Televize hledají své místo online a cestu k mladým

Na festivalu Serial Killer se debatovalo o budoucnosti televize. Shrnujeme to podstatné.

Protagonisté seriálu o teenagerech TBH, druhá zprava režisérka Lucie Kajánková

Protagonisté chystaného seriálu ČT o teenagerech TBH, druhá zprava režisérka Lucie Kajánková

Česká televize do konce roku uvede první čtyři pořady určené pouze pro online vysílání. Půjde o seriál z prostředí brněnské střední školy nazvaný TBH, dokumentární sérii o českém rapu RapStory režírovanou Šimonem Šafránkem, populárně-naučnou show Kritika budoucnosti moderovanou youtubery Martinem Rotou a Patrikem Kořenářem a také sérii o české přírodě Do divočiny. Pořady představil Jan Maxa, ředitel vývoje pořadů a programových formátů ČT, na mezinárodním festivalu televizní tvorby Serial Killer v Brně. Ten věnoval jednu ze soutěží přímo webovým sériím, vítězství získal právě seriál TBH režisérky Lucie Kajánkové.

Jan Maxa, ředitel vývoje pořadů a programových formátů ČT. Foto: Serial Killer

Jan Maxa, ředitel vývoje pořadů a programových formátů ČT. Foto: Serial Killer

V kategorii se objevil ještě jeden původní webový seriál z Česka – šestidílná komedie Vegani a jelita, kterou napsal a režíroval brněnský herec Michal Isteník. Sérii od něj koupila televize Nova, která ji uvede na své placené platformě Voyo taktéž do konce roku. Nova patřící společnosti CME má se svou placenou platformou velké plány: do pěti let chce přilákat na milion předplatitelů a od příštího roku uvádět ročně nejméně 12 čistě online sérií, každý měsíc jednu, jak avizoval šéf digitálních aktivit CME Daniel Grunt.

Delegace seriálu Vegani a jelita, uprostřed Michal Isteník. Foto: Serial Killer

Delegace seriálu Vegani a jelita, uprostřed Michal Isteník. Foto: Serial Killer

Na festivalu zástupci Novy nakonec pro nemoc o budoucnosti platformy nepromluvili, v odborné části programu ale vystoupilo na 45 mluvčích z celé Evropy představujících své projekty a hledajících budoucnost televize.

ČT i Nova podle belgických vzorů

Právě propojení ředitelů televizí, producentů a dalších vlivných hráčů je smyslem festivalu, kam letos dorazili například zástupci Warner Bros, kteří akci nabídli užší spolupráci. Tu přislíbili i zástupci všech tuzemských televizí. Během letošního čtvrtého ročníku byla nejaktivnější veřejnoprávní televize, která přímo na festivalu zakoupila dvě promítané série: belgický seriál Albatros o skupině lidí na odtučňovacím táboře a srbského vítěze hlavní soutěže Rodina, který zachycuje poslední tři dny bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiće před jeho zadržením.

Televize Nova na festivalu připomněla svou adaptaci belgického seriálu Profesor T, detektivky s excentrickým hlavním hrdinou, kterého v tuzemské verzi ztvárnil Pavel Řezníček. „Preferuju spíš pojem adaptace než remaking. Remaking znamená kopii, když ale uděláte kopii, nerespektujete kulturní rozdíly a můžete udělat chybu,“ popisoval producent Michael Bütow, proč v tuzemské verzi nebylo tolik surreálných momentů, na něž není český divák zvyklý.

Vlastní adaptaci belgické série chystá i Česká televize. Jde o komedii o rakovině Smysl pro tumor. „Tohle je přesně něco, co by veřejnoprávní televize měla dělat. Sérii nabízí velmi nečekanou perspektivu na tabuizované téma,“ vysvětloval záměr producent ČT Maxa. Scénář připravuje Matěj Podzimek, který se podílel i na seriálu Ochránce v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem, jež nyní ČT vysílá o nedělních večerech.

Festival se letos vedle už tradičního „zabíjení předsudků o střední a východní Evropě“ věnoval právě belgické televizní tvorbě. Ta podle řečníků představuje v mnohém vzor a zároveň globální posun, kdy i série z malých zemí dokážou získat mezinárodní pozornost. „Před pěti lety by nebylo myslitelné, aby země s jedenácti a půl miliony obyvatel produkovala tolik skvělých sérií,“ prohlásil Richard O’Meara z konzultační firmy K7 Media. Vývoz televize do zahraničí je podle něho snazší než kdy dřív. Vyzdvihl přitom globální úspěch francouzského seriálu Lupin a španělského Papírového domu běžících na Netflixu nebo ruského dramatu Dead Mountain, který se dostal do mezinárodní distribuce společnosti Beta.

To se podařilo i seriálu Let od téže produkční společnosti, který zvítězil v loňské hlavní soutěži. „Bez trampolíny v podobě festivalu by se náš seriál nedostal rozhodně tak daleko,“ pochvalovala si Nadiia Zaionchkovska z produkční společnosti 1-2-3 Production, která pracuje na prvním ruském „Netflix Original“ – adaptaci románu Anna Karenina.

Boj globálních a lokálních platforem

„Do budoucna chci, aby k nám pravidelně nákupčí skandinávských televizí. A když si přímo nevyberou, aspoň si vyžádají výběr seriálů, které od nás mají razítko kvality,“ vysvětlovala záměr festivalu jeho zakladatelka Kamila Zlatušková v nedávném rozhovoru pro Médiář.

Řečníci se opakovaně vraceli k napětí mezi rostoucí silou globálních platforem, lokální produkcí a technologickým vývojem „Lineární televize se stává konejšivým místem pro lidi nad padesát, kteří chtějí ve svém světě něco lokálního,“ prohlásil bývalý šéf berlínské a londýnské filmové školy Ben Gibson. Během následujících let nás podle něho čeká boj o to, jestli se podaří i lokálním vysílatelům najít své místo v online prostoru.

Tento problém opakovaně zdůrazňují i zástupci České televizi, Novy a Primy, kteří spolu jednají o vzniku společné platformy, ředitelem ČT Dvořákem pracovně nazývané Czechflix. „Myšlenka společné platformy dává smysl, je to dobrá hra proti nadnárodním platformám, jsme tomu otevření. Bude to stát na tom, jestli dokážeme najít model, kde budou všichni hráči spokojení s rozdělením podílů,“ komentoval záměr na zářijové konferenci Digimedia Grunt z Novy.

„Na společné platformě bych očekával na prémiový, původní obsah,“ doplnil pohled České televize Marek Doležal. Ten také připomněl, že Česká televize letos spustí novou verzi iVysílání, jejíž součástí budou už zmíněné „web-only“ série. Zlatušková o ní v rozhovoru mluví jako o Véčku, zástupci České televize ale nechtějí název ani bližší podrobnosti komentovat. „V tuto chvíli je však ještě předčasné popisovat jakékoli další, detailnější parametry,“ napsala Médiáři mluvčí Karolína Blinková.

Generální ředitel ČT Petr Dvořák přímo na festivalu Serial Killer prohlásil, že síla lineárního vysílání bude v budoucnu lákavá hlavně pro živé přenosy. „Při hokeji nebo StarDance chce člověk hned vědět, kdo vypadne, kdo vyhraje. Živé vysílání je budoucnost,“ uvažoval Dvořák v debatě, jíž se účastnil i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Nemáme být apendix Netflixu a Amazonu, na druhé straně musíme být v kontaktu kvůli know-how,“ načrtl svou vizi a vyzýval k mezinárodní spolupráci. Odkazoval přitom na někdejší německé koprodukce seriálů jako Pan Tau nebo Cirkus Humberto. „Před 10 lety nebyla žádná mezinárodní kooperace, teď máme třeba Marii Terezii,“ odpovídal mu Dvořák a připomněl, že v německé koprodukci vznikla i letošní vánoční pohádka Jak si nevzít princeznu.

Generální ředitel ČT Petr Dvořák a ministr kultury Lubomír Zaorálek. Foto: Serial Killer

Generální ředitel ČT Petr Dvořák a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Foto: Serial Killer

Petr Dvořák. Foto: Serial Killer

Petr Dvořák. Foto: Serial Killer

Lubomír Zaorálek. Foto: Serial Killer

Lubomír Zaorálek. Foto: Serial Killer

Panelovou diskusi moderovala Emma Smetana. Foto: Serial Killer

Panelovou diskusi moderovala Emma Smetana. Foto: Serial Killer

Pro mezinárodní úspěch je potřeba najít rovnováhu mezi lokální autenticitou a globální kvalitou, doplnil oba muže Frederik Delaplace, šéf vlámské veřejnoprávní televize VRT. „Naši diváci koukají na Korunu či Hru o trůny, potřebujeme proto ambiciózní projekty,“ doplňuje tamní ředitelka pro mezinárodní dramatiku. To podle ní vyžaduje spolupráci soukromého, veřejnoprávního a soukromého sektoru.

Frederik Delaplace, generální ředitel vlámské veřejnoprávní televize VRT. Foto: Serial Killer

Frederik Delaplace, generální ředitel vlámské veřejnoprávní televize VRT. Foto: Serial Killer

To představuje klíčovou výzvu současné televize, shodovali se i nepřímo řečníci. „Velká otázka je, jak podpořit lokální filmové a televizní týmy, aby nebyly pouze oběti vývoje, ale jeho klíčovými aktéry,“ tázala Vinca Wiedemann, někdejší šéfka dánské filmové školy a scenáristka, která spolupracuje třeba s Larsem von Trierem. „Upřímně věřím, že jedinou odpovědí je vzdělání. To je v našem oboru důležitější než kdy dřív,“ odpovídala sobě samé Wiedemann. Vyzdvihla přitom plány zakladatelky festivalu Zlatuškové, které v Brně rozjíždí Televizní institut. Ten má být z poloviny soukromou vysokou školou, z poloviny „hubem“ úzce spolupracujícím s místními televizemi, které mají institut využívat pro vzdělávání vlastních lidí.

Vinca Wiedemann, bývalá děkanka Danish Film School. Foto: Serial Killer

Vinca Wiedemann, bývalá děkanka Danish Film School. Foto: Serial Killer

Finové natáčí série pro Instagram

V neposlední řadě řečníci uvažovali nad způsoby, jak přilákat k televizní tvorbě mladé lidi. Všichni se shodovali, že obsah musí být snadno dostupný na nejrůznějších platformách, kterým má být současně přizpůsobený. Hyppe Salmi z finské veřejnoprávní televize nad to připomněla, že mladí nejsou jednolitá skupina. Sama představila instagramový účet Areena.Stories cílící hlavně na mladé ženské publikum, které se zajímá kulturu, environmentální témata či rovnost.

Veřejnoprávní vysílatel přímo pro Instagram natáčí mikrosérie, které publikuje v příspěvcích formou videa v takzvaných Reels, respektive ve formátu IGTV. „Musíte být tam, kde je publikum, mít původní obsah vytvořený přímo pro platformu a musíte interagovat. Snažíme se být jedním z nich. Diváci se dívají na telefonu, my série na telefonu často i natáčíme,“ popisovala finskou praxi Salmi.

O mladé se, zdá se, začínají zajímat i tuzemské televize. Prima spouští kanál cílící na mladší ženy, Česká televize natočila zmíněný seriál TBH a pro svou online platformu chystá třeba pořad o sexu vycházející z populárního podcastu Vyhonit ďábla. A jak se pochlubil generální ředitel Dvořák, letošní, tuto sobotu začínající 11. série StarDance má nově svůj účet na TikToku.