„Já jsem četl v monitoringu, že snad rozhlasová rada konstatovala, že externista má rozvolněnější podmínky. To je dezinterpretace, kterou přinesl web Hlídací pes. To nepadlo ani na Radě Českého rozhlasu, ani v rámci vedení, ani v rámci jakékoliv naší reakce. Pro externisty i interní zaměstnance platí úplně stejná pravidla jako pro kohokoliv jiného,“ řekl generální ředitel René Zavoral ve čtvrtek v podcastu webu Info.cz. Narážel nejspíš na pondělní článek, ve kterém Hlídací pes shrnuje odpověď Rady Českého rozhlasu na stížnost na působení Veselého v Českém rozhlasu.
Rada ovšem rozlišování statutů považuje za „zásadní a podstatné“. Radní těmito slovy uvodili odpověď na stížnost Ondřeje Neumanna, ředitele spolku nazvaného Ústav nezávislé žurnalistiky, který web Hlídací pes provozuje. A na rozdílné postavení nedávno upozorňoval také mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna.
Neumann ve stížnosti připomněl část kodexu, podle kterého „není přijatelné, aby se zaměstnanci vystupující v pořadech Českého rozhlasu prezentovali v jiných médiích způsobem, který by byl v Českém rozhlasu nepřípustný“. Podle radních se tento bod ovšem týká „týká explicitně zaměstnanců Českého rozhlasu, nikoli moderátorů zábavných pořadů spolupracujících s Českým rozhlasem na externí bázi“.
Stížnost se konkrétně týkala zejména Veselého působení v internetové televizi XTV, kde moderátor zakončil červnový rozhovor s Václavem Klausem mladším (Trikolóra) slovy „pane Klausi, až budou volby, tak máte jistý jeden hlas“. Rada v tom nevidí problém. „Nezaznamenali jsme, že by Lubomír Xaver Veselý vyjádřil přímou podporu hnutí Trikolóra,“ píšou radní.
Rada tak argumentuje stejně jako Český rozhlas, který prostřednictvím mluvčího Hošny odmítl kritiku aktivit Veselého s odkazem na jeho jeho externí spolupráci s Českým rozhlasem. „Ustanovení kodexu [podle kterého nemá být zaměstnanec spojen s určitými politickými zájmy - pozn. red.] se z logiky věci vztahuje na zaměstnance Českého rozhlasu,“ řekl Hošna dřív Hlídacímu psu. Poznamenal také, že „Xaver Veselý nevyslovuje explicitně sám za sebe preferenci nebo podporu a neříká jednoznačně, čí že to hlas má vlastně pan Klaus jistý“. „Domnívat se tak můžeme pouze z kontextu, ale stále budeme v rovině ‚domněnky‘,“ argumentoval mluvčí veřejnoprávního rádia.
Jakkoliv Zavoral vykládá kodex rozdílně než mluvčí Českého rozhlasu a rozhlasoví radní, v podcastu se i Zavoral za Veselého a jeho rozhlasový pořad Xaver a host postavil.
Pořadem se nedávno zabývala také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, konkrétně zářijovým rozhovorem Veselého s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ten předseda vlády podle rady pro vysílání „využil pro propagaci svých osobních kvalit a politických úspěchů a cílů, a to v nadstandardní míře, neboť ho moderátor nijak neusměrňoval, přestože si uvědomoval, že zde tato propagace probíhá“.
K porušení vysílacího zákona ovšem podle regulátora nedošlo. Velká rada svůj závěr odůvodnila se slovy, že „popsané skutečnosti jsou záležitostí dramaturgie pořadu“, která je „v původním záměru nepolitická“, byť v tomto případě Veselý „politizaci nezabránil“.
Podle webu Hlídací pes vysvětlení rady pro vysílání vychází z toho, že zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání zohledňuje objektivitu a vyváženost zpravodajských a politicko-publicistických pořadů, nikoli zábavních. S odkazem na zábavnou povahu pořadu argumentoval také šéf regionálního vysílání Jan Menger, podle kterého nebyl porušen kodex ani zákon. „Co bylo odvysíláno, za to dám roku do ohně,“ řekl Menger minulý týden na zasedání Rady Českého rozhlasu.
Tam zároveň oznámil, že se posluchači mohou těšit na další pořad s Veselým. Jmenuje se Xaver na cestách a na vlnách regionálního vysílání se objeví příští rok na jaře. Tou dobou se Xaver Veselý také bude snažit dostat do Rady České televize, jak nedávno oznámil. Jestli se mezitím objasní, jak se na Veselého na kanálu na YouTube dostalo video z neveřejného semináře ve sněmovně věnovanému výročním zprávám ČT, není jisté.