Jako lidé kultury samozřejmě začínáme literaturou & zahradničením.
Antiserotonin (Eva Klíčová, H7O)
Hle, lákavá česká kniha od autora, kterého jsem vůbec neznal. Výpravu na ohňostroj aneb o Evropské unii a mladých lidech od Ondřeje Macla bych ani v knihkupectví nezaregistroval. Obálka je totiž vyloženě ošklivá. Podle recenze Evy Klíčové ovšem vypadá jako zábavná & dobově chytrá kniha. Vtipná drobnost: Klíčová píše o opozici Macla vůči Serotoninu od Houellebecqa, sám Macl je spoluautorem filozofického rozboru o pojetí lásky u toho francouzského čuňáka.
Čtěte o knize, která si zaslouží pozornost
Qualities of Earth (Rebecca May Johnson, Granta)
Už dlouho si všímám, nakolik manuální práce povzbuzují zvláštní typ přemýšlení: rozutíká se na všechny strany, přesto není roztěkané. Jak to vypadá v těch nejlepších případech, ukazuje Rebecca May Johnson. Ta se při zahradničení zamýšlí nad rostlinami, podobnostech internetu a záhonku, vztahu přírody k liberalismu. Takové střídání lehkosti se zadumáním – i vzteklými výpady – se jen tak nevidí.
Přečtěte si, co ve vás probudí obyčejná zahrádka
Žádné začátky ani konce. James Krapfl o sametové revoluci i dějinách obecně (Klára Vlasáková, Salon Práva)
Když zahraniční historik přemýšlí o Česku, bývá to zajímavá čtenářská zkušenost. Zatímco tady většinu lidí ve veřejném prostoru už čtenář zná, má je proto někde zařazené, v tomto případě přichází člověk s tak říkajíc čistým štítem. Tady je pěkná ukázka. Nad revolucí a porevolučními roky se v rozhovoru s Klárou Vlasákovou zamýšlí kanadsko-americký historik James Krapfl, autor knihy Revoluce s lidskou tváří: Politika, kultura a společenství v Československu v letech 1989–1992.
Čtěte o rozdílu mezi revolučním okamžikem a procesem
Farewell to Beyond the Beyond (Bruce Sterling, Wired)
Bruce Sterling, zásadní autor sci-fi a jeden z otců kyberpunku, se loučí se svým blogem na webu Wired. Po 17 let mu sloužil jako zápisník a myšlenkové hřiště. I díky koronaviru a dopadům na vydavatelství Condé Nast (což moc nechápu, protože psal zdarma, ale dobře) blog Beyond the Beyond končí a Sterling se loučí krásným zamyšlením o smyslu blogování. Je to plné dlouho zrajících myšlenek, tahle věta mně však utkvěla nejvíc: „You don’t have creative power over words unless you can delete them.“
Čtěte rozloučení s sedmnáctiletým blogem
V amerických médiích toho ale končí, respektive se omezuje mnohem víc. Spoustu pozornosti se dostalo Atlanticu, jehož redakci muselo opustit 68 lidí, to je 17 %. Magazín nabral během epidemie 70.000 nových předplatitelů, je výdělečný, vlastní ho miliardář - a přesto! To není příliš dobrá zpráva, hodnotí odborný web NiemanLab. Každopádně problém je podle šéfa Atlanticu ve třech segmentech: reklama, video a živé události. Videotým Atlanticu skončil úplně. Očividně nejen v Česku původnímu videu nastávají krušné časy.
Audio
Vizuální smog (Jiří Jaroš, Zkouška sirén)
Centrum architektury a městského plánování (CAMP) pořádalo samé bezva přednášky o urbanismu – na které jsem pravidelně nezvládl přijít. Větší důraz na online mi proto přijde vhod. Mám dva příklady: pokud vás napadlo, proč mohou v centru stále existovat architekturu hyzdící poutače a výlohy, je dobrým startem poslední díl podcastu vydávaného CAMPem. V něm mluví Kristýna Drápalová z magistrátu a dva hoši, kteří reklamu odstraňují… po svém. Druhý tip je jednohubka: historické návrhy na dostavbu Staroměstské radnice měly kuráže na rozdávání.
(Před dalším tipem mám ještě jedno urbanistické-podpultové zboží: fotky z asanace Žižkova v osmdesátých letech.)
Rabbit Hole (Kevin Roose, The New York Times)
Podcast The Daily denně vydává zpravodajské příběhy. Ty občas vystřídají malé seriály, které nutně nelpí na aktuálním dění. Rabbit Hole o zákoutích internetu je nejnovější z nich a po pěti dílech musím říct: zase to dokázali, zase je to výborné. A proč jsem vůbec pochyboval?
Králičí nora musela využít veškeré audiokapacity, kterou redakce Timesů disponuje. Mapuje totiž příběh YouTube (a tedy zvukem vypráví o videu). Jak už jsem naznačil: příběh o vzrůstání alt-right celebrit, o budování zlounského algoritmu na doporučování videí i „jak-to-bylo-s-PewDiePieem“ se povedl na výbornou.
Vydejte se do králičí nory, která vede do hlubin YouTube
Video
Cringe (ContraPoints, YouTube)
Jednu z hrdinek podcastu o králičí noře jsme představovali nedávno. Výčitky nemám, Natalie Wynn natáčí tak dobrá videa, že by o ní bylo správné mluvit v každé Příloze.
Poslední díl je videoesejí o nepřehlédnutelném fenoménu internetu: pocitu studu za ostatní neboli cringe. Po jeho zhlédnutí uvidíte, jak je taková definice nedostatečná. Nejde ale jen o to polapení něčeho prozatím unikajícího. Natalie svým kategorizováním podchycuje dynamiku, která pohání spoustu internetových rozepří a nekonečných flame wars. Kdo chce těmto bouřím porozumět, měl by ContraPoints bedlivě sledovat.
Vše a mnohem víc o pojmu cringe
Jakub Jetmar