Rada České televize má být v nejbližších měsících doplněna o šest nových členů, třetinu kontrolního orgánu veřejnoprávní mediální instituce zvolí Senát. Naplní se tak letos přijatá takzvaná malá mediální novela, která zvyšuje předepsaný počet členů Rady ČT ze současných 15 na 18 a zároveň přibírá do jejich výběru právě Senát. V Radě ČT nicméně momentálně zasedá jen 12 členů, třem dalším totiž v červenci skončil mandát.
Aktuální složení Rady České televize
- Karel Novák (předseda)
- Vlastimil Ježek (místopředseda)
- Pavel Matocha (místopředseda)
- Petr Šafařík (místopředseda)
- Roman Bradáč
- Vladimír Karmazín
- Ladislav Mrklas
- Ilja Racek
- Milada Richterová
- Tomáš Řehák
- Jiří Šlégr
- Lubomír Veselý
Novela vstoupí v účinnost začátkem října. Televizní radní bude nadále volit poslanecká sněmovna, ale už ne všechny, jenom dvě třetiny. Výběr třetiny radních bude nově v gesci Senátu. Ten už si schválil pravidla pro nominace a 2. října plánuje vyhlásit výzvu pro přihlášky kandidátů. Sbírat je bude až do 1. listopadu. Jak v případě sněmovny, tak Senátu totiž zmíněná novela prodlužuje lhůtu na nominace z 15 na 30 dnů. I v Senátu bude před volbou probíhat veřejné slyšení kandidátů, a to před senátní mediální komisí. Následně se bude ze všech uchazečů volit na plénu. Poslanecká sněmovna zachová praxi předvýběru mediálním výborem, který dosud vždy na počet volných míst určuje trojnásobek finalistů, a o nich se hlasuje na plénu.
Až Senát vybere šestici nových radních ČT, všech 12 ostatních postupně bude v dalších letech volit poslanecká sněmovna, vždy jak má jednotlivým členům rady končit mandát. Nejbližší taková situace ohledně Rady ČT nastane v červnu 2024, kdy vyprší služební období radnímu Vladimíru Karmazínovi. Mandáty televizních i rozhlasových radních jsou šestileté.
Nastavení se bude měnit i v případě Rady Českého rozhlasu. Počet jejích členů malá mediální novela nemění, nadále jich bude devět. Radní ale teď v důsledku nového zákona musí stanovit, kdo z nich bude „za sněmovnu“ a kdo „za Senát“. Učiní tak losem na svém nejbližším zasedání po začátku platnosti novely, tedy 24. října. Z devíti míst se vylosuje šest, které bude nadále obsazovat poslanecká sněmovna. Ostatní tři zůstanou Senátu. Rozhlasová rada je nyní osmičlenná – v červnu totiž skončil mandát radnímu Vítězslavu Jandákovi. Losování tak určí i to, zda bude toto místo obsazovat dolní, anebo horní komora parlamentu. Další volba pak přijde s květnem 2024, kdy končí mandát radnímu Zdeňku Mahdalovi.
Aktuální složení Rady Českého rozhlasu
- Ondřej Matouš (předseda)
- Tomáš Kňourek (místopředseda)
- Zdeněk Mahdal (místopředseda)
- Jiří Dohnal
- Jan Krůta
- Marek Pokorný
- Jaroslav Šebek
- Oldřich Vágner
Malá mediální novela mění také dosavadní název volebního výboru poslanecké sněmovny. Ten se bude nově nazývat výbor pro mediální záležitosti, poněvadž právě médii – veřejnoprávními – se nejvíc zabývá.
Jak na dnešním zasedání výboru v nově zrekonstruovaných prostorách Presscentra ČTK informoval jeho předseda Aleš Juchelka (ANO), výbor se pod novým názvem poprvé sejde 19. října. Kromě zpráv o loňském hospodaření a činnosti České televize a stížnosti na pořad České televize Inflitrace čeká poslance také první oficiální setkání s novým generálním ředitelem ČT Janem Součkem. „Volební výbor je mrtev, ať žije výbor pro mediální záležitosti!“ zvolal na závěr dnešní schůze předseda Juchelka.
Prošly loňské výročky Českého rozhlasu a ČTK
Sněmovní volební výbor dnes doporučil poslancům schválit výroční zprávy o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře za rok 2022.
Český rozhlas loni hospodařil s příjmy a výdaji 2,257 miliardy Kč, což je o 21,5 milionu víc, než předpokládal rozpočet. Hlavním zdrojem příjmů veřejnoprávního rozhlasu byl poplatek za rozhlasový přijímač ve výši 45 Kč měsíčně. Rozhlas loni ve dvou vlnách snížil počet pracovních míst o 60, a v průměru tak zaměstnával 1.378 lidí. Průměrná mzda vzrostla o 494 Kč na 43.432. Právě osobní náklady označil na dnešním poslaneckém výboru generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral za oblast, v níž veřejnoprávní rádio „dávno ztratilo konkurenceschopnost“. Zavoral zopakoval, že uspěje-li záměr vládní koalice na zvýšení rozhlasových poplatků, bude „poměrně výraznou část věnovat na personální náklady“.
Česká tisková kancelář loni hospodařila s obratem 314 milionů Kč a se ziskem 2,6 milionu Kč proti plánu 456.000 Kč. Příjmy agentury pochází z prodeje zpravodajství, pronájmů nemovitostí, reklamy a provozu akademie. ČTK loni vydala přes 200.000 zpravodajských materiálů. Agentura zaměstnávala 248 pracovníků (z toho 180 novinářů) s průměrným věkem 46 let. Plných 70 % rozpočtu ČTK jde na osobní náklady. Ty loni rostly o 9 %, což bylo pod úrovní inflace.

Linda Bartošová už nebude moderovat Spotlight

Jakub Zelenka a Apolena Rychlíková chystají novou mediální platformu

Lenka Černá: Economia je na cestě k zisku. Respekt byl stát ve státě

Čestmír Strakatý bude pro CzechCrunch uvádět nový podcast o moderním Česku
