Televize jsou pro hybridní měření videoobsahu

Jedním z pořadů nejsledovanějších zpětně patřila série České televize Reportérka podle Josefa Klímy s Terezou Voříškovou v hlavní roli. Foto: ČT

Svůj koncept měření, na základě kterého by v budoucnu chtěla podchytit videoobsah a videoreklamu televizních a internetových médií, dnes na semináři v pražské žižkovské věži představila Asociace televizních organizací (ATO), v čele s Českou televizí a Primou. Televizní výzkumníci na koncepci spolupracovali se zástupci předních internetových firem Seznam.cz a Google a také s televizí Nova, která momentálně není členem televizní asociace. Sledovanost videoobsahu by se podle nové koncepce měla měřit na televizních přijímačích a také na počítačích, tabletech a mobilních telefonech.

Trh se musí shodnout na fúzi dat

Petr Miláček z Primy a Renata Týmová z České televize vysvětlili koncept měření videoobsahu

Jak uvedli Renata Týmová z výzkumného oddělení České televize a Petr Miláček z televize Prima, asociace se seznámila se způsoby společného měření médií, které se používají v zahraničí. V podstatě jde o dva hlavní přístupy: user centric (měří mediální konzumaci z pohledu uživatele na základě softwaru, který si dotyčný nechá nainstalovat, to je princip peoplemetrového měření) a site centric (prostřednictvím kódů měří webové stránky, co a jak dlouho na nich uživatel sleduje, příkladem je měření návštěvnosti českého internetu NetMonitor).

Oba přístupy měření mají své výhody i nevýhody. User centric měření je nepřesné u malých televizních stanic či menších webů, site centric zase nepřináší data o samotných uživatelích. Televizní asociace se proto chce vydat cestou hybridního měření, které kombinuje oba přístupy. Podobné se využívá třeba ve Skandinávii či v Nizozemí. U spojení výzkumů v rámci hybridního měření musí dojít k fúzi dat z daných výzkumů, na čemž se musí shodnout celý mediální trh, tedy především televize, internetová média a zadavatelé s agenturami.

Měření videoobsahu by se mělo stát součástí peoplemetrového výzkumu, jehož další vlna proběhne v letech 2018 až 2022. Výběrové řízení v režimu veřejné zakázky na nový peoplemetrový projekt asociace vypíše v příštím roce 2016.

Nejvíc pořadů ze záznamu běží v den vysílání

O odložené sledovanosti a značení ikonami v televizním měření mluvil Tomáš Hanzák

Tomáš Hanzák z výzkumné firmy Nielsen Admosphere (dřív Mediaresearch), která v Česku provozuje televizní peoplemetry, představil aktuální data z měření odložené sledovanosti televizních pořadů (zaznamenává se do sedmi dnů po živém odvysílání), která je součástí peoplemetrového měření.

Odložená sledovanost zatím tvoří 1,5 % z živé sledovanosti, více než polovina (56 %) sledování pořadů ze záznamu se odehraje v den vysílání, pětina (22 %) první den po odvysílání. Odloženou sledovanost více využívají vyšší sociodemografické skupiny, které jsou zajímavější pro inzerenty. Velmi málo se diváci zpětně dívají na sportovní přenosy a zpravodajství, vedou především seriály vlastní tvorby.

V první trojici nejvíce sledovaných pořadů v rámci odložené sledovanosti se za letošní první čtyři měsíce umístily tři seriály České televize Vraždy v kruhu, Reportérka a Případ pro exorcistu. Poté následoval seriál Policie Modrava televize Nova a na pátém místě byl opět pořad České televize, cyklus filmových povídek Škoda lásky.

Leden - duben 2015, CS 4+, Zdroj ATO - Nielsen Admosphere

S médii trávíme přes tři hodiny denně

Hana Friedlaenderová a Tereza Šimečková z Nielsen Admosphere představily novou crossmediální studii

Kromě vlastní koncepce měření videoreklamy ATO připravilo s agenturou Nielsen Admosphere multimediální studii, která mapuje konzumaci napříč mediatypy a zařízeními v české populaci ve věku 15 až 74 let.

Studie mimo jiné ukázala, že sledováním médií (jako hlavní činnosti) tu lidé stráví průměrně 14 % času denně, což znamená 3,4 hodiny denně (pro srovnání 34 % denního času strávíme spánkem, 17 % prací nebo studiem, 4 % cestováním).

Pokud se započítají všechny mediální aktivity, které lidé vyvíjí i při jiných činnostech jako je cestování, vaření a podobně, věnují se lidé médiím 8 hodin 20 minut denně. Zhruba 1,2 hodiny (5 %) denně přitom respondentům zabírá takzvaný mediální multitasking, v této studii dvě mediální aktivity najednou. Většina mediální konzumace probíhá v místech domova.