Streamingové platformy neporostou do nebe. Nevadí

Zdroj: Midjourney

„Ještě před rokem se mluvilo rozpuku streamovacích platforem. Teď se hovoří o jejich hroucení. Není to udržitelné. Je v nich hodně investic a málo předplatitelů,“ soudí Piodor Gustafsson, šéf hrané tvorby švédské televize TV4 Media. „Zůstane pár platforem s dobrým modelem,“ prohlásil na letošním ročníku festivalu Serial Killer v Brně. Budoucnost vidí v tvorbě menšího počtu seriálů, ovšem propracovanějších a dražších – a silných lokálních tématech, která vzbudí pozornost. Právě to podle něho zaručí digitální přežití evropským televizím ve světě amerických obrů.

Česko jeho poznatky o konsolidaci trhu, zdá se, potvrzuje. Řada menších služeb paběrkuje, zatímco platforma Voyo televize Nova, která začala pořádně šlapat do původní produkce teprve předloni, hlásí na tuzemském trhu už 420.000 abonentů. Přes sto tisíc jich přitom přibylo jen za letošek. Důležitost lokální tvorby si nicméně uvědomují i někteří globální hegemonii. V Evropě se jedná hlavně o Netflix.

„V každé zemi je silný lokální hráč, ať už jde o BritBox, Canal+ či československé Voyo. Všude je ale nejsilnější Netflix,“ shrnuje Tomáš Vyskočil, zakladatel portálu FlixPatrol, který po celém světě sbírá statistiky o produkci streamovacích platforem. Americká videotéka podle Vyskočila vládne většině evropských zemí i díky své nabídce lokálních seriálů a filmů. „Netflix každý rok udělá 600 původních seriálů a filmů, 28 % pochází z Evropy. Vykupuje navíc premiéry k místním filmům,“ popisoval ve své prezentaci v rámci doprovodného odborného programu seriálové přehlídky.

Americké a evropské služby dokážou koexistovat. Nebude jich však tolik, jako to vypadalo během pandemického boomu streamování. „Ukázalo se, že počty předplatitelů všem stačit nebudou. Přišlo zúčtování,“ potvrzuje Vyskočil. „To neznamená, že je celý byznysmodel platforem špatně. Jen nebude v jedné zemi prosperovat deset amerických a pět lokálních služeb. Přežijí dvě, tři americké a jedna až dvě místní, které bývají často spojené s televizemi či operátory. Malé nezávislé služby to budou mít těžké,“ predikuje analytik.

Počty předplatných nemohou růst nekonečně. Zkušenosti z nejvyspělejších trhů, jako je Skandinávie, naznačují, že si většina lidí platí maximálně dvě služby: jednu světovou a jednu místní. Vyskočil proto předpovídá, že některá velká studia úplně opustí ambice na vlastní platformy, protože se jim vyplatí jen prodávat svou tvorbu budoucím vítězům streamingových válek.

Situací přitom může zamávat hollywoodská stávka, jejíž dopady zatím nejsou zřejmé. Evropě může dát drobnou výhodu, soudí Táňa Zabloudilová, dramaturgyně festivalu Serial Killer, který se zaměřuje právě na evropskou tvorbu. Díla ze starého kontinentu vybírá Zabloudilová už pátým rokem. Kvalita nabídka podle ní stále roste – zejména v regionu střední a východní Evropy, kterému je věnovaná soutěžní sekce.

„Na začátku jsem se bála, že bude složité najít do soutěže šest seriálů, za které se nebudeme stydět. Obávala jsem se, že oproti západní Evropě budeme působit ušmudlaně. To se nestalo. Vznikají stále lepší a pestřejší věci,“ říká dramaturgyně. Éra konsolidace, o které na začátku hovořil Gustafsson, proto nemusí být vůbec špatná. Člověk nebude muset vybírat mezi tolika službami, kvalita obsahu přitom může růst. Pokud se mluvilo v posledních letech o zlatém věku televizní tvorby, jeho třpyt nebledne, ba naopak do něj v některých regionech vstupujeme.

Sdílejte