Náš newsletter tradičně přešel na letní provoz: v červenci a srpnu chodí jednou týdně, a to v pondělí.

Šéf RTA Pavel Zuna: Chceme zůstat s Primou jako děda Komárek ve své chalupě Na samotě u lesa

„Proč bychom do sítě s horším pokrytím měli odcházet my, když jsme nic neudělali?“ říká k vrcholícímu sporu s Primou šéf Regionální televizní agentury Pavel Zuna v rozhovoru pro Médiář.cz.

Pavel Zuna. Foto: Ondřej Aust

Pavel Zuna před sídlem centrály Regionální televizní agentury v pražské Sněmovní ulici, naproti poslanecké sněmovně

Televize Prima hodlá od ledna 2012 šířit svůj hlavní program pod názvem Prima family pod novou licencí a odstřihnout se tak od vysílání na společných kmitočtech s regionálními studii, které trvá od počátku 90. let.

„Není možné zneužít televizní digitalizace k formální výměně jedné licence za druhou, když tím ničím někoho dalšího,“ protestuje v rozhovoru pro Médiář.cz výkonný ředitel Regionální televizní agentury (RTA) Pavel Zuna, někdejší šéf zpravodajství televize Prima.

„Pro diváky to nebude znamenat v podstatě nic, ta změna je víceméně technická, to není změna, která se dotkne programu jako takového,“ potvrdil nepřímo Zunovu premisu programový ředitel Primy Petr Vladyka, před týdnem v rozhovoru pro Česká média.

Spor začal veřejně komentovat také bývalý člen Rady Českého telekomunikačního úřadu Petr Štěpánek. Telekomunikační úřad je jednou z institucí, u kterých si RTA na postup Primy stěžovala. Štěpánek se veřejně staví na stranu RTA a kritizuje Primu i provozovatele televizních sítí, společnost České Radiokomunikace.

„Prima family ve skutečnosti není žádný nový program, nýbrž stále ten samý, pouze s jiným logem. Pořady, lidé, studia i cesty přenosového signálu zůstávají stejné,“ napsal radní Štěpánek a dodal, že „Prima páchá nemravný podfuk a České radiokomunikace jsou jeho spolupachatelem“. Firma to odmítla s tím, že radní lže. Proti „podfuku“ v dalším Štěpánkově článku se ozvala i Prima.

„Taková konstrukce už musela vznikat s vizí plánu, jak se regionů zbavit,“ podotýká ke smlouvám s operátorem sítí Pavel Zuna.

Jste opět zpátky v televizi. Letos v 
květnu opustil pozici programového ředitele internetové televize Stream.cz, po jejím kompletním převzetím 
portálem Seznam.cz proto, že
 váš plat byl příliš vysoký. Co jste dělal po tom?

Tak bych to neformuloval. Spíše tak, že Seznam měl o významu a náplni práce programového ředitele jiné představy – obecně ji považoval za méně důležitou, než jak byla nastavená v mé smlouvě. Peníze, to byl důsledek výše uvedeného.

Vztahy zůstaly dobré, já pro ně stále dramaturguju dva cykly, jako koníčka. Až teď přišla nabídka od Regionální televizní agentury s tím, že doktor Berka agenturu opouští, prodává ji. Asi tři dny poté, co jsem na nabídku kývl, se vyvrbil problém s Primou. Nevěděl jsem, že jdu do tohoto sporu, domníval jsem se, že do něj nejdu, že je vyřešen nálezem Nejvyššího správního soudu na předchozí věc.

Od koho přišla nabídka pracovat v RTA?

Od jednatele společnosti Tomáše Vališe, ale nebudu zastírat, že předtím jsem mluvil s doktorem Berkou, který má zájem, aby agentura, kterou stavěl, pokračovala dál.

Historicky máte blízko ke skupině PPF, naposledy jste pro ni dělal spotřebitelskou televizní soutěž v Rusku. PPF popřela, že by byla novým vlastníkem studií RTA. Je to tak?

Pro mě byl vždy partnerem jednatel společnosti Tomáš Vališ, se kterým uzavírám smlouvu. Vlastníkem je zahraniční společnost Malcolm & Whitacker Recovery, nijak jsem ale nelustroval, nezkoumal, kdo za ní stojí. Vím, že to je investiční skupina, která firmu kontroluje, ale neměl jsem potřebu po tom dál pátrat. Hlídal jsem si, aby pro mě byly vyhovující podmínky smlouvy a náplň práce. Podle českého práva je pro mě podstatná smlouva, kterou mám uzavřenou napřímo s orgány společnosti, ne s vlastníkem, který notabene - jak ukazuje moje zkušenost z předchozích televizních angažmá - se může často dramaticky proměnit ze dne na den.

Jaký jste si dohodli cíl?

To, s čím jsem byl najímaný, bylo, že s rokem 2011 končí dohoda RTA s Primou, která určuje, že ze tří hodin, které mají studia RTA k dispozici na společných kmitočtech s Primou, se využívá jen část, dvakrát dvacet minut denně. A protože není prodloužena, že “hrozí”, že od 1. ledna bude RTA vysílat plné tři hodiny denně. Pro to je třeba připravit programovou strukturu a náplň. A vést společně s jednatelem exekutivu zejména po programové stránce. Tomáš Vališ je přes finance, přes provoz, přes ekonomiku, ale není to novinář. Čili cíl byl vytvořit s ním tandem, v němž on se bude starat o ekonomiku vysílání, já o program.

Centrální management RTA jste tedy jen vy dva?

Je tu ještě šéfredaktor Petr Semecký, který koordinuje zpravodajskou relaci Minuty regionu. Petr se mnou dělal na Primě a předtím v České televizi. Nehrál ale roli v tom, že jsem do RTA přišel.

Jak byste postavili tříhodinový program? Minule se přimíchávalo proudové vysílání hudební stanice Óčko.

Tak to ne. Už déle máme nakoupené dokumenty z produkce BBC - jde o knihovnu KM Records, výhradního zástupce BBC Motion Gallery -, dál kreslené pohádky, pár filmů, z toho se hodina ráno a dvě hodiny odpoledne dají sestavit, součástí budou samozřejmě regionální zpravodajství a magazíny. Měl by to být komponovaný proud s průvodcem. Nepoběží tam vysílání jiné televize, ani to nebude pořad odbavovaný centrálně z Prahy do všech regionů současně. Dost částí - třeba dokumenty - budou mít všichni stejné, ale moderace mezi tím bude regionálně rozdílná.

Kolik jste investovali?

Bezprostředně za mě to bylo zhruba jeden a půl milionu korun, do odbavování, protože studia nebyla dostatečně technologicky vybavená. Jejich vybavení nebylo na takové úrovni, že by všechna byla schopna garantovat, že bez zádrhelů zvládnou odbavovat tříhodinové vysílání. Co se týče akvizice, pořady už byly nakoupené před mým příchodem.

Mít k dispozici plné tři hodiny by pro vás bylo ideální, místo dosavadních dvakrát dvaceti minut?

Neřekl bych ideální. Když využíváme dvacet minut vysílání a adekvátního limitu pro reklamu, na reklamních příjmech ztrácíme, ale zase šetříme v oblasti nákladů. Hlavní úkol - vysílat regionální zprávy - plníme, další čas jsme odevzdali Primě, ta je ho se svou finanční silou schopná vyplnit produkcí, která je dražší a třeba sledovanější.

Kolik z toho máte teď?

Od Primy dostáváme za nevyužívaný čas včetně reklamního finanční kompenzaci, ale nezveřejňujeme my ani Prima, kolik to je.

Vydělávate víc na regionální reklamě, nebo na platbách od Primy?

Mám na starosti program, ne ekonomiku, ale jestliže se ze tří hodin vzdáte dvou hodin a čtyřiceti minut, kompenzace tam zřejmě nastává poměrně výrazná, to je logické, a hraje významnou roli v příjmech. Podrobněji to komentovat nemohu, jde o interní ujednání a obě strany jsou vázány mlčenlivostí.

Jakou teď dodáváte sledovanost?

Mohu vám říct průměr za předminulý týden, za naše studia a studia Primy dohromady. V čase mezi 17.40 a 18.00 to dělá rating 4,3 %, tedy 389 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 16,7 %.

Jaký očekáváte další vývoj?

Do konce roku by mělo být dohodnuto nové uspořádání, nebo jakkoli jinak rozhodnuto. Myslíme si, že dohoda je velmi těžko dosažitelná, s pozicí, jakou definovala Prima - tedy že místo hlavního programu půjdeme do daleko méně vhodné sítě s menším pokrytím na program Prima Love, a ještě za to budeme za každé naše studio - máme jich pět - platit sto tisíc korun měsíčně, tedy celkem šest milionů ročně. Poslali nám dva ultimativní dopisy, a mají pocit, že tím to hasne. Že prohodí jednu licenci za druhou a nemusí se o tom s nikým bavit. Protože koncept existence regionálních studií a Primy od počátku vytvářel a rozhodcoval stát, měl by se na tom podílet dál. Není to soukromoprávní pře mezi námi a Primou.

V nálezu Nejvyššího správního soudu ze 14. září tohoto roku v této věci se uvádí, že “zákonodárce zcela jasně projevil svou vůli, aby žalovatelka, tedy FTV Prima, nadále byla povinna strukturovat své programové schéma s ohledem na možnost připojování regionálního vysílání, jak stanoví licenční podmínka číslo 33”.

Proto jste si začali stěžovat u státních institucí a regulátorů?

Ano, každá z nich má možnost s argumentací, kterou jim k tomu dáváme, do sporu vstoupit a nějak Primě nařídit, aby nám umožnila dál vysílat. Pak je možné se toho dovolávat u soudů, protože pokud se nedohodneme, začne nabíhat škoda.

Zatím nám ani České Radiokomunikace (provozovatel digitálních televizních sítí - pozn. red.) nenabízejí uspokojivou variantu, kde bychom mohli uplatňovat náš licenční model, tedy vysílat v multiplexu 2, o což máme eminentní zájem, to je pro nás absolutní priorita. Ideální stav pro nás je - ať už na tři hodiny, nebo kratší dobu - být na té pozici, na které jsme byli dosud. Proč bychom do sítě s horším pokrytím, do nestandardního multiplexu, měli odcházet my, když jsme nic neudělali? Ať si tam odejde Prima a my ať řešíme, jak naplnit původní pozici, která je regionalizovatelná přesně podle naší licence, na kterou Radiokomunikace dostaly peníze. V tom okamžiku bychom totiž měli mít aspoň přednostní právo zůstat tam, kde jsme. Zároveň jsme realisti, proto chceme zůstat s Primou, než vysílat někde tři hodiny obklopeni ničím, to by nebylo dobré.

Na čem stavíte argumentaci?

Pro radu pro vysílání to je argument, že vlastníme platnou licenci. Není možné zneužít televizní digitalizace k formální výměně jedné licence za druhou, když tím ničím někoho dalšího.

Telekomunikační úřad upozorňujeme, že máme zůstat ve správně regionalizovatelném multiplexu, protože přesně na regionální vysílání šly peníze státu ze zvláštního účtu, ne aby díky nim celoplošná Prima vysílala nanejvýš regionálně odpojovanou reklamu.

A úřad pro hospodářskou soutěž upozorňujeme na nepoměr smlouvy Radiokomunikací s velkým a malým. Malý má samé povinnosti, velký jen práva. My musíme licenci opatrovat jako oko v hlavě, zatímco Prima naopak může podle smlouvy kdykoli nahradit jednu licenci druhou a provozovatel sítě vlastně nemá právo se na nic ptát.

To je zcela jiné zacházení a jestli existuje zneužívání dominantního postavení, pak je to toto. Taková konstrukce už musela vznikat s vizí plánu, jak se regionů zbavit.

Nepřijde vám model soužití regionů s Primou na týchž kmitočtech přežitý? Digitalizací se otevřel prostor pro násobně víc stanic, proč tedy dodržovat uspořádání z analogové éry, kdy byl vysílacích pozic nedostatek?

To, co říká Marek (Singer - generální ředitel televize Prima - pozn. red.) s parazitováním, je méně zdvořilý model z filmu Na samotě u lesa. Mladá rodina se nastěhuje k dědovi Komárkovi do jeho chalupy, nějakou dobu ji s ním sdílejí a postupně zjistí, že kolem domu dělají víc a víc práce a že děda vlastně překáží. A říkají si, jestli uspořádání není přežité, jestli na nich neparazituje. Jenomže oni v tom domečku jsou jedině díky tomu, že slíbili, že tam dědu nechají dožít. V tu chvíli se už nemá právně ani morálně řešit, jestli je to přežité.

Nakonec na jaře stejně zasel. Věříte, že váš spor s Primou skončí stejně harmonicky?

Harmonicky to asi neskončí, ale věřím, že to nebude ani tak, že někdo napíše dopis a tak skončí soukromé regionální televizní vysílání. Že přijdou desítky lidí v regionech o práci. A že naše podnikání bude v pytli. Věřím, že to není možné.