Soud: Mafra se nemusí omlouvat Památníku Šoa

Ve věci komentáře Vojtěcha Varyše v MF Dnes z roku 2015 je pravomocně rozhodnuto.

  • ČTK
  • 14. 01. 2020 18:55

Vydavatelství Mafra se nemusí omlouvat Památníku Šoa ani mu nemusí vyplatit finanční zadostiučinění za komentář Jak vydělávat na holokaustu, který vyšel v deníku Mladá fronta Dnes. Pravomocně o tom dnes rozhodl pražský vrchní soud. Justice původně památníku přiznala nárok na omluvu za nactiutrhačné výroky, Mafry a jejího práva na svobodu projevu se ale následně zastal Nejvyšší soud.

Obecně prospěšná společnost se žalobou na ochranu pověsti domáhala toho, aby Mladá fronta Dnes uveřejnila omluvu za „zjevně nepravdivé a difamující výroky“ v názorovém článku, jenž vyšel v říjnu 2015. Po vydavatelství památník požadoval také odškodné ve výši 2 milionů Kč.

Odvolací vrchní soud původně nařídil Mafře zveřejnit omluvu za použité výrazy „chaos“, „šlendrián“ a za vyjádření, že činnost památníku je „narychlo spíchnutou snahou za účelem si přilepšit na cizí práci“, a to s využitím „známých figur proslulých hlavně čichem na dobrý kšeft“. „Nejvyšší soud však řekl, že i tyto výrazy mají své místo v diskusi o věcech veřejných,“ konstatoval dnes předseda odvolacího senátu Jiří Čurda.

Nejvyšší soud na základě dovolání Mafry uvedl, že svoboda projevu je základním projevem fungování demokratické společnosti, požívá zvýšené ochrany a vztahuje se i na nepříjemné myšlenky, které šokují. Čurdův senát se tímto závazným právním názorem musel řídit. Článek proto označil za „fair“ - tedy spravedlivou - kritiku a památníku nakázal, aby Mafře uhradil náklady vynaložené na soudní proces. Výši nákladů soud stanoví později.

Památník Šoa usiluje o přeměnu nádraží Praha-Bubny na Památník ticha věnovaný transportům českých Židů do Terezína za druhé světové války. Článek se týkal akce Bubnování pro Bubny pořádané u příležitosti výročí prvního transportu pražských Židů.

Autor textu, komentátor Vojtěch Varyš, mimo jiné napsal, že památník nemá pro naplnění svého poslání potřebné vzdělání, koncepci a finance, a ve výsledku tak věci může v mnohém uškodit. Mafra se v následném sporu hájila tím, že cílem článku bylo vyvolat veřejnou debatu na důležité téma, přičemž v debatě mají být chráněny i nepopulární názory.

Töpfer za tentýž text vysoudil 150.000 Kč

Mezi „figurami proslulými hlavně čichem na dobrý kšeft“ zmínil článek herce Tomáše Töpfera, který se poté soudně domohl odškodnění. Umělec požadoval rovněž 2 miliony Kč, justice mu přiznala 150.000 Kč. Minulý týden to potvrdil i Ústavní soud, u nějž si Mafra stěžovala na porušení práva na svobodu projevu.

Nejvyšší soud v Töpferově sporu dřív konstatoval, že ani svoboda projevu na komentářových stránkách periodického tisku není bezbřehá. Cílem článku bylo podle vydavatelství vyvolat veřejnou debatu na důležité téma, přičemž v debatě mají být chráněny i nepopulární názory.

Ústavní soudci ale zdůraznili spíš to, že se neprokázal pravdivý skutkový základ kritiky namířené na Töpfera. „Obecné soudy pak návazně posoudily napadené výroky v kontextu obsahu projevu s ohledem na dopad do osobnostní sféry žalobce i s přihlédnutím k jeho rodinným kořenům a v návaznosti na to i k možnému zraňujícímu důsledku obvinění z ‚kšeftu‘ s holocaustem,“ stojí v usnesení.

Komentář se týkal akce Bubnování pro Bubny u příležitosti výročí prvního transportu pražských Židů a činnosti obecně prospěšné společnosti Památník Šoa. „Za zdánlivě ušlechtilou připomínkou historických vin se však skrývá řada problémů: od chaosu a šlendriánu po různé osobní motivace,“ napsal tehdy komentátor listu.

Článek podle Töpfera naznačoval, že měl pro svou účast na aktivitách Památníku Šoa zištnou motivaci. Vydavatelství argumentovalo tím, že předmětem kritiky byl primárně spolek, nikoliv Töpfer, a titulek je nutné vnímat jako nadsázku.

Obvodní soud pro Prahu 5 přiznal Töpferovi omluvu a 50.000 Kč. Městský soud v Praze výrok o omluvě zrušil, přiznal ale herci dalších 100.000 Kč.

Nejvyšší soud ponechal verdikt beze změn. Konstatoval, že otevřenost odlišným názorům a kritickým pohledům společnost obohacuje. Svoboda projevu má ale své limity, například v podobě práva na ochranu důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti. Článek byl podle Nejvyššího soudu excesem z práva na svobodu projevu. Použité výrazy sice nebyly přehnaně expresivní, ale s přihlédnutím k tématu byly osobně zraňující.

Töpfer v minulosti uspěl také ve sporu s vydavatelem deníku Blesk kvůli zveřejnění choulostivých snímků. Vrchní soud v Praze přiznal Töpferovi odškodnění 500.000 Kč.