digitalizace – pozn. red.) a pak určit, na co jiného ji použít, včetně kmitočtů, které byly dosud vyhrazeny pro mobilní televizi DVB-H, což je dnes prakticky mrtvý projekt.

Pojďme nakonec ke sporu Primy a RTA. Hlavní námitka vůči vám jako provozovateli sítí je, že byť dosavadní uspořádání na společných kmitočtech v síti 2 opouští Prima, vy RTA nezaručujete, že v multiplexu 2, kde vysílají stanice Nova, Prima a Barrandov, zůstanou. Že se do méně atraktivní sítě 3 stěhují oni, a ne Prima.

Musíme postupovat striktně podle platné legislativy a platných smluv. Prima i všichni ostatní mají plné právo nám dodat jakýkoliv obsah pod jakoukoli licencí. Poskytujeme jim pouze místo v multiplexu, datový tok, oni musí pouze doložit, že mají řádné povolení. Všechny stanice se mohou rozhodnout takové podnikání ukončit, zaměnit obsah, cokoli. Prima se rozhodla zaměnit obsah, záměnou obsahu nastává skutečnost, že regiony – skupiny RTA i skupiny R1 – nemají kam vstupovat a my už jim to nejsme schopni podle smluv garantovat.

Vy to vážete na licenci, oni ale říkají, že uspořádání mění Prima, ne oni, a přesto v multiplexu 2 nezůstane RTA.

Regionálně odpojované okno bylo ale v programu Primy. Nejsme schopni je přesunout jinam. Pokud někdo řekne, že Prima má regionální okno povinnost vyhrazovat dál, Radiokomunikace budou regiony do jejího programu dávat. Podle nové licence a platné legislativy tu povinnost ale nemá. Co se týče regionů, dvacet minut nebo tři hodiny vstupovat do ničeho nelze. Jednoduše řečeno není technicky možné vysílat jen pár regionálních oken denně a mezitím nic, černo. Navíc v síti 2 není místo na další novou pozici pro program, kam by mohly regiony vstupovat místo Primy.

Bývalý radní ČTÚ Petr Štěpánek namítal, že jste dostali peníze od státu, abyste technicky zajistili možnost regionálně odpojovat v síti 2, a teď to rušíte.

České Radiokomunikace připravily regionalizaci sítě 2 na základě plně transparentních podmínek v době, kdy žádná zákonná úprava dovolující proplacení nákladů na regionalizaci neexistovala. V žádném případě jsme neiniciovali přijetí zákonné úpravy, umožňující proplacení nákladů na regionalizaci sítě 2. Ihned po přijetí dané legislativy jsme požádali ČTÚ o proplacení nákladů na regionalizaci sítě 2. Po jejím proplacení ze strany ČTÚ, které v mnohých regionech trvalo několik měsíců, jsme peníze vrátili jednotlivým regionálním televizím, které již regionalizaci zaplatily. V některých případech se dokonce stalo, že určité regionální televize odmítly regionalizaci zaplatit s argumentem, ať si to České Radiokomunikace vyjednají s ČTÚ. České Radiokomunikace tak v podstatě několik měsíců vysílání těchto televizí financovaly.

Je tedy zřejmé, že tato legislativní úprava byla spíš pro České Radiokomunikace nevýhodná a v žádném případě nic nerušíme. Pouze postupujeme, jako ostatně ve všech případech, podle platné legislativy, licencí a smluv. České Radiokomunikace nemohou v žádném případě ručit za obsah vysílání svých zákazníků, ani za jeho strukturu. Pokud se zákazník rozhodne obsah regionálně členit a doloží nám licenci, která takové členění umožňuje, rádi poté technicky takové členění zajistíme.

Kdyby došlo k tomu, že RTA odsouhlasí stěhování do sítě 3, jak dlouho bude trvat upravit tuto síť namísto dvojky, abyste to mohli zajistit?

Technicky na to budeme potřebovat 2 až 3 měsíce, pokud by se najednou přihlásili všichni regionální provozovatelé. Některé televize už mají zájem vysílat samostatně v daném regionu. Technicky to bude fungovat tak, že v daném regionu zapnete televizi a uvidíte regionální program určený pro tento konkrétní region. Pokud budete na rozhraní 2 regionů, budete moci přijímat pravděpodobně obě regionální vysílání podle toho jestli jste schopni přijmout signál z různých vysílačů, které šíří jiné regionální vysílání.