Sněmovna schválila novelu s licenčními poplatky pro média. Google hrozí, že omezí vyhledávání

Zákon přijat. Většina vydavatelů plánuje, že s platformami bude jednat kolektivní správce.

Poslanci schválili novelu autorského zákona, která médiím umožní vybírat od provozovatelů vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí licenční poplatky. Při vyjednávání může mít rozhodující roli ministerstvo kultury. Poslanci totiž zároveň přijali pozměňovací návrh poslance Jana Laciny (STAN), podle něhož ministerstvo rozhodne o výši odměny, pokud se obě strany nedokážou dohodnout. Proti tomuto návrhu protestoval v posledních dnech Google. Teď hrozí, že omezí výsledky vyhledávání, aby se ho povinnost licencí vůbec netýkala. Nelíbí se mu pohrůžka pokut, které mohou být podle Lacinova návrhu až do výše 1 % globálního ročního obratu. Pro novelu dnes ve sněmovně hlasovalo 128 ze 155 přítomných poslanců, proti bylo 17 poslanců SPD, deset poslanců ANO se zdrželo. 

Evropská směrnice přijatá v roce 2019 v praxi míří zejména právě proti Googlu. Ten totiž podle některých vydělává na mediálním obsahu, když ve svém vyhledávání či službě Zprávy Google nabízí náhledy zpráv. Google tvrdí opak – médiím podle svých vyjádření přináší zdarma návštěvnost a ve službě Zprávy Google nemá reklamu. Na placení médiím v řadě unijních zemí ale už musel přistoupit. Prosazuje přitom individuální ujednání. V Česku ho – pokud se mu nepodaří povinnosti vyhnout – čeká zejména dohadování s kolektivním správcem, který podle přijatého zákona může vzniknout. Vydavatelství budou moci zároveň vyjednávat i jednotlivě napřímo, podstatná část relevantních médií ale počítá s kolektivním vyjednáváním.

Prošlo dobrovolné sdružování

Oproti původnímu návrhu od ministerstva nebude kolektivní správce automaticky zastupovat všechna média. Prošel totiž i pozměňovací návrh Kláry Kocmanové (Piráti), který počítá se sdružováním pouze těch, kteří o to zažádají. Místo varianty opt-out tak prošla varianta opt-in. Pomoci to má podle Kocmanové menším vydavatelům, o kterých nebudou rozhodovat velcí: „Rušíme vznik rozšířené kolektivní správy. Ta by znamenala monopol jednoho ‚povinného‘ kolektivního správce pro všechna česká média. Je to zásadní změna zejména pro nezávislé vydavatele, kteří nebudou vystaveni tlaku větších mediálních domů rozhodujících o distribuci licenčních poplatků mezi všechny vydavatele.“

I tak ale vznikne pouze jediný kolektivní správce, kde se sejdou dvoučlenné redakce třeba se stohlavými. Všichni členové se budou muset dohodnout na mechanismu, jakým se budou rozdělovat peníze. Zákon ho nedefinuje.

Vydavatelství už na podobě kolektivního správce pracují. Jednání se účastní Unie vydavatelů, mezi jejíž členy patří velká tradiční vydavatelství, i Asociace online vydavatelů (AOV), zastupující menší internetové hráče. Obě organizace schválenou podobu novelu přivítaly. Na debatách přípravného výboru se podílí zástupci veřejnoprávních médií či Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Unie vydavatelů a SPIR si pochvalují zejména schválení Lacinova pozměňovacího návrhu. „Navzdory velmi silnému lobbistickému tlaku nadnárodních digitálních platforem poslanci ve třetím čtení svým hlasováním (148 hlasů pro a žádný proti) jednoznačně podpořili spravedlivé tržní podmínky pro české vydavatele,“ prohlásili výkonná ředitelka SPIR Tereza Tůmová a výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach. Předseda AOV a majitel sítě regionální webů Drbna.cz Libor Matoušek ocenil podobu kolektivní správy. „Za AOV jsme rádi, že v oblasti kolektivní správy se dle všeho přejde na režim opt-in a došlo k zobecnění kritérií pro výpočet odměny pro vydavatele od technologických platforem,“ uvedl s odkazem na původní Lacinův návrh, který mezi kritérii zmiňoval i podíl na trhu s tiskem, což Asociace online vydavatelů kritizovala.

Ve SPIR má silnou pozici Seznam.cz. Provozovatel nejnavštěvovanějšího webu v Česku očekává platby za Seznam ZprávyNovinky, v nichž mu patří podíl, zároveň bude muset platit ostatním kvůli tomu, že provozuje také internetový vyhledávač.

Platit za licence mají i agregátory zpráv a sociální sítě jako Facebook či Twitter, u nich ale praxi nikdo nedokáže příliš předpovědět, uživatelé i samotná média na ně nahrávají odkazy dobrovolně (to částečně platí i pro vyhledávače, média mohou zakázat svou prezentaci, zejména v případě Googlu to ale pro jeho vliv na návštěvnost není realistická varianta).

Nedohodnou-li se, rozhodne ministerstvo

Významnou roli bude mít po přijetí Lacinova pozměňovacího návrhu ministerstvo kultury, to samotné mu dalo souhlasné stanovisko. Pokud se médium a platforma během 60 dní od zahájení vyjednávání nedohodnou, mohou se obrátit právě na resort kultury, aby „určil výši odměny nebo způsob jejího určení“. Ministerstvo přitom může zažádat obě strany o „veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny“. Stát by měl při svém výpočtu poplatku sledovat kritéria, která rovněž doplnil do zákona poslanec STAN Lacina. Výpočet má zohledňovat konkrétně rozsah a dosah publikovaného sdělení, úsilí vynaložené vydavatelem na pořízení obsahu publikace a ekonomický přínos, který má platforma z užívání obsahu, a to včetně příjmů z reklamy. Ministerstvo bude mít na rozhodnutí dva měsíce. Může také udělovat pokuty: buď až 500.000 Kč, nebo až zmíněné procento ročního globálního obratu.

Zástupci českých vydavatelů úpravu podporovali, naopak protestoval proti ni Google, kterému vadí mimo jiné hrozba vysokých pokut. Nepřímo jeho aktivity zmínil na plénu i ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Dikce některých nesouhlasných materiálů, řekl bych, byla velmi naléhavá,“ prohlásil. Cílem návrhu podle něho ale není snaha „ztěžovat boj s dezinformacemi, anebo omezovat rozvoj služeb informační společnosti do budoucna“. Obojí americký hegemon veřejně označil za riziko spojené s Lacinovým návrhem, vyzýval přitom k přijetí původního znění. Dnes už schválený návrh je podle Googlu v rozporu s cíli evropské směrnice a „narušuje svobodu podnikání garantovanou Listinou základních práv Evropské unie“. Potenciálně tak můžou přijít soudní spory.

Americký obr hrozí omezením služeb

Google dnes v reakci na schválení zákona pohrozil, že pokud novelu schválí i Senát a podepíše prezident, výrazně omezí délku zpravodajských úryvků ve výsledcích vyhledávání. Směrnice i česká implementace nechává výjimku pro bezplatné „užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků“, Google proto naznačuje, že by ji chtěl využít, což v minulosti avizoval i v zahraničních sporech. To by podle jeho zástupců snížilo kvalitu výsledků, a tak by i zpravodajské weby přišly o kus návštěvnosti.

„Krátké úryvky textu, které teď zobrazujeme ve výsledcích Vyhledávání a Zprávách Google, pomáhají lidem najít relevantní články a také pomáhají zvyšovat návštěvnost zpravodajských webů. Navrhované úpravy by nás bohužel mohly donutit k přehodnocení zobrazování těchto krátkých úryvků v našich službách v Česku,“ uvedla tuzemská mluvčí Googlu Alžběta Houzarová. Zákon zároveň říká, že platformy nesmí vydavatele obcházet, proti Googlu by tak teoreticky mohli vydavatelé vést žaloby nebo by mohl do hry vstoupit antimonopolní úřad.

Co říká zákon o obcházení práv vydavatelů

Poskytovatel služby informační společnosti je povinen zdržet se jednání, kterým by obcházel právo vydavatele k jeho tiskové publikaci, a to zejména tím, že by: 

  1. odmítl jednat v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci, včetně úhrady přiměřené odměny za toto užití,
  2. svévolně omezil či upravil službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod; Toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil dle předchozí věty,
  3. zneužil svého dominantního tržního postavení k tomu, aby získal oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných.

Hegemon na trhu s vyhledáváním prosazuje individuální dohody. Přišel s programem nazvaným Rozšířené náhledy zprávkterý má splňovat podmínky směrnice. Vydavatelé si skrze něj mohou určit, jak budou vypadat jejich odkazy ve vyhledávači, zároveň je součástí blíže nepopsaný platební mechanismus. Google také spustil kampaň, která má ukazat, jak podporuje českou novinařinu. Připomíná v ní někdejší granty, boj s dezinformacemi či platby dosud sedmi vydavatelům (Echo Media, Economia, Forum 24, Internet Info, N Media, Trima News, Česká tisková kancelář), které se dosud zapojily do jeho programu Výběr Zpráv Googlu. Americká společnost dosud nesdělovala, kolik jim platí. Až teď uvádí, že „pěti nejlepším partnerským vydavatelům zpravodajství“ vyplatila přes 335 milionů Kč, jde ale o peníze z reklamy z let 2018 až 2020.

Piráti zmírnili část o pirátství

Novela autorského zákona také ruší povinnost hradit poplatky Ochrannému svazu autorskému (OSA) za pouštění hudby v provozovnách, jako jsou třeba kadeřnictví. Mění také pravidla, která se týkají úložišť, jako je například české Ulož.to. Úložiště budou muset nově muset zajistit, aby se na nich neobjevoval obsah, který držitel práv už jednou nahlásil. I v tomto případě prošly pozměňovací návrhy, a to od Pirátů. Podle svého vyjádření chtěli omezit hrozbu nadměrného blokování obsahu, který ve skutečnosti autorská práva neporušuje.

Sdílejte