Technologičtí giganti vyhlížejí století Afriky

V březnu a květnu došlo ke dvěma globálně podstatným událostem, málokdo o nich ale ví. Digitální obři Google a Meta (dřív Facebook) natáhly z Evropy do Afriky podmořské optické kabely. To je pro tamní dostupnost internetu zásadní zpráva, v Africe je online pouze 33 % z 1,4 miliardy obyvatel, připojení navíc bývá omezené. Projekty Equiano od Googlu a 2Africa od Mety mají situaci během pár let proměnit, a tak podle příslušných vyjádření podpořit rozvoj afrických zemí.

Nová infrastruktura zároveň americkým společnostem přinese nebývalou kontrolu nad komunikací kontinentu, kde bude v roce 2065 žít přes 30 % celosvětové populace (dnes je to 18 %). To je samo o sobě znepokojivé, a pokud přihlédneme ke skandálům technologických firem z posledních let, tak rovnou děsivé.

Why is Africa the future?

Simple: Because that’s where all the people will be! pic.twitter.com/uOTsO44YuA

— Noah Smith 🐇🇺🇦 (@Noahpinion) September 21, 2018

„Ambice společností Google a Meta budovat a vlastnit globální datová spojení přináší tektonický posun v tom, jak internet funguje a kdo ho ovládá,“ stojí v článku technologického portálu Rest of World, který africké plány technologických obrů rozebírá. Dopady podle něho zůstávají relativně nejasné, přestože víme, že Google například neplánuje fušovat do byznysu stávajících telekomunikačních společností a koncovým poskytovatelům internetu. Nevíme ale něco podstatnějšího. Jak bohulibě budou nakládat oba giganti s nově nabytou mocí? Budou upřednostňovat provoz vlastních služeb, jak se to v některých regionech stávalo?

Potenciální využití přibližuje Tim Kelly, který má na starosti otázky digitálního rozvoje ve Světové bance. Navzdory očividné motivaci – zisk – vidí přínos kabelů jako celkově pozitivní. Vše ale podle něho bude záležet právě na tom, že jak moc budou Google a Meta využívat své postavení. „Vydělávají na reklamě, která stojí na kontrole dat. Jedním z důvodů motivujících pro vlastnění sítí tak je, že mohou z těchto sítí vysosat každý ždibec dat,“ říká Kelly.

Korporace by s jeho slovy patrně nesouhlasily, situace je ale stejně bezprecedentní. Stačí si představit, co by se stalo, pokud by technologičtí giganti měli mít podobnou kontrolu nad evropskou digitální infrastrukturou. Unijní i národní politici a regulátoři budou šílet. Potýkání Evropské unie přitom ukazuje, jak komplikované je dostat pod veřejnou kontrolu jakoukoliv část byznysu platforem, byť se může jednat „pouze“ o reklamní systém nebo způsob moderace sítí. Na chudší regiony kašlou americké firmy ještě násobně víc, jak pravidelně připomínají různé excesy spojené typicky s volbami, jako byly naposledy ty filipínské.

Podobné události připomínají, o čem mluví třeba filozof Lukáš Likavčan. Už nežijeme v dualitě států a trhů. Přišel třetí aktér, které mění dosavadní pojetí suverenity, a sice platformy. Už to není pouze stát, kdo jako suverén vyhlašuje výjimečný stav. Stejně tak ho může uvalit Facebook, třeba skrze svůj odchod ze země, kde na jeho rozhraní závisí řada byznysů či každodenních drobností, jak ukázal výpadek jeho služeb loni na podzim. Co s tím a co přijde, netuším. Snad bych akorát připomněl, že tohle století bude patřit Africe, což si mnozí očividně dobře uvědomují.

Partnerem Nedělní přílohy internetu je Prospero, podcast České spořitelny o budoucnosti Česka, který je součástí projektu Index prosperity