Terorismus ve formátu 4:3

Teroristický útok na Spojené státy jsme v úterý 11. září 2001 viděli na analogových televizorech, kde běžela ČT2, případně Nova, a nejrychlejší informace přineslo rádio. Přetížené zpravodajské servery kolabovaly a žasnoucí diváci se sami sebe ptali, co to dávají za blbý katastrofický film.

Přitom to vypadalo na celkem nudný den, alespoň ze středoevropského pohledu. Takto vypadaly priority Ozvěn dne, poledních hlavních zpráv Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu: „Miroslav Macek rezignoval na funkci místopředsedy ODS. Rada České televize začala rozlepovat obálky kandidátů na post generálního ředitele. V jaderné elektrárně Temelín začala plánovaná odstávka reaktoru. Australský soud nařídil vládě přijmout běžence z potopené indonéské lodi.“

Odpolední události způsobily, že Miroslav Macek, natož televizní radní, už v podstatě nikoho nezajímali. S odstupem už víme, že ve 14.46 středoevropského času narazilo letadlo do první věže Světového obchodního centra v New Yorku. Druhé letadlo nabouralo do druhé věže v 15.03. V 15.37 byl zasažen Pentagon a v 16.03 se v Pensylvánii zřítilo čtvrté letadlo. Jižní věž WTC spadla v 16.05, severní ji následovala v 16.28.

Co mezitím dělala česká média? Pro Radiožurnál skončil nudný den - ovšem zpestřený tím, že se v newsroomu zrovna malovalo - ve 14.58. Nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu odvysílala dvouvětou informaci agentury Reuters, které se nakonec podřídilo všechno: „Světové obchodní centrum v New Yorku hoří. Podle agentury DPA a podle televizní stanice CNN narazil do jednoho z pověstných dvojčat letoun. Další podrobnosti zatím nejsou známy.“

V půl čtvrté už rozhlas ústy zprávařky Jany Lejpové hlásil, že letadla byla dvě a jedno z nich byl pravděpodobně unesený Boeing 737. Novináři ještě netušili, jak krutě nepřesný bude počáteční odhad, podle kterého „je zatím hlášeno 6 mrtvých a na 1000 zraněných“. Radiožurnál rozjel speciální vysílání, do něhož tehdejší americká zpravodajka Olga Krupauerová přinášela další šokující informace. Od deseti večer na mimořádný blok přepnuly všechny regionální stanice ČRo. Příval zpráv zpracovávalo na 40 lidí, naplno fungovali i všichni zahraniční zpravodajové.

Ze soukromých rádií nejrychleji zareagoval Impuls mimořádnými zprávami v 15.24. Další informace přinášel co deset minut. Od 16 hodin se přidala Frekvence 1 a na své posluchače nezapomněla ani Evropa 2.

Co jsme viděli v televizi

Česká televize tou dobou ještě neměla ČT24. Dnes jsme zvyklí, že přepneme na zpravodajskou televizi a vidíme všechno v reálném čase.

Tehdy ovšem veřejnoprávní televize odvysílala první klasické zprávy až v 16 hodin na ČT1, tedy něco přes hodinu po prvním nárazu. Krátce před půl pátou zrušila plánovaný program na ČT2, kde přepnula na tlumočený zpravodajský servis EuroNews (ocenilo to 535 tisíc lidí u obrazovek).

Ten ovšem musel už v 17.15 ustoupit fotbalu a roli zpravodajské televize převzala ČT1 (v 17.00 mimořádné zprávy, od 17.20 - po pořadu o vaření - cosi jako kontinuální vysílání vedené Zdeňkem Velíškem, v rámci možností přibližně takové, jaké dnes známe z ČT24, opět s důrazem na EuroNews). Mimořádné zpravodajství v součtu trvalo pět hodin a přepnulo na něj 1,6 milionu diváků. Na tehdejší sledovanost Událostí (2,27 milionu diváků) dnes mohou na Kavčích horách vzpomínat se slzou v oku.

Ve srovnání s Novou ovšem hrála druhé housle. Nova byla sice dramatičtější, jak velí její podstata, ale také pohotovější. Zvolila cestu mimořádných zpráv, kterých jen 11. září odvysílala devět, první v 15.30. Součástí bylo přebírané vysílání CNN doplněné simultánním překladem. Tváří mimořádných zpráv, které se nezdržovaly rozebíráním nesmrtelnosti chrousta, byla Žaneta Pilařová. Nova událostem pochopitelně věnovala také Televizní noviny moderované Mirkou Čejkovou a Pavlem Zunou. Výsledek? Vidělo je 3,24 milionu diváků, mimořádné vstupy mívaly kolem 2,5 milionu diváků.

Televize Prima na dění v USA upozornila prostřednictvím Minut regionu v 16.33, v hlavních zprávách (Deník s Martinou Kociánovou, který navzdory legendární hnusné grafice nasbíral 914 tisíc diváků) a v pořadu K věci. Oceňována byla tehdy i živě vysílaná interaktivní Sauna zařazená druhý den, diskusní pořad, o němž bychom v tu chvíli mohli mluvit jako o pradědečkovi Hyde Parku. Musel se ovšem obejít bez sociálních sítí a vystačit si s telefonáty.

Na Slovensku dokonce předčasně zahájila vysílání zpravodajská televize TA3, která se měla původně objevit v éteru až o dvanáct dnů později. V Praze vyšlo večerní mimořádné vydání MF DNES a těch několik českých zpravodajských serverů zažilo nápor uživatelů, který si pak zopakovaly při povodních v srpnu 2002. Nejčastější zprávou bylo tehdy chybové hlášení „agentury Apache“, že server není dostupný.

Svět se v ten den změnil. Jediné, co zůstalo stejné, je ta volba generálního ředitele České televize. Doufejme, že nic horšího září 2011 nepřinese.