Situaci v Radě ČT mají probrat poslanci na plénu

Volební výbor v úterý doporučil poslanecké sněmovně, aby se „neprodleně“ zabývala situací v Radě České televize. Přijal tak usnesení, které navrhl poslanec ODS Pavel Blažek. Zároveň výbor „vzal na vědomí“ informaci radních o nedávném odvolání dozorčí komise Rady ČT, vyzval politiky, aby se nevměšovali do práce mediálních rad, a konstatoval, že jakékoliv protiprávní jednání mohou posoudit jedině nezávislé soudy. Usnesení o těchto třech bodech navrhl poslanec ANO Aleš Juchelka.

Výbor naopak neschválil návrh Petra Gazdíka (STAN) vyzvat televizní radu, aby „přehodnotila a napravila“ odvolání své dozorčí komise podle stanoviska legislativního odboru sněmovny. Podle poslance Pirátů Tomáše Martínka, který stanovisko odboru na výboru přednesl, mohl být při odvolávání komise porušen zákon, protože odvolání dozorčí komise je podle zmíněného výkladu legislativního odboru možné jen z důvodů vyjmenovaných v zákoně, a ty nenastaly. Navíc členové komise podle tohoto výkladu měli být odvoláni jednotlivě, ne jako celek. Podobný právní názor má i Senát.

Rada ČT podle svého místopředsedy Pavla Matochy při odvolávání postupovala stejně jako radní před deseti lety, kdy celou komisi také odvolali. Přílohou usnesení bylo právní stanovisko dodané tehdejší radní Helenou Fibingerovou. Dodal, že rada letos rychle zvolila novou dozorčí komisi, kterou nikdo nezpochybňuje, protože ji čeká projednávání rozpočtu ČT na příští rok. Matocha také poslancům řekl, že kromě právního stanoviska Fibingerové si několik členů rady nechalo vypracovat další posudky. On sám se na posledním jednání Rady ČT také opíral o jeden takový posudek, který měl k dispozici, na dotaz radního Zdeňka Šarapatky ale odmítl zveřejnit, od koho jej má. Neřekl to ani před poslanci, na výboru se ho na to ptal pirátský poslanec Martínek.

Stanovisko tehdejší radní Heleny Fibingerové z léta 2010

„Měla jsem odvolání podpořit už v srpnu“

Odvolání dozorčí komise navrhla na jednom z listopadových zasedání Rady ČT radní Hana Lipovská. Ta před poslanci dnes potvrdila, že se inspirovala zmíněným postupem, který tehdejší Rada ČT použila při odvolávání dozorčí komise v červnu 2010. „Pokud to soud zpochybní, jsem připravena nést důsledky, které z toho vyplynou,“ prohlásila Lipovská. Zjednání nápravy, o němž poslanci na výboru také diskutovali a které do usnesení neúspěšně prosazoval poslanec STAN Gazdík, podle ní už proběhlo, a to právě rychlým zvolením nové dozorčí komise. Volby se sice rozhodli neúčastnit tři z 15 radních, i tak se ale pro každého z nových členů komise našlo devět až deset hlasů. „Bylo to zcela jiných deset hlasů než těch deset předchozích,“ podotkla radní Lipovská. „Všichni jsme museli dělat kompromisy,“ řekla také. Zvolen tak nebyl například nynější výrazný kritik České televize a její bývalý manažer Radek Žádník či spolupracovník Lipovské z Institutu svobody a demokracie Václav Musílek.

Lipovská před poslanci uznala, že ohledně odvolávání dozorčí komise pochybila, ovšem jen v tom, že odvolání měla podpořit dřív. Při prvním letošním návrhu odvolat dozorčí komisi, se kterým přišel radní Jiří Kratochvíl v srpnu, se totiž zdržela hlasování, stejně jako většina Rady ČT. Kratochvílův návrh tak neprošel a dozorčí komise padla až o čtvrt roku později, v listopadu, na návrh právě Lipovské: „Kdybych měla znalosti, které mám dnes a které získávám při pojednávání rozpočtu České televize na příští rok, nechtěla bych způsobit, že odvolání dozorčí komise se děje v listopadu, a zvedla bych pro něj ruku už v srpnu.“

Na schůzi sněmovního volebního výboru byl přítomen také radní Pavel Kysilka. Ten poukázal na to, že narozdíl konkrétně od odvolání generálního ředitele nemusí Rada ČT odvolání dozorčí komise zdůvodňovat, neboť to zákon o České televizi explicitně nevyžaduje. Řekl také, že odvolávat členy dozorčí komise po jednom by považoval za problematické, neboť v praxi nemá on ani obecně žádný jiný radní možnost zjistit, který člen dozorčí komise co navrhoval a jak hlasoval, nehledě na to, že řada usnesení dozorčí komise, včetně těch pro radu problematických, byla přijímaná všemi pěti hlasy, tedy jednomyslně. Ani Kysilka nesdělil poslancům, jakým právním posudkem se řídí. Upozornil přitom, že si jej nechal vypracovat na vlastní náklady, neboť rozpočtem na takové úkony radní nedisponují.

Čtyři z pěti odvolaných členů dozorčí komise už Radě ČT doručili předžalobní výzvu, v níž konstatují, že k jejich odvolání nebyl zákonný důvod a chtějí pokračovat ve funkcích. Jinak se hodlají obrátit na soud. Radní Šarapatka, který se úterní schůze výboru také účastnil, poslancům řekl, že podle jeho informací všech pět členů odvolané komise bude „v těchto dnech“ podávat žalobu.

Mezitím desítky osobností vyzvaly zákonodárce, aby odvolali těch deset členů Rady ČT, kteří hlasovali pro odvolání dozorčí komise. Napsaly to v otevřeném dopisu premiéru Andreji Babišovi (ANO). Dopis, který vznikl v reakci na Babišovu odpověď na dřívější text osobností ministerskému předsedovi, podepsali umělci, vědci, signatáři Charty 77, duchovní či bývalí politici. Ve druhé polovině listopadu se signatáři původního dopisu Babišovi pozastavili nad způsobem odvolání dozorčí komise. Babiše vyzvali k tomu, aby našel způsob jak zajistit podporu nezávislosti médií veřejné služby. Spolu s dalším dopisem nyní zveřejnili také premiérovu odpověď. Premiér jim mimo jiné napsal, že nechce vstupovat do sporu o to, zda byla komise odvolána nezákonně, protože nechce na Radu ČT vyvíjet politický tlak. Signatáře dopisu požádal, aby při podezření na porušení zákona použili právní prostředky.

K soudu, nebo do sněmovny?

Poslanci na úterní schůzi volebního výboru debatovali hodinu a půl mezi sebou, než dali slovo pozvaným radním. Základní spor byl v tom, zda se situací kolem Rady ČT vzniklou odvoláním její dozorčí komise má zabývat soud, anebo poslanecká sněmovna.

„To, co tu máme řešit, je věc výsostně politická,” předeslal poslanec ODS Blažek. „Odvolání je politicky mimořádně nešikovné, dojít k tomu tímto způsobem nemělo,“ řekl s tím, že to nadbytečně vyvolává „náběh na politickou krizi“. Právě proto navrhl přenést jednání na plénum sněmovny. „Cesta do pekel je, aby si tento výbor hrál na justiční orgán,“ prohlásil Blažek. Podle něj je tedy třeba, aby situaci v České televizi projednala na plénu sněmovna, pokud nemá dojít k další televizní krizi.

„Politici by neměli zasahovat do konání a jednání mediálních rad,“ řekl naopak poslanec ANO Patrik Nacher. „Najednou se po politicích chce, aby do toho zasahovali, aniž by bylo konstatováno, že byl porušen zákon. To může konstatovat pouze soud.“ Listopadové usnesení Senátu, že odvolání dozorčí komise Radou ČT nebylo v souladu se zákonem o České televizi, je pro něj „nepřijatelné“. Nacher přitom poukázal na to, že Senát konstatoval, že „má za to“, že odvolání proběhlo nezákonně: „To je vstup politiků nejen do vod rady, ale i do soudní moci.“ Senát navíc usnesením požádal volební výbor poslanecké sněmovny, aby se na své nejbližší schůzi pochybeními rady zabýval. „Jsem pro to, abychom do toho nezasahovali, ledaže by soud konstatoval, že to bylo protiprávní,“ apeloval poslanec Nacher. Odvolaní členové dozorčí komise, řekl, se mohou obrátit na soud a vyslovil se pro usnesení, aby politici do věci neingerovali. „Budu to akceptovat, ať už výsledek bude jakýkoli.“

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury je zmíněné stanovisko sněmovního legislativního odboru „poměrně silné“, Stanjura proto podpořil Blažkův návrh: „Na plénu to bude pod veřejnou kontrolou, bude to autentičtější než tady na výboru.“ Poslanecká sněmovna jako celek, jak připomněl, je suverén směrem k Radě ČT. „Hodnotím to jako demonstraci síly a většiny, proč ne, ale i demonstrace síly a většiny musí být v souladu se zákonem,“ zhodnotil Stanjura rozhodnutí radních odvolat dozorčí komisi. „Pokud to necháme rozhodnout soud, nebude to v tomto volebním období,“ je přesvědčený Stanjura. Stejně jako Nacher zmínil soud s odvolanými členy rady pro vysílání, který se táhne 17 let a stále není u konce. „Nevím, proč se odvoláváte na zdlouhavé soudní řízení, když tu žádná taková iniciativa není,“ reagovala poslankyně ANO Barbora Kořanová s odkazem na to, že zatím je známo jenom to, že odvolaní členové dozorčí komise doručili televizní radě předžalobní výzvy.

“Nejsem právník, ale podle všech analýz jsou všechna rozhodnutí Rady ČT nepřezkoumatelná. To v zákoně o České televizi chybí. Jediným orgánem, který má k radě vztah, je poslanecká sněmovna,” upozornil přítomný senátor STAN David Smoljak.

„Dělat mrtvé brouky poté, co jsme dostali názor z legislativního odboru, už nemůžeme. Proto navrhujeme řešení na plénu, ať se k tomu mohou vyjádřit všichni,“ podotkl Petr Bendl (ODS).

„Jednou zvolíme radu, a pak se jí pleteme do práce, to se mi nezdá normální,“ řekl poslanec SPD Lubomír Španěl.

„Jedna věc je jistá. Za činnost Rady České televize odpovídá poslanecká sněmovna, která ji volí,“ zdůraznil opět Blažek. „Vést tu právnické debaty nemá smysl,“ řekl ostatním poslancům ve volebním výboru. „Zvolili jsme radu, která není schopná fungovat tak, abychom to my nebo veřejnost nemuseli řešit. To je naše odpovědnost.“ Projednání na plénu navrhuje, jak také řekl, kvůli „potvrzení legitimity“, jinak se situace nezklidní: „Nedat to na plénum rovná se de facto i de iure nedělat nic.“

„Přerostlo to kompetenci volebního výboru a bylo by to dobré projednat na plénu,“ přidal se znovu Stanjura. Pro projednání na plénu se za KSČM vyslovila i poslankyně Miloslava Vostrá. „Mně se nápad na projednání na plénu líbí, to je naše práce,” souhlasil poslanec ANO Martin Kolovratník (ANO). Nebyl ale pro pouhé postoupení, ale pro stanovisko z výboru.

„Nám je úplně jedno, co se dělo v roce 2010, to mě vůbec nezajímá,“ řekl za ČSSD poslanec Petr Dolínek. „Řeším, co se stalo v posledních týdnech.“ Připomněl, že legislativní odbor konstatoval dvojí porušení zákona, a výbor by měl požádat radu, aby své kroky napravila, dala je do souladu se zákonem. Ohledně projednání na plénu „nemá nic proti“.

ODS i ANO si nakonec přišly na své. Jak bylo řečeno, výbor se usnesl jak na tom, že situaci kolem Rady ČT má projednat plénum sněmovny, tak na tom, aby se politici do práce mediálních rad nevměšovali a že protiprávnost může konstatovat jen soud.