Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Telekomunikační sektor bude jednat o kontrole internetu a zpoplatnění přenosu dat

Komunikační unie se ohradila proti tvrzením, že dubajská konference bude využita jako fórum ke zvýšení internetové cenzury a regulace.

  • ČTK
  • 02. 12. 2012 16:18

Představitelé telekomunikačního sektoru budou od pondělí na konferenci ve Spojených arabských emirátech jednat o pravidlech pro provoz internetu. Předpokládá se, že Spojené státy a Evropská unie budou bojovat proti návrhům Ruska a některých afrických zemí na posílení kontroly internetu a zpoplatnění mezinárodního přenosu dat.

Řada států vyzývá k tomu, aby Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) získala široké pravomoci k regulaci internetu. USA, EU i další země se však obávají, že zvýšení regulace by mohlo znamenat konec éry otevřeného internetu. Regulace se nelíbí ani velkým technologickým podnikům.

ITU se nicméně ohradila proti tvrzením, že dubajská konference bude využita jako fórum ke zvýšení internetové cenzury a regulace. Unie upozornila, že svoboda projevu a právo na komunikaci jsou součástí řady ujednání OSN, jež ITU zohlednila ve svých stanovách.

Světová konference o mezinárodních telekomunikacích potrvá od 3. do 14. prosince. Většina ze 193 členských zemí ITU podle agentury Reuters podporuje myšlenku, že by měl internet spravovat spíše tento orgán než současná směsice soukromých podniků a neziskových skupin. Nový systém je podle těchto zemí potřebný například k řešení rostoucí internetové kriminality.

Řada návrhů na regulaci internetu již vzbudila velký odpor ze strany zastánců svobody projevu a lidských práv. Rusko například požaduje, aby jednotlivé země měly rozsáhlá práva k regulaci obsahu a struktury internetu v rámci svých hranic. Skupina arabských zemí zase prosazuje celosvětovou identifikaci uživatelů internetu.

Spojené státy však uvedly, že hodlají proti jakýmkoliv internetovým restrikcím tvrdě bojovat. Jejich postoj podporují rovněž EU, Kanada, Austrálie, Mexiko a další země. „EU se domnívá, že pro takovéto návrhy neexistuje žádné opodstatnění,“ uvedla Evropská komise.

Eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová tvrdí, že některé návrhy na regulaci představují hrozbu pro rozvoj internetu jako klíčového prvku komerční infrastruktury. „Pevným názorem Evropské unie je, že internet funguje,“ prohlásila tento týden Kroesová. „Pokud to není porouchané, nespravujte to,“ dodala.

Pokud většina členů schválí kontrolu ITU nad internetem, může to v řadě zemí vést ke sporům, zda takovouto dohodu ratifikovat. Technologické společnosti by se proti takovéto dohodě mohly snažit poštvat běžné uživatele internetu, napsala agentura Reuters.

Internetový gigant Google již minulý týden vyzval uživatele, aby na sociálních sítích vyjádřili „podporu svobodnému a volnému internetu“. Snahy o regulaci internetu podle Googlu odrážejí úsilí některých vlád a státních telekomunikačních úřadů o prosazování jejich moci. „Tyto neustále snahy jsou pouze důkazem, že tento druh dinosaurů s mozky velikosti hrášku ještě nezjistil, že již vyhynul,“ řekl agentuře Reuters jeden z vedoucích pracovníků Googlu.

Proti regulaci internetu se staví i český správce národní domény CZ.NIC. „Jsme toho názoru, že současný model správy internetu založený na takzvaném multistakeholder principu by neměl být nijak oslabován. A že role ITU by měla zůstat v současných mantinelech,“ řekl ČTK výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip.

Evropskou unii znepokojují rovněž návrhy, aby internetové firmy jako Google, Skype či Facebook platily za přenos dat do zahraničí. Takovéto návrhy údajně podporují některé rozvíjející se země, které by tak chtěly získat peníze na rozšiřování internetové infrastruktury.

Podle kritiků jsou však takovéto návrhy nerealizovatelné, protože data obvykle projdou řadou sítí v několika zemích, než se dostanou ke konečnému uživateli. „Nápad, že se to všechno bude sledovat a účtovat, je směšný,“ uvedl James Waterworth z americké asociace počítačového a komunikačního průmyslu, která zahrnuje například firmy Microsoft a Facebook.

Podle internetových aktivistů by navíc takovéto poplatky mohly vést k nedostatku informací v chudších zemích. „Kdo by měl zájem poskytovat data, kdyby za to musel platit?“ uvedl Markus Kummer ze ženevského institutu Internet Society.