Televize Prima změnila svůj bulvární web Prima Style na Lajk.cz, se zaměřením na youtuberskou scénu. Rebranding následuje poté, co na Prima Style v návštěvnosti vedly už ne celebrity, ale právě youtubeři. Nový web následuje zahraniční 9gag či Ladbible, cílí na mladé, řídí ho Milan Rozšafný.

Soud: právo na ochranu zdroje lze výjimečně prolomit

Nejvyšší soud svou obecnou úvahu zformuloval v usnesení, jímž odmítl jako nepřípustnou stížnost novináře Janka Kroupy. Reportér rozhlasu si stěžoval kvůli odposlechu mobilu.

  • ČTK
  • 05. 05. 2015 11:20
Josef Klíma a Janek Kroupa ještě jako protagonisté Na vlastní oči, v létě 2012. Foto: Linda Matásková

Josef Klíma a Janek Kroupa ještě jako protagonisté Na vlastní oči, v létě 2012. Foto: Linda Matásková

Právo na ochranu novinářského zdroje lze v některých výjimečných případech prolomit, vyplývá z nedávného usnesení Nejvyššího soudu. Jde například o situaci, kdy vlivný člověk poskytne žurnalistovi tajnou informaci s cílem zmařit vyšetřování korupce nebo jiné závažné trestné činnosti ve státních strukturách. Tehdy podle Nejvyšší soud připadá v úvahu odposlech novináře s cílem zjistit, kdo a s jakým úmyslem informaci poskytl.

„Nemůže být v zájmu demokratické společnosti chránit osobu působící ve státních strukturách, která neveřejnou informaci vyzradí s cílem probíhající šetření zkomplikovat či dokonce zmařit jeho úspěšnost anebo proto, aby tímto způsobem dosáhla svého obohacení,“ stojí v usnesení, které má k dispozici ČTK. Oficiálně soud odůvodnění zatím nepublikoval.

Soudci ale zároveň zdůraznili, že náležitou ochranu musí nadále mít takový zdroj, který novináře informuje na základě poctivé pohnutky. Může to být například člověk, který chce upozornit na snahu zamést určitou kauzu pod koberec kvůli politickému tlaku.

Stěžují si Kroupa a Svoboda z Práva

Soud svou obecnou úvahu zformuloval v usnesení, jímž odmítl jako nepřípustnou stížnost novináře Janka Kroupy. Reportér se domáhal toho, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Kroupa se totiž domnívá, že jej policie odposlouchávala poté, co se dostal k protokolu o výslechu svědka v kauze údajné korupce kolem nákupu obrněných transportérů Pandur. Odmítnutí Kroupova podnětu ČTK potvrdil mluvčí soudu Petr Knötig, k obsahu se nevyjádřil.

Podle usnesení není Kroupa momentálně v procesním postavení, které podle trestního řádu umožňuje přezkoumat zákonnost odposlechu. O sledování svého mobilního telefonu má jen neoficiální informace. Trestní řád přitom předpokládá, že policie, žalobce nebo soud po pravomocném skončení trestního řízení informuje o provedených odposleších sledovaného člověka. Teprve poté začíná běžet lhůta pro podání návrhu k Nejvyššímu soudu.

Kroupa označil současnou úpravu za nedokonalou. V podobné situaci jako Kroupa je podle dnešního vydání Práva také redaktor tohoto listu Jakub Svoboda. Ani on, ani Kroupa dosud nedostali vyrozumění o uskutečněném odposlechu. Právo uvádí, že se novinář nemusí o svém odposlechu oficiálně vůbec dozvědět, a nemá tak ani šanci nechat soudem přezkoumat jeho zákonnost.