Hodnocení jako v Reklamní katovně
Pravidelně oslovujeme přední české odborníky na maloobchod, instore marketing a retail marketing s tím, aby hodnotili novinky v oboru. Kdo tentokrát přispěl?
- Jana Kubištová - Působí od roku 1996 v Budějovickém Budvaru, začínala jako exportní manažerka. Od roku 2008 je vedoucí marketingového oddělení Budvaru, značku úspěšně etablovala na ruském trhu.
- Monika Hrubalová - Zkušenosti s řízením marketingových a obchodních pozic od roku 1997, více než 10 let pracuje pro obor instore marketingu aktivní účastí v radě POPAI CE, vyučuje obor marketingových komunikací.
- Martin Boček - Odborník na instore komunikaci, působil 13 let ve výzkumné agentuře Ipsos jako ředitel obchodního rozvoje, nyní čerstvě v Global Marketingu.
Nejdřív pravidelný spotřební koš.
Z aktuálního spotřebního koše
Čtvrtku másla koupíte v Kauflandu za příjemných 17,90 Kč.
A teď už novinky.
Snaha jde s botami opět do prodeje
Tradiční česká značka obuvi Snaha ohlásila comeback. Původně výrobní družstvo, založené v roce 1945, se opět začne věnovat výrobě módních bot a pustí je do maloobchodní sítě, kterou chce zčásti budovat. Generální ředitel jaroměřské firmy Radim Dvořák to řekl minulý pátek na konferenci Business Forward Forum v rámci pražského týdne módy. Předeslal, že ze dvou divizí Snahy se ta obuvnická stala popelkou, protože firma rozvíjela hlavně bezpečnostní prostředky proti pádu.
Přelom ovšem přišel v roce 2014, po reportáži o značce v Českém rozhlasu: „Uvědomili jsme si, že máme sice zastaralý model, ale ve značce značný potenciál.“ Snaha tedy začala s intenzivním vývojem a letos pro sezonu jaro/léto 2016 představuje dvanáct modelů nových bot. „Sériová výroba se rozjíždí, první kolekce budou umísťovány do prodejen někdy v květnu. Bohužel jsme nestihli jaro,“ podotkl Dvořák. Chystají se přitom limitované edice pro butiky i nadčasová řada výrobků.
Snaha v loňském roce 2015 i s pomocí dotací nakoupila nové technologie a přesunula se do nového, pětkrát většího prostoru. Tam může vyrábět až 250.000 párů obuvi ročně, což je méně než 1 % trhu. Podle Dvořáka je totiž český trh schopen ročně absorbovat zhruba 35 milionů párů obuvi, přičemž jen 1,6 milionu se vyrábí v Česku. „V podstatě jde o malá eseróčka – je jich asi pětadvacet – vzniklá ze zlínského Svitu. Místo aby spolupracovala, konkurují si,“ popisuje. Snaha chce spojovat. Tradiční značku proto hodlá také nabídnout malým výrobcům a designérům, aby ji používali, Snaha je naopak zařadí do své logistické sítě se sto dvaceti prodejnami po celé republice. „Nadešel čas přijít se silným brandem, s kvalitní českou botou. Potenciál tu je,“ věří šéf Snahy.
Víc o návratu Snahy a jejím přístupu
Vhled do vývoje tuzemského trhu s módou poskytl účastníkům konference Tomáš Vacek, marketingový ředitel a ředitel obchodního rozvoje Pietro Filipi, ryze české značky, kterou v roce 1993 uvedl Petr Hendrych s chotí. „Zprvu se s partnery vyrábělo a distribuovalo se velkoobchodně. Retailový trh tehdy stál na menších buticích s privátními vlastníky, tam se prodávala móda. Kolem roku 2000 se začaly stavět velké nákupní parky, centra, nakupování se výrazně změnilo. Bylo třeba se pustit do budování vlastní retailové sítě. A to vyžadovalo financování,“ řekl Vacek. V roce 2004 proto Hendrych prodal 58 % firmy fondu Genesis Capital. V roce 2013 kupoval zpět, dnes vlastní 80 %. Pietro Filipi operuje ve svých 46 prodejnách, loni měla obrat 600 milionů Kč. Obhospodařuje celkem 8 trhů – na čtyřech má vlastní prodejní síť, na čtyřech je formou franšízy. Při výrobě a designování oblečení se snaží o „nadčasovou eleganci“, respektive „simple ellegance of tomorrow“, jak zní i základní komunikační styl.
Značku osvěžili i kloboučníci z Tonaku
Loňský rok znamenal impuls pro maloobchodní prodej i pro další tradiční značku – výrobce klobouků z Nového Jičína Tonak. Ten loni v září otevřel v Praze na rohu ulic Žatecká a Široká svůj kamenný obchod. „Za půlrok jsme tam prodali tolik, co na Václaváku za pět let,“ podotkl spolumajitel Tonaku Michael Tělecký na zmíněné konferenci o módě. Řekl také, že Tonak loni prodal celkem 450.000 klobouků a 1,2 milionu pokrývek hlavy. Nezanedbatelnou část jeho byznysu přitom tvoří religiózní a zvykové pokrývky hlavy – židovské klobouky, fezy, kovbojské klobouky, pokrývky hlavy pro šlechtu. Stabilní byznys jsou armádní a policejní zakázky – ozbrojené složky berou hlavně barety.
Tonak (zkrácenina z „továrny na klobouky“) vznikl už v roce 1799, v poslední době investuje právě do rozvoje maloobchodního prodeje, do vztahů B2C, do budování značky. Má za sebou rebranding a snahou firmy je „abychom nebyli nadále vnímáni jako továrna na klobouky, ale aby byla módní značkou“. „Snažíme se jít cestou menších řad, menších kolekcí, aby to nebyla pouze změť klobouků. Produkty dělíme na klobouky ikonické, tradiční, módní a limitované kolekce s externími designéry,“ přiblížil strategii Tonaku spoluvlastník Tělecký.
Favorit vzkřísil závodní řadu kol
Český výrobce jízdních kol Favorit představil novou řadu závodních silničních kol pod příznačným názvem F1. Řada bude mít tři modely F1 Sport (vstupní model, určený pro trénink), F1 Special (pokročilý model) a F1 Super Special (špičkový model pro závodníka, limitovaná výroba jen 50 kol za rok), které navážou na závodní řadu kol Favorit z 50. až 80. let minulého století. Tyto modely bývaly kdysi mezi závodníky velmi populární a právě na nich přivezli čeští cyklisté z mistrovství světa nebo olympiád nejednu cenu.
Není to tak dávno, co Favorit přišel s novým modelem jízdního kola Cronos a otevřel showroom na Vinohradech. Nyní, kromě nové řady F1 ohlásila, že tyto modely bude od dubna vyrábět v původních závodech v Rokycanech, kde první výroba probíhala už v roce 1922. Prodej modelů F1 firma spustí ve čtvrtek 31. března, den před výstavou For Bikes 2016, které se bude účastnit. V dubnu také Favorit otevře novou prodejnu Favorit Concept Store v Bratislavě. Stejně jako v Praze bude součástí obchodu Favorit Lab s odborným poradenstvím a sestavením kola na míru. Servis bude na Slovensku firma nabízet i pomocí mobilní asistenční služby.
Nostalgie po staré dobré značce může dokázat divy. A pokud s tou informací dokážou dobře pracovat, těším se na zajímavé výsledky. Jen bych asi nefušovala F1 do řemesla, to by mohlo být drahé.
Jana Kubištová (Budvar)
Lidl bude potřetí retro
Nabídka retro potravin s obaly z minulé éry řetězce slavila loni červnu a říjnu v Lidlu úspěch mezi spotřebiteli i médii - psalo se například, že socialismus se vrátil zpátky do regálů. Lidl se rozhodl ochýlit se ke kampani potřetí a retro týden znovu spustí hned po Velikonocích, od úterý 29. března. Koupit si bude možné více než šedesát výrobků, některé z nich bylo možné pořídit minule - mléko v sáčku, Pitralon nebo gothaj. Nově přibude dvacet dalších produktů, třeba Březový, Kopřivový a Žloutkový šampon, bonbony Bon Pari, Hašlerky, Coca-Cola, Makovník nebo prací prášek Merkur. Kampaň bude probíhat skrze televizi, noviny, rádio, online a samozřejmě přes letáky Lidlu, její tváří budou už tradičně kuchaři Roman Paulus a Marcel Ihnančák. Na návrat k retru přitom nově vsadilo i Nestlé na obalech oblíbeného Granka.
Rádoby retro v podání Lidlu mě odjakživa děsilo a děsí. Celé je to, bohužel, plně v souladu s tím, jak si vede celá naše společnost. Žijeme nostalgií po něčem, co existovalo jen v našich myslích neschopných změny. Lidl toho jen šikovně využívá. Inu, kdo chce kam...
Jana Kubištová (Budvar)
Bohužel obal neudělá vše, zmíněné výrobky už dávno pozbyly toho složení a nakonec i kvalit, jaké měly původně. Všichni si pamatujeme na aféru s piškoty.
Monika Hrubalová
Je to skvělý marketingový tah, který Lidl dál zviditelňuje mezi retailovými hráči a pomáhá k image firmy jako inovativní a akční značky. Retro styl je obecně zajímavý fenomén, po roce 1989 došlo ke snaze vymýtit vše, co souviselo s předlistopadovým režimem, ale dnešní střední a starší generace nemá pouze špatné vzpomínky na toto období a takzvaná ‚ostalgie‘ funguje. Přerušení prodeje mnoha značek bylo násilné a z hlediska marketingového cyklu nepřirozené. V kombinaci s globalizací vzala lidem určitý pocit kořenů. Potvrzením významu tohoto trendu jsou často zmiňované značky jako Kofola, Favorit nebo Čezeta.
Martin Boček
Yogoterie rozjíždí síť franšíz
V červnu a v listopadu 2014 se otevřely dva mléčné bary Yogoterie v Arkádách Pankrác a v Obchodním centru Atrium Flora. Mražený jogurt podávaný jako zmrzlina nebyl úplnou novinkou na českém trhu, už předtím tu zhruba rok figurovala společnost Yobar a v průběhu se do pražského Palladia nastěhoval koncept Funny Danny. Za rok 2015 vydělala Yogoterie 5,5 milionů Kč, což je 25% nárůst oproti roku 2014. Nyní se firma, kterou založila skupina tří nadšenců a kteří koncept podle svých slov odkoukali na cestách a studiích v USA, rozhodla rozšířit své pole působnosti formou franšízy nabízí předání know-how Yogoterie a možnou spolupráci. „Plánujeme rozvoj Yogoterie pomocí franšízových poboček po celém Česku, rádi bychom obsadili všechna krajská města, v Brně jsme dostali nabídku zajímavé lokality v Obchodním centru Olympia a z našeho průzkumu mezi brněnskými obyvateli tam cítíme velký potenciál úspěchu. Franšízu Yogoterie nabízíme i pro pražské lokality, kde v letošním roce plánujeme otevřít další 2 pobočky,“ komentuje pro Médiář jeden ze zakladatelů firmy Přemysl Hejda.
Retaileři podváděli při slevových akcích
Žluté cedulky s nápisem akce nebo sleva v obchodech lákají celý rok, ne vždycky se ale jedná o tak výhodnou koupi, jak je v prodejně uvedeno. Česká obchodní inspekce se loni znovu zaměřila na slevové akce a výprodeje za akční ceny. Její inspektoři prošli 4.500 prodejen v celé republice a ve 43 % případech odhalili špatně přepočítané či uvedené slevy, což je o 3 % více nedostatků, než v roce 2014. Pokut, které inspekce uložila, bylo celkem 1.409 a dosáhly výše 13,3 milionu Kč. Česká obchodní inspekce hodlá v kontrolách prodejen pokračovat i v roce 2016, protože stoupá tendence maloobchodníků uvádět špatně spočítané a klamavé slevy.
Řádově nejvyšší postih potkal Tesco - 32 pokut za 3.382.000 Kč. Druhým slevami nejklamavějším řetězcem byl Ahold, který provozuje prodejny Albert. Dostal od inspekce 28 pokut ve výši 2 885.000 Kč. Třetím maloobchodníkem byl Penny Market, který dostal 37 pokut za 1.973.000 Kč. Nejčastější chybou bylo neuvedení konečné ceny po slevě, spotřebitel si ji musel dopočítávat. Druhým největším nedostatkem obchodníků bylo nedostatečné informování o rizikovosti a řádném bezpečném užívání produktu, často způsobené tím, že návod nebyl v českém jazyce. Mezi další pochybení patří nevydání dokladů ke koupi tak, jak by to mělo správně být nebo špatné informace o možné reklamaci.
Před průměrnými pokutami málo přes šest tisíc korun se novodobí obchodníci jistě třesou strachy! Na pokuty si vydělají v řádech minut, tak nač se obtěžovat. Poctivý obchodnický duch a řemeslný kumšt rodinných kšeftů se z našeho retailu téměř vytratil, ‚stavovská čest‘ neposlouží... Svou roli sehrává zřejmě i nepovinná matematika u maturity: kdo dnes ještě zpaměti na místě spočítá příklad s procenty? My prostě chceme a musíme být podvedeni!
Jana Kubištová (Budvar)
Ano, každá sleva není zadarmo. A nejsou jenom špatně sečtené slevy, ale jiná cena na stojanu a jiná v pokladně. Marketingově je sice strategie ‚cena jako nejlepší obchodní argument‘ hojně využívaná, ale obdobné zážitky mohou být i kontraproduktivní a mohou odradit i věrné zákazníky.
Monika Hrubalová
Zájem Čechů o britské jídlo roste
Za loňský rok 2015 bylo do Česka dovezeno o 5 % více potravin z Velké Británie než v roce 2014, hodnotově se jedná o 3,7 miliardy Kč. Na dovozu se projevil zájem o britské nápoje, jako jsou cidery nebo piva vzrůstem o 28 % proti roku 2014. Spočítala to Britská obchodní komora, která v rámci podpory ještě většího odbytu anglických potravin uspořádala 22. března v Praze na své ambasádě setkání producentů britské gastronomie s českými zástupci řetězců, restaurací a hotelů.
Na programu byla i ochutnávka produktů, které by se na českém trhu mohly brzy objevit. Jde o konkrétně o biognocchi Bionita, sušené plody Cranberry Wholesale, Pollen Cider, frozen yogurt Lick Yogurt, pudinky Pots & Co, kokosové výrobky Cocofina, Beanies Coffee, Fort Glen Whisky, Old Dairy Brewery, limonády Vimto, džusy Coldpress, Hecks Farmhouse Cider, West Berkshire Brewery, Wild Weather Ales, zázvorové limonády Gran Stead’s Ginger, Kold Coctails nebo zdravá výživa Savvy Foods.
To, že Češi začali hojně pít cider, Ale a Stout, ještě neznamená, že jsou na větvi z vánočního pudinku nebo jiných nepoživatelných britských specialit. Obávám se, že nebýt potravinové sekce Marks & Spencer, naše vyhlídky ochutnat cokoli britského kromě alkoholu všeho druhu by nebyly valné. Ani se nedomnívám, že bychom bez dobrot ze starého kontinentu nedokázali žít. (To bez britského alkoholu by to bylo horší!)
Jana Kubištová (Budvar)
Širší nabídka je samozřejmě dobrá, aby to ale nedopadlo jako s vlajkovou lodí luxusních potravin od Julia Meinla.
Monika Hrubalová
Na co má hledět odpovědná firma
Spotřebitelé během loňska v anketě pro agenturu GfK naznačili, na které oblasti by se měla zaměřit takzvaná odpovědná firma. Výzkumu se zúčastnilo více než 27.000 spotřebitelů z 22 zemí, včetně naší republiky. Za hlavní odpovědnost firem považují muži i ženy zajištění dobrého pracovního uplatnění (47 % žen, 46 % mužů). I v následující kategorii se obě pohlaví shodla - odpovědná firma musí poskytovat kvalitní produkty a služby (shodně 41 %). V poslední kategorii se preference mezi pohlavími liší - ženy přikládají větší váhu ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků a až potom ochraně životního prostředí, muži naopak volí ochranu životního prostředí na třetím místě před bezpečností v práci.
V Globusu mazance i uvařená barvená vejce
Mezi spotřebiteli rok od roku roste zájem o koupi hotového velikonočního pečiva, projevilo se to například na poptávce hypermarketů Globus. Zájem je klasicky i o vejce (za březen se jich prodá v Globusu kolem tří milionů kusů) - nabízené jsou i už uvařené a obarvené. V desítkách procent narůstá poptávka po čistě velikonočních druzích masa, jako je jehněčí, králičí, telecí či krůtí. Vzrůstajícího trendu si všimli i další retaileři a vsadili na nabídku rozšířenou o tradiční mazance. Pavel Meduna, vedoucí pekáren a cukrárenské výroby Globus dodává, že mazance si spotřebitelé v Globusu meziročně žádají o 20 % více, letos odhaduje prodej 95.000 kusů. Pekaře tak od čtvrtka do pondělí čeká nepřetržitá čtyřiadvacetihodinová směna, aby byli schopni reálné poptávce vyhovět. Půlkilový mazanec nabízí Globus za 46 Kč.
Tesco zavádí linku pro své dodavatele
V obchodní řetězci Tesco už delší dobu funguje Linka ochrany zájmů, na kterou mohou zaměstnanci bezplatně zavolat, když pojmou podezření, že něco na jejich pracovišti nefunguje podle etického kodexu firmy. Nově česká pobočka Teska zavádí bezplatnou nonstop Linku pro dodavatele, kde by měli obchodní partneři a jejich zaměstnanci hlásit, pokud vysledují něco, co má potenciálně negativní dopad na značku Tesco nebo na ně samotné. Jedná se například o úplatky, nebezpečné pracovní podmínky nebo dodávání produktů špatné kvality. Aby byla služba objektivní, zprostředkovává jí společnost Expolink. Operátoři na lince hovoří anglicky, je ovšem možné na záznamník nahrát zprávu v mateřském jazyce a Expolink si ji přetlumočí. Pokud obchodní partneři nechtějí telefonovat, mohou stížnost napsat emailem nebo na webové stránky. Na otázku Médiáře, zda se společnost neobává zneužití v konkurenčním boji, odpověděla Andrea Štěpánská, koordinátorka externí komunikace Tesco: „Linka už nějakou dobu funguje a k zneužívání nedochází, takže se nebojíme.“ Informace o zavedení Linky šíří Tesco pouze emailovou komunikací s dodavateli s žádostí, aby o této službě uvědomili své zaměstnance.
Bezdomovci pózují v darovaných šatech
Vytvořit výstavu se pro dobrou věc - předvedení efektivního využití recyklace obnošených oděvů - rozhodlo nákupní centrum Avion Shopping Park na pražském Zličíně ve spolupráci s Diakonií Broumov. V průběhu března ve svých prostorách centrum organizuje výstavu s názvem Tady šaty pomáhají. Jde o 12 velkoplošných obrazů, na nichž jsou zachyceni bývalí klienti diakonie v šatech, které byly do kontejnerů odevzdány. Autorem fotografií je Tomáš Bican, držitel dvou ocenění Czech Press Photo. Výstava už předtím proběhla v obchodních centrech na Slovensku, v Brně a Ostravě a má zvýšit povědomí o možnosti darování oděvů.
„Prostřednictvím výstavy chceme nenásilnou a zajímavou formou připomenout možnost jednoduché pomoci lidem v nouzi, a to prostřednictvím sbírky obnošeného šatstva, kterou po celé České republice a na Slovensku organizuje náš partner, charitativní organizace Diakonie Broumov,“ říká David Werner, marketingový ředitel společnosti Ikea Centres, která v České republice a na Slovensku nákupní centra Avion Shopping Park provozuje.