Soud: pokuta za Žlutého barona ukazuje na omezení svobody projevu

Pokuta za inzeráty s karikaturou Andreje Babiše, které odkazovaly na besedy nad knihou Žlutý baron novinářů Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté, svědčí o omezení svobody projevu vycházející přímo z volebního zákona. Usnesl se na tom Nejvyšší správní soud, podle kterého je problematická povinnost takzvaných třetích osob registrovat se pro vedení volební kampaně. Příslušnou část zákona navrhuje zrušit, o čemž bude rozhodovat Ústavní soud. K tomu teď kauza pokutované inzerce putuje. Patočka s Vlasatou od počátku namítají, že v jejich případě nešlo o volební kampaň, ale o propagaci vlastní novinářské práce.

Za inzeráty uvozené otázkou Proč nám chce Andrej Babiš vládnout? dostal v roce 2017 spolek Svoboda projevu Patočky a Vlasaté založený kvůli organizaci propagačního turné pokutu 27.000 Kč od Úřadu pro pro dohled nad hospodařením politických stran. Podle úředního výkladu potvrzeného loni na jaře krajským soudem v Brně šlo o zásah do předvolební kampaně před sněmovními volbami v roce 2013. Spolek se měl proto jako platící aktér zasahující do kampaně u úřadu registrovat, reklamu hradit z transparentního účtu a zveřejnit u ní zadavatele. Protože tak neučinil, dostal pokutu. Patočka s Vlasatou rozhodnutí od začátku odmítají s tím, že jde o útok na novinářskou profesi. „Šlo o propagaci novinářské práce, a to nemůže nikdo žádným způsobem v demokratické společnosti omezovat,“ citovala ČTK loni v březnu Patočku během slyšení krajského soudu.

Spolek Svoboda projevu zadal 342 těchto inzerátů v regionálních Denících, kde zval na 61 besed. Repro: Nejvyšší správní soud

Úřad proti tomu argumentuje, že neposuzoval knihu ani na ni navázaný film Selský rozum, neboť sdělovací prostředky jsou z regulace vyňaty, ale pouze inzerci zveřejněnou v regionálních novinách Deník. Ta podle jeho výkladu naplňuje zákonnou definici negativní kampaně. „Tohle není reklama na dílo, v níž zveřejním, že byla vydána kniha. Ten inzerát je způsobilý sám o sobě zasáhnout voliče určitým sdělením,“ argumentoval obdobně krajský soudce Petr Sedlák, který loni potvrdil platnost pokuty. Patočka s Vlasatou následně podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ten nyní, přestože se „ztotožnil se závěrem krajského soudu, že posuzovaná inzerce stěžovatele naplnila znaky volební kampaně“, přerušil kasační řízení a obrátil se na Ústavní soud s návrhem na zrušení části volebního zákona. Povinnost třetích osob registrovat se pro vedení volební kampaně je totiž podle jeho usnesení nepřiměřeným zásahem do svobody projevu. „Svoboda projevu, a zejména politického projevu, je nezbytným předpokladem volné soutěže politických sil v demokratickém právním státě. Podmiňovat její uplatnění předchozím povolením či registrací u mocenských orgánů, pod trestem pokuty, je překročením tabu její nedotknutelnosti,“ uvedl předseda volebního senátu Tomáš Langášek.

Soud kritizuje zejména fakt, že kampaň mohou třetí strany začít až ve chvíli, kdy jim úřad přidělí evidenční číslo a zveřejní informaci na svém webu. Registrace se tak blíží svými důsledky povolení. To podle něho může mít „zmrazující“ účinky na svobodu projevu. „Nejvyšší správní soud má za to, že sledovaných cílů lze dosáhnout jinými, do svobody projevu méně zasahujícími prostředky,“ stojí v usnesení.

Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením stran Jan Outlý považuje argumentaci soudu za rozumnou. „Že je za hranou ústavnosti, když někdo musí se svou svobodou projevu čekat, až dostane lejstro od úřadu. Umím si představit, že by tato jedna věta vypadla ze zákona. Třetí osoby by mohly agitovat hned po odeslání registrace a nečekat, až jim úřad odpoví,“ prohlásil Outlý v rozhovoru pro Český rozhlas. V něm zároveň podotýká, že Nejvyšší správní soud neřešil přímo rozhodnutí úřadu, ale samotný zákon. Ten je ve stávající podobě platný i pro podzimní volby do krajských zastupitelstev a Senátu a Outlý neočekává, že by ho Ústavní soud zrušil s okamžitou platností: „Politické strany by mohly vést skrze kohokoli kampaň mimo kontrolovaný režim. Pokud by tedy Ústavní soud chtěl návrhu Nejvyššího správního soudu vyhovět, dal by podle mého názoru třeba roční lhůtu na to, aby zákonodárci přijali jiné řešení této problematiky.“

„Máme obzvláště velkou radost z toho, že Nejvyšší správní soud navrhuje úpravu volebního zákona. O sporných paragrafech po celou dobu řízení tvrdíme, že mohou sloužit jako nástroj cenzury novinářů,“ cituje Vlasatou její domovský web Deník Referendum, který vydává a řídí Patočka. V případu se dřív angažoval například Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který za Patočku s Vlasatou zaplatil pokutu. Aktuální usnesení soudu přivítal i Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu. „Široký výklad volebního zákona, který zvolil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, by totiž mohl v závěru ohrozit nezávislou novinářskou profesi. Novináři a novinářky by byli stavěni před rozhodnutí, zda riskovat sankce ze strany státu nebo se registrovat, jako aktivní účastníci předvolebního boje,“ stojí v prohlášení podepsaném místopředsedkyní správní rady Veronikou Sedláčkovou.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí funguje od 1. ledna 2017 a dohlíží mimo jiné na finanční limity volebních kampaní.