Stanjura se zhádal s šéfem rozhlasu a šéfkou rady

Dnešní zasedání poslaneckého výboru vyústilo v hádku poslanců ODS v čele předsedou poslaneckého klubu strany Zbyňkem Stanjurou na straně jedné a generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem a předsedkyní kontrolní Rady Českého rozhlasu Hanou Dohnálkovou na straně druhé. Příslušná část schůze výboru, který řeší mediální legislativu, se točila okolo čerstvě oznámeného propouštění ve veřejnoprávním rádiu. “Nebrala jsem to jako debatu, byl to atak. Dal mi několik otázek, řekl, že rada selhala, a odešel. Beru si to osobně,” zdůraznila Dohnálková, když Stanjura zhruba po hodině debaty opustil jednací místnost bezprostředně poté, co dokončil svou poslední promluvu. “Celkově mě překvapuje náboj jednání,” komentovala šéfka rady. “Podobný tón jsem nezažil,” řekl zbylým poslancům naštvaný šéf rozhlasu Zavoral, “tento způsob jednání mě uráží, přesně takto komunikace politika s generálním ředitelem nezávislého média nemá vypadat.” Na kameru České televize pak ještě uvedl, že je v šoku, že má za to, že ho Stanjura peskoval, a že to považuje skandální. Naopak Stanjura dřív v diskusi Zavoralovi vmetl, že schůzi neřídí, protože ve sněmovně není v Českém rozhlasu.

Tak vygradovala debata k bodu nazvaném Informace o plánované reorganizaci pracovních míst v Českém rozhlasu. Ten narychlo na program dnešní schůze navrhli Piráti poté, co se v úterý šéf rozhlasu sešel se zaměstnanci a oznámil jim, že do konce září hodlá redukovat počet míst ve veřejnoprávním rádiu o 120, respektive o 100 až 120. Ze zákona poslancům za hospodaření a činnost médií veřejné služby zodpovídají rady příslušných médií, Piráti ale vyzvali k vyjádření na půdě sněmovny i přímo generálního ředitele rozhlasu. Poslanci Pirátů Tomáš Martínek a Radek Holomčík dokonce mluvili o obavách z čistek. “Budou nás zajímat především změny, které se mají týkat zpravodajských pozic, zejména míst investigativních žurnalistů,” oznámili před schůzí, “podle informací z médií by se propouštění mělo týkat minimálně sta lidí. Nechceme zasahovat do personální politiky Českého rozhlasu, ale zároveň nechceme, aby se za změny schovávaly čistky nepohodlných, ale kvalitních zaměstnanců.” Takový pohled na věc následně podpořili poslanci ODS, kromě Stanjury i Miroslava Němcová, která v debatě výslovně připomněla nedávný spor šéfa rozhlasu s reportérem Jankem Kroupou a kromě toho ji zajímalo, jak se redukce stavů odrazí ve zpravodajské redakci.

Poslanec ANO Patrik Nacher zdůraznil, že sněmovně nepřísluší to, co se ve veřejnoprávních médiích teprve stane, ale jen zpětně to, co už proběhlo, a to standardně na základě projednávání výročních zpráv o hospodaření a o činnosti. “Takovými otázkami zasahujeme do manažerského rozhodování. I otázky totiž někam směřují,” varoval dnes Nacher. Piráti, kteří ředitele rozhlasu do sněmovny pozvali a umožnili tak ODS ho grilovat, to nicméně považují za “relevantní”.

Zavoral chystané personální změny označil za “standardní manažerský krok”, používal i slova “optimalizace”, “inventura”, “pořádek na vlastním dvorku”. Předeslal, že ke změnám přistupuje, aby jednak zabránil “úniku mozků” do soukromé sféry za vyššími platy, jednak aby se připravil na možnou situaci, kdy chystaná novela opět veřejnoprávním médiím znemožní uplatňovat odpočet DPH, což by konkrétně rozhlas stálo 120 milionů Kč ročně. Zavoral připomněl, že za posledních 10 let stoupl počet míst v Českém rozhlasu zhruba o 170, na současných 1.543, a že nikdo z jeho dvou předchůdců – Václav Kasík ani Peter Duhan – s tím navzdory svým dřívějším proklamacím nic neudělali. Připomněl také, že měsíční poplatek za rozhlas léta činí 45 Kč, což při uvážení vlivu inflace znamená dnes reálně 33 Kč, přičemž 3,10 Kč z každého si vezme Česká pošta za SIPO, nejčastější způsob hrazení poplatku. Rozhlas se může spoléhat na disciplínu mezi poplatníky, což ale také znamená, že mezi fyzickými osobami už mnoho nových nenajde a pokud se počet poplatníků zvyšuje mezi právnickými osobami, je to také díky současnému růstu národní ekonomiky, s čímž nelze počítat napořád.

Podle ředitele rozhlasu se bude celkových až 120 zrušených míst rekrutovat z neobsazených tabulkových pozic, kterých je asi 30, z těch obsazených lidmi v důchodovém věku (zhruba 190) či z postů obsazených lidmi na termínované smlouvy (asi 290). Do poloviny července chce od každého ředitele příslušného oddělení vybrat, koho by se redukce mohla týkat. Výpovědi či dohody o odchodu by pak měly být uzavírány k 30. září, přičemž na valorizaci platů těch, kteří v rozhlase zůstanou, by následně mohlo jít 60 až 70 milionů Kč. Zavoral zároveň zdůraznil, že peníze, které z redukce stavů vzejdou, na valorizace nepoužije všechny.

“Není to promyšlený krok, působí to podivně,” reagoval předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura. “Pokud budeme v reálném světě, v privátní sféře budou platy vždycky vyšší,” řekl, erár podle něj skýtá zase jiné výhody a rozhodnutí je vždy na lidech, co jim víc vyhovuje. “Nelíbí se mi plošné zvýšení platů,” uvedl rovněž. Stanjurova stranická kolegyně Němcová pak vyjádřila obavu, aby zrušení odpočtu DPH pro veřejnoprávní média nebyl ze strany vlády ANO nebyl “cílený finanční útok na nezávislé instituce”. Podle ní se to v rozhlasu “začalo točit” poté, co koncem loňska došlo ke sporu reportéra Kroupy, za nějž se pak v podobě petice postavily stovky dalších pracovníků rozhlasu, s šéfem Zavoralem kolem kritické reportáže o hospodaření Agrofertu, bývalého podniku šéfa ANO a premiéra Andreje Babiše. Podle Němcové se Kroupa tehdy dotkl Babišových zájmů, a dnešní četné rušení pracovních pozic v rozhlasu může posloužit vyřizování účtů, přičemž jeden nepohodlný se může v množství propouštěných ztratit.

“Český rozhlas není jen zpravodajství, ale i silná výroba, technika, správa budov,” kontroval šéf veřejnoprávního rádia Zavoral. Konkrétně zpravodajství má podle Zavorala celkem 323 pracovních míst, z čehož se má redukovat 20 až 25, která vybere ředitel zpravodajství Jan Pokorný. Zavoral také poslancům řekl, že v minulých letech už došlo k redukci pozic v podpůrných složkách rozhlasu, zato programové části se rušení míst prakticky nedotklo. Na výtku poslanců ODS, proč plán rušit pracovní místa nepřišel standardně se schvalováním ročního rozpočtu a proč poslanci nebyli rozhlasem osloveni ve věci chystané novely ohledně odpočtu DPH, Zavoral řekl, že na obojí upozorňoval – ohledně DPH několikrát písemně, ohledně rušení míst na nedávné schůzi výboru. Letos v únoru přímo před poslanci informoval, že v rozhlasu půjde o redukci 5 % pozic.