Hudebník a producent Karel Vágner prodal vydavatelství Multisonic, píše E15. „Ve chvíli, kdy něco vydáte, visí deska během krátké doby někde na internetu,“ řekl, proč se firmy po 29 letech zbavil.

Stát chce v řetězcích víc českých potravin, bez falšování a podvádění

Ministerstvo zemědělství, které aktuálně vede Jiří Milek, ministr zemědělství v demisi za ANO, chce, aby se na tuzemském trhu prodávalo větší množství českých potravin. Nové podmínky by se měly týkat především nabídky velkých řetězců. Zároveň stát plánuje přijít s opatřeními, která by zamezila nekalým praktikám obchodníků a zajistila spotřebitelům ochranu, například před dvojí kvalitou potravin nebo jejich falšováním. Ministr téma otevřel na konferenci Food Forum, která se konala 27. února v Brně, v rámci mezinárodních potravinářských veletrhů Salima 2018.

O nekalých obchodních mluvil nedávno ministr také v Paříži s francouzským ministrem zemědělství a potravinářství Stéphanem Travertem. Zajímal se o tamní návrh legislativního balíčku z letošního ledna. „Podle něj by zemědělci a potravináři mohli prodávat své výrobky se ziskem a supermarkety by měly mít povinnost prodávat potraviny se ziskem minimálně 10 %, aby nebyly prodávány za nižší ceny, než jsou jejich výrobní náklady. Mimo jiné by návrh měl zajistit, aby nejméně 50 % potravin dostupných na veřejných místech, jako jsou školy či nemocnice, pocházelo z lokální produkce,“ uvedl Milek s tím, že se chce ve Francii inspirovat. Ministerstvo zemědělství proto uvažuje o možnosti zavedení povinného minimálního objemu produktů českého původu v obchodních řetězcích. Zatím však není jasné, zda se bude porovnávat poměr prodejů nebo objem prodaného zboží.

Jak uvedlo Aktuálně.cz, je podle ministra nutné oživit především české chovy prasat, aby se z nich mohly vyrábět české potraviny. Norma, která zavede povinný podíl potravin české produkce, by se měla vztahovat hlavně na řetězce. Výjimku by podle ministra měly dostat specializované prodejny, například obchody s francouzskými sýry nebo jinými zahraničními specialitami. „Myšlenka zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců je sice dobrá, ale s její realizací budou potíže,“ myslí si Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu sdružující menší tuzemské sítě v čele s družstvy Coop. Stěžejní je podle něj v tomto případě správná definice českého výrobku. 

Podle novely zákona o potravinách, která vstoupila v platnost loni, nesmí producenti označit potraviny logem, vlajkou, mapou nebo nápisem odkazujícím na Česko, pokud není výrobek vyprodukován v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z mnoha složek, musí být českého původu minimálně 75 % jejich obsahu. Aktuálně.cz také píše, že podle obchodníků v tuzemsku stoupá obliba německých potravin. Poptávku mimo jiné zvýšila také kauza dvojí kvality potravin mezi státy východní a západní Evropy. Stoupá také počet obchodníků, kteří německé potraviny do Česka cíleně dovážejí. Například online prodejci potravin Rohlik.cz nebo Košík.cz mají na svých webech pro potraviny z Německa samostatnou kategorii. Pokud tento trend skutečně platí, má na českém trhu aktuálně výhodu Lidl, který v Česku prodává velké množství potravin vyrobených v Německu.