Soud vyhověl ČT ve sporu o informace pro Unii obhájců

Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek, podle kterého měla Česká televize poskytnout Unii obhájců některé informace o zastoupení advokátů a dalších právních profesionálů v pořadu Otázky Václava Moravce. Televize nemá údaje o hostech v požadované formě k dispozici, musela by tedy vytvářet novou strukturovanou analýzu, což nelze podle informačního zákona vyžadovat. Soud také upozornil na to, že Unie obhájců mohla sama čerpat z veřejně přístupných informací či jednotlivých epizod na webu ČT. Unie označila rozhodnutí soudu za formalistické a míjící se s podstatou jejího požadavku.

„Žalobce se de facto domáhá vytvoření nové strukturované analýzy pořadů Otázky Václava Moravce, respektive tam přítomných hostů a jejich profesního zařazení, za sledované období, namísto toho, aby si takovou analýzu zhotovil sám z veřejně přístupných podkladových informací,“ stojí v rozhodnutí dostupném na úřední desce. Pokud by televize takovou analýzu už měla k dispozici, musela by ji podle informačního zákona poskytnout. Jako novou informaci ji vytvářet nemusí.

Nejvyšší správní soud zpochybnil argument Unie obhájců a částečně i Městského soudu v Praze, že zpracování informací podle žádosti by znamenalo jen mechanické vyhledávání bez složitější intelektuální činnosti. „Nabízí se tak přímo otázka, proč – je-li tato jeho premisa správná – tuto činnost žalobce nevykonal již dříve sám a namísto toho vede složitá a nákladná správní a soudní řízení, aby se těchto informací domohl,“ napsali v rozhodnutí soudci.

Nejvyšší správní soud podle mluvčí ČT Karolíny Blinkové akceptoval jednu z námitek České televize a potvrdil, že její postup byl správný, když požadavku Unie obhájců nevyhověla. „Dle informačního zákona nelze vyžadovat nové strukturované analýzy v pořadech Otázky Václava Moravce, respektive tam přítomných hostů a jejich profesního zařazení. Protože Nejvyšší správní soud rozhodl bezodkladně, nemusel se zabývat návrhem České televize na odkladný účinek kasační stížnosti,“ řekla ČTK.

Unie obhájců žádala informaci, kolikrát byl v letech 2012 až 2017 v pořadu jako host státní zástupce, soudce či advokát, kolikrát tam byl advokát společně s dalšími právními profesionály, kolik pořadů se týkalo justice, státního zastupitelství, advokacie a trestního řízení a s jakými hosty. Dále unie chtěla vědět, kolikrát byli hosty pořadu pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a předseda České advokátní komory nebo jiný reprezentant stavovské organizace.

Člen prezídia Unie obhájců Václav Vlk ČTK řekl, že požadovali informaci o tom, kolik a jakých právníků ČT pozvala a ne kolik jich do pořadu přišlo. Podstatou dotazu podle něj byla snaha zjistit, zda ČT při zvaní hostů do Otázek Václava Moravce neopomíjí některé právnické profese a nezve stále tytéž osoby.

Pražský městský soud loni v srpnu konstatoval, že na odmítnutí odpovědi u dvou dotazů neměla televize právo a že u dalších dvou otázek byla její odpověď nedostatečná. Nejvyšší správní soud na základě první kasační stížnosti loni v listopadu rozhodl, že žaloba neměla směřovat na veřejnoprávní televizi, ale na Úřad pro ochranu osobních údajů. Městský soud letos v únoru rozhodl podruhé a nařídil televizi, aby některé údaje poskytla, částečně se měl ještě žádostí o informace zabývat úřad. Nejvyšší správní soud ale nyní zrušil i únorové rozhodnutí městského soudu, který by tak měl spor znovu otevřít a vynést nové rozhodnutí.