Jak koronavirus dopadá na média, marketing a maloobchod v Česku? Čtěte ve speciální příloze.

Šéfka vývoje nových pořadů ČT Jana Kasalová: Zkoumáme, zda nevysílat i denní seriál

„Jeden z hlavních problémů uplynulého roku dvou v České televizi byl, že kvůli všemožným restrukturalizacím se programové projekty nedotahovaly, mnohdy jen ležely na stole,“ říká v rozhovoru pro Médiář.cz ředitelka vývoje pořadů a programových formátů ČT Jana Kasalová, která dohlíží na vznik nových tvůrčích skupin, budoucí páteře televizní tvorby veřejné služby.

„Kreativní producenti budou mít vysokou míru zodpovědnosti, já je budu supervizovat a propojovat mezi sebou, aby si nastavili vnitřní konkurenci, abychom nevyvíjeli totéž ve dvou skupinách, abychom vtáhli do dění Brno a Ostravu. A vybrané, hotové věci budeme nabízet programu,“ přiblížila Jana Kasalová své úkoly v televizi. Svou roli popisuje jako „vrcholnou dramaturgii se schopností si to spočítat“.

Jana Kasalová při prvním setkání s novináři, 7. března 2012 na Kavčích horách. Foto: ČT

Jana Kasalová při prvním setkání s novináři, 7. března 2012 na Kavčích horách. Foto: ČT

„Přišli jsme do situace, kdy segment vývoje byl značován jako krematorium vývoje“, prohlásila jste zhruba před měsícem na tiskové konferenci k první várce programových novinek, jež měly jako první ukázat práci současného vedení a napovědět, kudy se bude ubírat tvorba ČT ve Dvořákově éře. Řada z představených programů - seriál Ententýky, Cirkus Bukowsky, cyklus Fenomén Underground nebo Klímův seriál o reportérech - vznikala ale už za předchozího ředitele Jiřího Janečka.

Klasifikovala bych to jako dotažené věci, na jejichž smyslu jsme se shodli. Akcentovala bych hlavně Fenomén Underground, který se tu povaloval několik let a nedošlo na něj. Byla to jedna z prvních věcí, o nichž jsem při nástupu do funkce slyšela. Jeden z hlavních problémů uplynulého roku dvou byl, že kvůli všemožným restrukturalizacím se programové projekty nedotahovaly, mnohdy jen ležely na stole. Jsem pyšná, že jsme Fenomén Underground dotáhli, protože je to živé téma, spousta aktérů je v situaci, ve věku, ve stavu, kdy by za pár let už třeba nechtěli vstupovat před kamery.

Telegraficky k dvěma konkrétním dílům: uvede Česká televize seriál Josefa Klímy o reportérech?

V tuto chvíli máme uzavřeny smlouvy na všech 13 dílů, zaplacena je třetina. Scénáře jsou v první verzi dodány. Josef Klíma je naším oblíbeným autorem, který je pro diváky atraktivní, má zde dveře dokořán a po vzniku tvůrčích producentských center tu zcela jistě bude mít prostor pro svou práci.

Druhá věc, která mě zajímá: Bohumilem Kulínským navrhovaný cyklus 7 otázek, „povídání s lidmi, kteří mají za sebou určité životní zkušenosti a něco prokázali svou prací“, také dotáhnete?

Za tento námět jsme poděkovali a odmítli jsme ho.

Smutná informace, ale pojďme ke konkrétním jménům nových kreativních producentů. Zábavní tvorbu povede v ČT Josef Prouza, někdejší dramaturg Novy z 90. let, podepsaný pod pořady Risk, Bingo, IQ test čiTesty národa. Jaká máte konkrétní očekávání ohledně zábavní tvorby? A neobáváte se podobné kritiky, jaké se dostalo angažmá scénáristek Konečné a Vrabelové ze strany televizní rady?

Ať to klidně kritizují. Za těmi ženami si stojím stejně jako pan generální. Tvůrkyně jsou to kvalitní a jsem si jistá, že jsou schopné veřejnoprávního přesahu. Že se žánr, formát a práci naučily na jiném kombajnu, nevidím jako kontroverzní, ale jako výhodné. Jsou to inteligentní tvůrkyně.

Vztáhnout by se to dalo i na pana Prouzu, který v době výběrového řízení prošel mlatem všech různých pohovorů. Hodně se o něm diskutovalo. je to matador zábavního průmyslu a mě na něm nejvíc zaujalo a baví, že má zkušenost s velkými formáty. I v O2 Aréně, kde dělal formáty pro mnoho tisíc lidí, se naučil řemeslu, profesi, a já ještě vím, že je kvalitní scénárista. Opět: řemeslo se vyučil na jinak formátované televizi, ale intelektuální základnu má. Možná je to riziko, ale s chutí podstupované.

Aniž bych chtěl tyto dva pány srovnávat, působil tu donedávna i někdejší autor zábavní tvorby Novy Radan Dolejš, s nepříliš slavným výsledkem.

V žádném případě bych nesrovnávala tyto dva muže, ze dvou důvodů: každý má úplně jinou zkušenost a každý byl vybrán na úplně jinou pozici. Pan Dolejš byl vybrán jako člověk, který měl rozhodovat o skladbě programu ČT1, pan Prouza by se měl stát kreativním producentem. Je blíž tomu, čím se zabýval celý život a co vychází z jeho zkušenosti.

Jmenovali jste zatím 14 tvůrčích skupin a jejich hlav. Vybrali jste už šéfy u tří dalších, kde jste si do března nebyli jistí - tedy skupiny pro divadelní a uměleckou tvorbu, pro náboženskou tvorbu a toho, kdo povede tvorbu pro děti, mládež a vzdělávací?

V minulém týdnu došlo k dohodě s Patrickem Divišem, ten je nově kreativní producent náboženské skupiny. Celé náboženské vysílání pro Prahu, Brno i Ostravu bude koordinováno z Brna, pod šéfem Divišem, a ten pod sebe vtáhne i stávající dramaturgii pražskou.

V případě skupiny divadelní a dramatické tvorby půjdeme cestou, že se nám někdo přihlásí, anebo ho oslovíme.

A pokud jde o dětskou tvorbu jako takovou, to je alfa omega příštího půlroku. Úzce to souvisí s eventuálním dalším kanálem, pro děti. Tím pádem generální ředitel nechtěl vyhlásit šéfa příslušné skupiny ad hoc. Podzimní dětské vysílání se bude jen lehce upgradovat, a počítá a vymýšlí se dětský kanál. Jakmile se spočítá a vymyslí, generální předstoupí před radu a diskuse budou mít velmi rychlý vývoj.

Pokud se odsouhlasí dětský kanál v ideální, bohaté formě, bude se počet tvůrčích skupin zvyšovat?

Přibude koordinační a dramaturgické práce. Počet skupin měl generální promyšlený až do čísla dvacet, z 85 přihlášených projektů jsme dokázali s jistotou rozhodnout o patnácti, prostor tu relativně je. Je přitom záhodno říci, že skupina nemá existenci jistou doživotně, zhruba během roku se ukáže, jestli je jejich počet optimální, jestli některá neodpadne nebo se nesdruží s druhou nebo zda některý ze silných tvůrců zvenčí nakonec nebude kreativním producentem a nevznikne skupina další.

Kreativním producentem skupiny hrané a zábavní tvorby je Michal Reitler, bývalý producent úspěšného podvečerního „nekonečného“ seriálu Ulice televize Nova. Už za loňského působení někdejšího producenta sitcomu Novy Comeback Michala Wondreyse v ČT se mluvilo o podobném denním seriálu. Plánuje jej Česká televize? Ostatně třeba v Británii existují vedle sebe desítky let Coronation Street soukromé ITV a EastEnders veřejnoprávní BBC.

Michala znám ještě jako produkčního a znám celý jeho vývoj v producenta. Je to velmi kvalitní člověk na trhu. Nespojovala bych ho ale jen s daily formátem. Speciálně denní formát má v projektech víc producentů, pan Reitler navrhl velmi zajímavé projekty v oblasti zábavy či solitérních dramat.

Pokud se ptáte, zda Česká televize přemýšlí o denních formátech, ředitel programových okruhů Milan Fridrich intenzivně řeší, jak postavit jak podvečer, tak prime time. Zkoumáme, co takové formáty dělají s diváky v okolních zemích, kam se diváci posunuli v době, kdy v České televizi byl status quo.

Třeba Jů a Hele svým způsobem už není potřeba počítat. Ale podvečer a večer ano, a pan Milan Fridrich na tom pracuje.

Druhou část rozhovoru s Janou Kasalovou přineseme ve středu.