Ve čtvrtek proběhla v sídle Microsoftu konference Content marketing 2017. Kromě Johna Wilperse zaujal Jakub Mařík z Bsnapu, svou typologií vlivných českých postav na Instagramu.

Šlouf o dalším prezidentovi: tipuju Vláďu Dlouhýho

Miroslav Šlouf, někdejší vlivný zákulisní hráč a bývalý politický stratég Miloše Zemana, přednášel a odpovídal na semináři oborového PR Klubu.

Miroslav Šlouf na přednášce v pražském Autoklubu. Foto: PR Klub

Miroslav Šlouf na přednášce v pražském Autoklubu. Foto: PR Klub

Výraznou skepsi sdílel s návštěvníky dnešního semináře o politickém public relations oborového PR Klubu Miroslav Šlouf, bývalý volební stratég a zákulisní hráč, spojený v minulosti hlavně se sociální demokracií, především s Milošem Zemanem, současným českým prezidentem. „Tak špatné vztahy, jako jsou dneska, to dosud nebývalo. Dneska se nemůžete na nikoho spolehnout, nikdo nedrží slovo,“ završil svou krátkou, nepříliš obsažnou přednášku. O poznání obsáhleji pak odpovídal na řadu dotazů organizátorů i z publika, včetně novinářů.

Přiblížil mimo jiné, jak Zemanovi pomáhal na Hrad. „Odjel jsem na Vysočinu za důchodcem, tam jsem do něj hučel, dokud jsem z něj nedostal srozumitelnou odpověď, že chce kandidovat,“ popsal Šlouf začátek údajně desetiletého snažení. Později pomohl zformovat spolek Zemanových přátel, pak Stranu práv občanů, protože „bez politické strany se v kampani neobejdete“. „S prezidentskou volbou jsem pomáhal, co mi síly stačily,“ prohlásil také Šlouf. Ačkoliv před prezidentskou volbou, kterou Zeman začátkem roku 2013 vyhrál, nevyužívali autobus Zemák, jenž sociální demokracii v čele se Zemanem vyhrál parlamentní volby v půli 90. let, radí stratég i tak být co nejvíc v kontaktu s voliči: „Jezdit, jezdit, cestovat, cestovat.“

Jak se vlastně zrodil nápad využít v devadesátých letech před parlamentními volbami autobus? „Poučil jsem se ve Spojených státech. Kandidáti na prezidenta také jezdili hromadnými prostředky. Prezident Kwasniewski v Polsku už tehdy také jezdil autobusem. On ale vyjížděl hvězdicovitě, každé ráno z Varšavy někam. Já jsem byl pro, abychom jezdili obec po obci, městečko po městečku, celou republiku. Měli jsme na to sto dní.“

„Zeman tehdy chyby nedělal“

Měl i Zeman jako kandidát na prezidenta nějaký příběh? „On byl profesionál politik, to byl jeho příběh,“ míní Šlouf. Vzpomněl i podrobnosti: „On víc než tři stránky nikdy nečetl. ‚Jestli to neumíš napsat do tří stran, ani mi to nedávej,‘ říkal vždycky. A četl text do první gramatické chyby. ‚Neumíš česky, neumíš nic,‘ říkal také.“

„V kampani rozhoduje, kolik kdo udělá jakých chyb. Zeman tehdy chyby nedělal,“ řekl také. „Schwarzenbergovi neprohrála volby metoda nebo způsob vedení kampaně, naopak, v sociálních sítích byl špička. Kampaň mu prohráli sudetští Němci. Jeho vyjádření v závěru kampaně nebylo šťastné a národ to ocenil, jak to ocenil,“ shrnul Šlouf. Popsal taky, že se právě na pohraničí jako volební tým soustředili: „Soustředili jsme se na Sudety, tam, kde Zeman může uspět.“

Se Zemanem se pak profesně i osobně rozešel, i kvůli jeho současným nejbližším spolupracovníkům Vratislavu Mynářovi a Martinu Nejedlému. „Řada věcí je tam škoda, je to v neprospěch naší země,“ zhodnotil současné výstupy z Hradu od Zemana a jeho týmu. „Určitě bych ho nenechal jít s takovou virózou otevírat korunovační klenoty,“ odpovídal mimo jiné na jeden z dotazů.

„Dlouhý byl můj svazák“

Miroslav Šlouf má za to, že Zeman podruhé na prezidenta už kandidovat nebude. „Myslím, že spíš ne,“ řekl. Byl dotázán na možné – a pravděpodobné – kandidáty další prezidentské volby. „Já to tipuju na Vláďu Dlouhýho. Mimochodem to byl můj svazák,“ podotkl Šlouf. „Supermarkety a řetězce přivedl on do této země. A to je velmi špatně,“ kritizoval Dlouhého, který býval populárním ministrem průmyslu a obchodu, později v diskusi. Další z možných kandidátů, o nichž se zatím mluvilo, je Tomáš Halík. „Pro mě určitě ne, byl jedním z autorů církevních restitucí, což se mi jako občanovi hluboce nelíbí,“ řekl bývalý Zemanův stratég.

Vladimíru Dlouhému, který neúspěšně kandidoval před dvěma roky, v případné další prezidentské kampani pomáhat nechce. Politickými kontakty se nicméně Šlouf dál chlubí, byť ne na českém území. „Kdybych zvedl telefon a zavolal kongresmanovi Kingovi, mohu se za několik dní ocitnout v kongresu Spojených států,“ prohlásil. Kontakt se zámořím má prý díky své snaše.

Zopakoval taky, že na Hrad v minulosti pomáhal i Václavu Klausovi, připomněl svou proslulou schůzku s jeho kancléřem Jiřím Weiglem v pražském hotelu Savoy. Šlouf se podle svých slov stýkal i s dalším, mladším zákulisním hráčem své doby: „S Dalíkem jsme se hodně vídávávali. Nemluvě o Topolánkovi. Který teď v ekonomických kruzích roste a docela rád ho poslouchám a čtu.“

Řeč přišla i na financování volebních kampaní. První takové přístupy v Česku byly, popisoval Miroslav Šlouf, neformální: „Když jsem začínal dělat s Milošem Zemanem, přišel jsem do banky, převedl jsem peníze, svoje, pak se to srovnalo. Zkrátka vyzvedl jsem si svých tři sta tisíc a šel jsem koupit autobus.“

„Každá politická kampaň je především otázka týmu,“ předeslal Miroslav Šlouf jako hlavní poznatek, jak uspět, když se někdo uchází o veřejné funkce. Další podstatná věc je, jak zmíněno, kontakt s voliči. „Byl jsem v každé vesnici několikrát. S lidmi, restaurace, oběd, diskuse,“ popsal, jak sám vedl vlastní kampaň v roce 2000, kdy v obvodě Havlíčkův Brod kandidoval do Senátu proti Petru Pithartovi (neuspěl). V poslední dekádě minulého režimu byl poslancem, tím zůstal i v začátcích nových poměrů, do roku 1992. Viditelně činný byl i v Socialistickém svazu mládeže. Nahlíží na to pragmaticky, ve smyslu „kdo něco uměl tehdy, umí to i dnes“. Nejtěžší to prý v politice vždycky je s postavami, které jsou ideologicky nejvyhraněnější.