Vysoce postavený katolický kněz z USA rezignoval poté, co vyšlo najevo, že byl pravidelným návštěvníkem gay barů. Stalo se to tuhle středu a zprávu na sítích doprovázela předpokládaná škodolibost – haha, pokrytec. Přestože nechovám k podobným hodnostářům zvláštní sentiment, chci hájit obecné právo na pokrytectví. Investigativní zpráva přináší ozvuky světa, ve kterém by mohlo vymizet, a to ke škodě lidské svobody.
Novináři z portálu The Pillar své zjištění totiž poskládali na základě dat z Grinderu, seznamovací aplikace, kterou využívají hlavně queer lidé. Data o pohybu zdánlivě anonymního uživatele získala redakce od překupníka ve zprávě neuvedeného, údaje potom díky spolupráci s datovou společnosti propojili s konkrétní osobou, kterou byl zmíněný kněz. Ten se pravděpodobně zapíše do historie žurnalistiky, když půjde o jednoho z prvních, kdo skončil díky soukromému přeprodeji a analýze údajně anonymních údajů. Rozhodně ale nebude poslední – byznys okolo propojování dat s reálnými lidmi utěšeně roste.
Kauza se navíc odehrávala v týdnu, kdy mezinárodní skupina investigativních médií zveřejnila sérií článků o softwaru Pegasus, který od soukromé izraelské firmy kupují vlády z celého světa, aby s ním dokázaly sledovat mobilní telefony svých nepohodlných. Pro instalaci spywaru dovolujícího číst i zašifrované zprávy nebo aktivovat mikrofon přitom stačí, aby na vybrané číslo někdo zatelefonoval.
Nechci se tady pouštět do problému zabezpečení mobilních telefonů, regulace prodeje podobných softwarů nebo uživatelských dat, chci připomenout bytostné právo na soukromí a s ním i často spojené pokrytectví.
Podobné nástroje nás totiž posouvají do světa, kde platí, že kdo nedělá nic špatného, ten se nemá čeho bát. V něm ale záleží na určení, co je vlastně špatné. Pokud někdo žije v zemi, kde se stejnopohlavní láska trestá odnětím svobody nebo dokonce trestem smrti, je úplně racionální, že se chová jako zdánlivý pokrytec. Žije „spořádaný život“ a se svými partnery se schází pouze tajně.
Právě přítmí a absence dohledu dovolují, aby společnost zkoušela „nové věci“, které jsou zprvu považované za nezákonné a nemorální, postupně se z nich ale stane něco přijímaného a právem chráněného. „Veškerý společenský pokrok – od ukončení otroctví až po boj za práva žen – začal jako myšlenky, jejichž prosazení bylo doslova nebezpečné,“ napsal pro Wired Bruce Schneier.
Podobné společenské proměny se staly skutečností, až když s nimi jejich stoupenci vyšli na veřejnost, na začátku ale bylo potřeba soukromí pro experimentování, budování sítě, její organizování. Jako příklad uvádí třeba legalizaci marihuany, k níž po desetiletích války proti drogám přistoupila řada amerických států a stále vážněji se o ní mluví i v Česku. „Kdyby všudypřítomný dohled znamenal, že první kuřáci trávy budou zatčeni za to, že dělají něco nezákonného, hnutí by bylo potlačeno dřív, než vzniklo,“ poznamenává Schneier.
Americký kněz, vlivný člen bigotní organizace brojící proti uznání queer lidí, zvláštní soucit nevyžaduje. Všeobecné právo na pokrytectví ale hájit musíme. Pro něj totiž platí slova Hannah Arendt, která ve svém textu o problému pravdy a lži citovala Tereza Matějčková: „Jsem schopna lži. A kdybych nebyla, nebyla bych svobodná.“
Vybíráme z internetu
„Dohled“ přesto nemusí vždy znamenat ztělesnění zla. Někdy, třeba během pandemie, může naopak přinášet „svobodu neumřít brzy a nesmyslně“, cituje pro Seznam Zprávy Michal Kašpárek z nové knihy sociologa Benjamin Brattona. Ten vyzývá k nuancovanějšímu nakládání s pojmem dohled. Něco docela podobného v týdnu napsal i David Klimeš, který na Aktuálně.cz kritizuje, jak bezohledně si zacházíme s pojmem „svoboda“ v debatách o očkování.
*
Výjimečná site-specific série Hudba k siréně od rozhlasové Vltavy dostala prestižní evropské ocenění, které mně ale pouze připomnělo, že jsem chtěl zhudebnění sirén sdílet už dávno. Činím nyní.
*
Dvě magazínové lahůdky: Pavel Klusák usměrňuje sebe-mytizující knížku Karla Gotta a Silvie Lauder představuje kolektivní monografii o roztodivném zobrazování starých žen ve středověku.
*
Připravte si ošklivý kus porcelánu – u článku z portálu Voxpot totiž budete chtít něco rozbít. Národní plán obnovy mohl pomoci adaptovat se na změnu klimatu, namísto toho krajině spíš uškodí. Škoda, že jsme příležitost nechytli za pačesy jako Slováci!
*
Duncan Trussell se ve svém podcastu noří do souvislosti depresí, OCD nebo ADHD s psychadeliky. Jeho pořad je nutné brát s nadsázkou, přesto jde o vskutku mind-blowing ponor!
Jakub Jetmar & Ondřej Sliš