Odboráři České televize stupňují tlak na to, aby televizní radní při středečním rozhodování o novém řediteli veřejnoprávního média volili, jak říkají, „pouze v zájmu co nejlepší budoucnosti České televize“.
Podle prohlášení odborářů na dnešní tiskové konferenci to znamená, že z finálové pětice kandidátů by radní rozhodně neměli udělat šéfem ČT předsedu dozorčí rady firmy Eltodo a šéfa Česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomíra Šimka (Adam Komers soudí, že představil „směšný projekt“ a „o České televizi neví vůbec nic“), bývalého marektingového ředitele TV Prima a Dopravních podniků Praha Jana Svobodu („umí krásně zabalit to nic“) ani výkonného ředitele ČT24 Romana Bradáče.
Do finále volby se podle Komerse nedostaly projekty, které obsahují konkrétní kroky pro řešení situace v České televizi. Za kvalitní projekt označil materiál producenta Fera Feniče nebo šéfdramaturgyně ČT Aleny Müllerové.
Z dnešních prohlášení taky vyplývá, že nejméně odborářům vadí projekty bývalého šéfa Novy Petra Dvořáka a exšéfa hudebního Óčka Hynka Chudárka. Ti splňují požadavek odborů na nového ředitele coby „člověka bez vazeb na současný management“.
Bradáče a další tři manažery - marketingového a obchodního ředitele Roberta Kvapila, šéfa programových okruhů Radka Žádníka a výkonného ředitele ČT1 Radana Dolejše - odboráři mají za viníky „finančního, programového, ale i morálního drancování České televize“.
„Česká televize stále častěji pracuje doslova navzdory jejímu vedení, jen díky drtivé většině zodpovědných zaměstnanců, kterým současný neutěšený stav není lhostejný,“ prohlásily odbory [plný text]. V hodnocení jejich manažerských kroků padala ostrá vyjádření typu „bezprecedentní tunel“, „bezhlavé rozprodávání archivu“ či „švarcsystém“.
Bývalého ředitele televize Jiřího Janečka, který „potápějící se loď“ (termín odborů) opustil koncem srpna, zase plísní za „totálně nezvládnutou restrukturalizaci“. V rámci ní Janeček čtyři jmenované dosadil na zmíněné posty.
Loni zahájená změna měla být - Janečkovými slovy - historicky největší změnou vnitřního fungování ČT, která jí měla zajistit ekonomicky udržitelnou existenci v digitální éře. I sám šéf ČT24 Bradáč v kandidátském projektu ale píše, že „k zásadní změně v ČT zatím nedošlo“ a že ve fungování instituce se stále objevují „nedobré stereotypy“.