Sítě mohou mazat cokoliv. Americký Nejvyšší soud to může změnit

Úprava jedné regule může změnit internet k nepoznání. Photo by Leon Seibert on Unsplash

Ve Spojených státech nabírá na intenzitě debata o legislativě, který má obrovský vliv na celý svět: reguluje odpovědnost internetových platforem za obsah. Na oddílu 230 zákona z roku 1996 stojí internet, jak ho známe. Provozovatelé webů – od malých blogů a diskusních sekcí až po Google – díky ní neručí za obsah, který na něj nahráli uživatelé. Nehrozí jim jako pouhým zprostředkovatelům oproti běžným médiím žaloby za pomluvy, mohou mazat spam či nenávistné komentáře, smí svobodně doporučovat odkazy ve vyhledávání. Různé dopady této ochrany se nelíbí kdekomu, včetně současného i minulého amerického prezidenta, zákon nicméně zůstává stejný. To může změnit americký Nejvyšší soud, který v pondělí souhlasil s projednáním žaloby proti federální ochraně vyplývající ze sekce 230.

Soud si vybral trochu zvláštní případ. Problém nemá být hostování obsahu, ale jeho algoritmické doporučování, na nějž by imunita neměla podle žaloby platit. Americkou studentku v roce 2015 zavraždili v Paříži teroristé, k útoku se přihlásil takzvaný Islámský stát. Rodina ženy má za to, že podíl vine nese i videoportál YouTube, neboť svého času uživatelům nabízel videa podporující IS, mohl tak napomoci k rekrutování bojovníků. To se podle žaloby dělo právě kvůli ochraně podle oddílu 230: kdyby jí nebylo, stránky jako YouTube by podobně zhoubný obsah nedoporučovaly. Rodina by navíc mohla vymáhat náhradu škody, protože by mohla YouTube žalovat pro podporu terorismu.

Má to svou logiku. Platformy na jednu stranu říkají, že nejsou jako média, nenesou odpovědnost za obsah. Když ale přijde na moderování či doporučování obsahu, hlásí se k editorské autonomii, která by naopak odpovědnost naznačovala. Rozpor na jaře naznačil soudce Samuel Alito, když Nejvyšší soud předběžně zablokoval zákon státu Texas, který se také týká odpovědnosti platforem. Sítě by podle něho nesměly mazat politické komentáře, jinak by jim hrozila žaloba. Dosud platí, že právo na moderování chrání ústava, Nejvyšší soud se ale může začít zabývat i texaským (či podobným floridským zákonem) a situaci změnit.

Zákon a žaloba požadují opačné věci. Zatímco v Texasu tvrdí, že platformy mají skrze různé bany a smazané příspěvky příliš velký vliv na debatu, rodina zavražděné má za to, že by měly být v moderaci obsahu naopak aktivnější. To dobře vystihuje obě pozice, z nichž bývá sekce 230 kritizována. Zejména Demokraté kritizují absenci odpovědnosti, která podle nich vede k laxnímu přístupu k dezinformacím a nenávistným projevům. Hlavně Republikáni zase mluví o údajné cenzuře, když sítě mohou svévolně smazat třeba účet Donalda Trumpa – rádi by proto, aby se nesmělo mazat téměř nic. To navrhoval v minulém volebním období i Václav Klaus mladší a dalších 30 poslanců ze sedmi klubů, legislativní paskvil nicméně zůstal v ústavně-právním výboru.

Bezvýsledně snad dopadne žaloba u Nejvyššího soudu i texaský a floridský zákon. Obojí ohrožuje svobodu slova a internet, jak ho známe. Pokud by internetové společnosti nesly odpovědnost za algoritmické doporučování, stane se vyhledávání či procházení TikToku v podstatě nemožným, provozovatelé by neustále čelili žalobám. Pokud by online firmy naopak zase nesměly mazat obsah, stane se z nich záhy žumpa plná nenávisti, porna a spamu. Texaský zákon sice mluví pouze o politických projevech, pod ně se ale skryje téměř vše.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím nikdo moc odhadnout nedokáže, narůstající zájem o revizi sekce 230 ale není nic dobrého. Návrhy na jeho proměnu totiž dobré nejsou. Kdyby došlo k změnám, dotknou se patrně i Evropanů. Evropská unie sice se svým Aktem o digitálních službách směřuje mnohem lepším směrem – spíš posílení práv uživatelů při odvolávání se proti mazání než velké změny v odpovědnosti platforem –, pořád to jsou ale Spojené státy, odkud pochází drtivá většina vlivných internetových společností. To oddíl 230 proto nese na svých ramenou svobodný internet.

Partnerem Nedělní přílohy internetu je Prospero, podcast České spořitelny o budoucnosti Česka, který je součástí projektu Index prosperity