Stát zastropuje filmové pobídky. Poplatky od Netflixu teď zavést nestihne

Státní pobídky mají být limitovány 150 miliony Kč na jeden filmový projekt za rok. Zastropování navrhuje ministr kultury Martin Baxa (ODS). Pobídky, které pokrývají až pětinu nákladů jednotlivých produkcí, se podle něho rychle vyčerpávají na velkých zahraničních projektech. Úpravu zákona chce prosadit skrze pozměňovací návrh, který připojil k novele zákona o audiovizuálních službách. Členové volebního výboru přijetí jeho návrhu na své čtvrteční schůzi doporučili.

„Systém pobídek najel v minulých dvou letech na mělčinu a je nefunkční. Nástup seriálové tvorby a platforem pobídky zablokoval. V krátkém limitu došlo k vyčerpání pobídek a vytvoření fronty,“ prohlásil Baxa na zasedání volebního výboru poslanecké sněmovny, kde návrh prezentoval. „Znamená to zlepšení přístupnosti pobídek pro české producenty,“ soudí ministr. 

Státní fond kinematografie, který pobídky rozděluje, má ročně k dispozici na 800 milionů Kč, loni vláda mimořádně přidala 300 milionů Kč. Poptávka je ale kvůli nárůstu počtu projektů, které v Česku vznikají, výrazně vyšší. Letos přestal fond přijímat registrace už na konci března.

„Dosavadní systém pobídek je v krizi, v posledních měsících se vyčerpal a zastavil, proto je nutné ho reformovat,“ říká předseda Asociace producentů audiovize (APA) Vratislav Šlajer. Současně upozorňuje, že navrhovaný limit může dlouhodobě vést k odlivu některých velkých projektů: „V posledních letech se do Česka podařilo díky kvalitě služeb a pobídkám dostat velké projekty zahraničních platforem, jako jsou Netflix, Amazon nebo Apple. Pokud chceme takové projekty v Česku udržet, je nutné s reformou spojit i diskusi o navýšení investic.“

Poplatky od Netflixu až v dalším zákoně

Rozsáhlejší reforma by měla přijít až s novelizací zákona o audiovizi, která mimo jiné změní Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize. Ten by měl víc myslet i na seriálovou či herní tvorbu. Vláda s novelou počítá i ve svém programovém prohlášení. Návrh ovšem teprve vzniká. Až nový zákon by měl zároveň přinést povinnost pro zahraniční platformy typu Netflix, HBO, Apple TV+ či Disney+, aby odváděly podíl ze svých tržeb do fondu a část přímo investovaly.

To umožňuje právě evropská směrnice o audiovizuálních službách, ze které vychází probíraná legislativa, k níž chce Baxa připojit zmíněný limit pobídek. Součástí stávajícího návrhu, který připravila ještě minulá vláda, ale poplatky pro zahraniční videoplatformy nejsou a nejspíš nebudou. Do transpozice evropské směrnice takové ustanovení stát vtělit nestihl. A poslanec Rudolf Salvetr (ODS) svůj pozměňovací návrh, který poplatky zatím aspoň teoreticky definoval, nakonec stáhl.

Producent Pavel Strnad přitom upozorňuje, že zatímco jiné evropské země si při přijímání směrnice vymínily, že část příjmů od uživatelů globálních videoplatforem podpoří původní filmovou tvorbu, Česko je nechá podnikat bez závazků. „Ministerstvo kultury na možnost právní úpravy, o níž hovoří producenti, nerezignovalo, pouze ji nemohlo zahrnout z časových důvodů do aktuálního zákona. Uvedená možnost zpoplatnění bude diskutována v rámci návazné novely zákona o audiovizi,“ reagoval Baxův resort.

„Streamingové služby rozšiřují možnost distribuce filmů a přichází náhrada za zkolabovaný trh s DVD, na druhou stranu bude mít streaming velký dopad na návštěvnost kin, která jsou pro české filmy stále hlavním zdrojem příjmů. Ostatní evropské státy se na tuto změnu připravují, nikoli však Česká republika,“ stojí ve veřejném prohlášení producenta Strnada.

Ten dnešní situaci srovnává s 90. lety, kdy čeští politici poskytli bez nároků komerčním televizím vysílací licence. Když začala v roce 1994 vysílat televize Nova, propadla se během následujících dvou let návštěvnost v kinech o 58 % a český film tak přišel o značnou část svých příjmů z distribuce nutných pro investice do nové tvorby, uvedl Strnad.

Situaci podfinancované filmové tvorby změnil až v roce 2012 zákon o audiovizi, který zavázal komerční televize přispívat do Státního fondu kinematografie 2 % svých příjmů z reklamy, stejně jako distributory a kina, jež také solidárně podporují vznik nových českých filmů. Nástup streamovacích platforem ale celou situaci ve filmovém průmyslu mění.

Kvůli zpoždění hrozí pokuta

Ani povinné části, týkající se zejména regulace platforem pro sdílení amatérských videonahrávek, se nestihly přijmout včas. Termín pro transpozici evropské audiovizuální směrnice byl 19. září 2020, Česko je od minulého měsíce mezi pěti zeměmi, jež Evropská komise žaluje u Soudního dvora Evropské unie kvůli zpoždění. Státu hrozí pokuta až vyšší desítky milionů korun. Třetí čtení tuzemského návrhu má začít v červenci.