Ministerstvo zemědělství, které aktuálně vede Jiří Milek, ministr zemědělství v demisi za ANO, chce, aby se na tuzemském trhu prodávalo větší množství českých potravin. Nové podmínky by se měly týkat především nabídky velkých řetězců. Zároveň stát plánuje přijít s opatřeními, která by zamezila nekalým praktikám obchodníků a zajistila spotřebitelům ochranu, například před dvojí kvalitou potravin nebo jejich falšováním. Ministr téma otevřel na konferenci Food Forum, která se konala 27. února v Brně, v rámci mezinárodních potravinářských veletrhů Salima 2018.
O nekalých obchodních mluvil nedávno ministr také v Paříži s francouzským ministrem zemědělství a potravinářství Stéphanem Travertem. Zajímal se o tamní návrh legislativního balíčku z letošního ledna. „Podle něj by zemědělci a potravináři mohli prodávat své výrobky se ziskem a supermarkety by měly mít povinnost prodávat potraviny se ziskem minimálně 10 %, aby nebyly prodávány za nižší ceny, než jsou jejich výrobní náklady. Mimo jiné by návrh měl zajistit, aby nejméně 50 % potravin dostupných na veřejných místech, jako jsou školy či nemocnice, pocházelo z lokální produkce,“ uvedl Milek s tím, že se chce ve Francii inspirovat. Ministerstvo zemědělství proto uvažuje o možnosti zavedení povinného minimálního objemu produktů českého původu v obchodních řetězcích. Zatím však není jasné, zda se bude porovnávat poměr prodejů nebo objem prodaného zboží.
Jak uvedlo Aktuálně.cz, je podle ministra nutné oživit především české chovy prasat, aby se z nich mohly vyrábět české potraviny. Norma, která zavede povinný podíl potravin české produkce, by se měla vztahovat hlavně na řetězce. Výjimku by podle ministra měly dostat specializované prodejny, například obchody s francouzskými sýry nebo jinými zahraničními specialitami. „Myšlenka zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců je sice dobrá, ale s její realizací budou potíže,“ myslí si Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu sdružující menší tuzemské sítě v čele s družstvy Coop. Stěžejní je podle něj v tomto případě správná definice českého výrobku.
Podle novely zákona o potravinách, která vstoupila v platnost loni, nesmí producenti označit potraviny logem, vlajkou, mapou nebo nápisem odkazujícím na Česko, pokud není výrobek vyprodukován v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z mnoha složek, musí být českého původu minimálně 75 % jejich obsahu. Aktuálně.cz také píše, že podle obchodníků v tuzemsku stoupá obliba německých potravin. Poptávku mimo jiné zvýšila také kauza dvojí kvality potravin mezi státy východní a západní Evropy. Stoupá také počet obchodníků, kteří německé potraviny do Česka cíleně dovážejí. Například online prodejci potravin Rohlik.cz nebo Košík.cz mají na svých webech pro potraviny z Německa samostatnou kategorii. Pokud tento trend skutečně platí, má na českém trhu aktuálně výhodu Lidl, který v Česku prodává velké množství potravin vyrobených v Německu.