Kvůli střetu zájmů musel z ČT odejít producent aktuální publicistiky Stanislav Brunclík, píše Euro.

Tři radní ČTK chtěli mimořádnou schůzi, nepřišli

Novopečení radní Petr Žantovský, Pavel Foltán a Jana Gáborová kritizují Radu ČTK i ředitele veřejnoprávní tiskové kanceláře, na zasedání, jež svolali, přitom nepřišli ani se neomluvili.

Rada České tiskové kanceláře má za sebou mimořádnou schůzi, kterou svolali tři její členové, z nichž nakonec ani jeden nepřišel. O svolání schůze požádali Jana Gáborová, Pavel Foltán a Petr Žantovský, nikdo z nich se jí ale nezúčastnil. Podle předsedy rady Miroslava Augustina to bylo poprvé v historii, kdy někdo z radních svolal mimořádné zasedání z jiného důvodu, než je volba generálního ředitele. Navíc ani jeden z těch, kdo schůzi svolali, svou neúčast oficiálně neomluvil. Z toho, co později zaznělo v diskusi, vyplynulo, že Foltán a Žantovský chtěli na půdě rady řešit své záležitosti – Foltánovi konkrétně jde o proplácení cestovních nákladů, Žantovskému jednak o to, že veřejnoprávní agentura ČTK, na niž má dohlížet, neinformovala o Krameriově ceně, akci, kterou on spoluorganizuje, jednak o to, aby s ním ČTK dala dohromady akreditovanou bakalářskou výuku, kde by Žantovský “využil zkušenosti vysokoškolského pedagoga”.

Trojice dnes absentujících členů nadepsala téma mimořádné schůze Situace v Radě ČTK a vedení ČTK. Původně mimořádnou schůzi chtěli svolat na pondělí 2. července, přičemž to dali ostatním vědět v pátek 29. června, jediný pracovní den předem, a to odpoledne. Kromě trojice svolávajících se ostatní radní kvůli jiným povinnostem museli omluvit, mimořádné zasedání se tedy konalo až dnes.

Protože ani jeden ze svolavatelů nepřišel, citoval předseda Augustin z toho, na čem se usnesli mimo půdu Rady ČTK. “Vedení Rady ČTK nedostatečně plní své povinnosti dané dikcí zákona o ČTK a jinými předpisy. Nepřipouští kritiku vedení ČTK, když je namířena proti chybám a nedostatkům v práci ČTK, jako příklad uvedli neinformování o Krameriově ceně, nezájem o plnění veřejné služby ve věci etiketizace a manipulačních technik, to se týká stížnosti pana Koksy, dále sabotuje snahu členů rady zlepšit a rozšířit činnosti, jako příklad byla uváděna zavádějící dezinterpretace interních jednání ve věci Akademie ČTK. V diskusi byly projednány i další body, které vypovídají o neúplném, nevstřícném či zcela negativním vztahu vedení ČTK a vedení Rady ČTK k různým sporným a diskusi vyžadujícím bodům. Tyto body budou předneseny v rámci řádného zasedání Rady ČTK. Poslední bod se asi týká proplácení cestovného pro jednoho člena rady, který od prvé schůze, na kterou se dostavil, požaduje, aby mu bylo propláceno jízdné, a to osobním soukromým vozem, na jednání rady,” sdělil předseda Augustin ostatním kolegům, kteří se dnes dostavili – kromě něj to byli místopředsedové Jaroslava Wenigerová a Jakub Heikenwälder a člen Vladimír Cisár.

Pavel Foltán (v popředí) v květnu 2015 na setkání u pamětní desky Karla Kryla v Praze. Foto: Profimedia.cz

Pavel Foltán (v popředí) v květnu 2015 na setkání u pamětní desky Karla Kryla v Praze. Foto: Profimedia.cz

“Ještě nikdy nikdo ze členů rady o podobné proplácení cestovních náhrad nežádal,” doplnil Augustin. Podle místopředsedkyně Wenigerové mají požadované cestovní náhrady s parkováním na jednu schůzi vycházet téměř na 3.000 Kč, přičemž v žádném předpisu k tomu není opora. Dodala, že sama si cestu z Ostravy hradí z odměny, která jí jako radní za výkon funkce náleží. “Všichni doposud si cesťáky hradili,” podotkla. “Nejsme zaměstnanci ČTK, naším nadřízeným není generální ředitel, na nás se nevztahuje zákoník práce, jsme pracovníci veřejné služby jako poslanci nebo senátoři, ale ti to mají upravené vnitřními předpisy. Tady to nebylo, protože to nikdo nepožadoval. Tím netvrdím, že na to nárok není, ale všechno se dá přece v klidu vyřešit,” ohradila se k dosavadnímu řešení tohoto problému po mailech se sáhodlouhými právními rozbory, z nichž poslední přišel dnes ve dvě ráno, aniž jeho pisatel pak přišel na schůzi, kterou svolal.

Místopředsedkyně rady Wenigerová měla zásadní výhrady také vůči tomu, co Žantovský prezentuje jako “nepřipouštění kritiky vedení ČTK” za údajné chyby a nedostatky v práci zpravodajské kanceláře. “Opravdu pan Žantovský vytkl, a to velmi důrazně, generálnímu řediteli, že neinformoval o Krameriových cenách,” vzpomněla jednu z minulých schůzí. V oficiálním zápisu z ní stojí: “Pan Žantovský považuje za hrubou profesní chybu fakt, že ČTK neinformovala o udělování Krameriových cen za nezávislou žurnalistiku.” Žantovský nicméně pro Hlídacího psa uvedl, že to řediteli jen navrhoval, že na něj netlačil: “Nenařizoval jsem panu Majstrovi, co má ČTK psát, jen jsem mu dal k úvaze, zda by nebylo vhodné… aby to ČTK dala do servisu. Tedy opakuji, prosil jsem jej, aby to zvážil, nic víc.” Wenigerová si to pamatuje jinak: “To, co my jsme viděli při jednání, z mého pohledu bylo opravdu školení malého děcka, směrem ke generálnímu řediteli. Navíc nám pan Žantovský řekl, že s touto cenou nemá vůbec nic už společného, přestože ji spoluzakládal, protože by byl ve střetu zájmů. Ovšem pak jsme se dozvěděli, že byl jedním z organizátorů, že pozval pana velvyslance Weisse, dopis byl vyvěšen oficiálně na stránkách velvyslanectví.”

“Nedovedu si představit, že by kdokoli z nás žádal po generálním řediteli, aby Četka šla a informovala o jeho osobních aktivitách. A to je ten důvod, který nám vadí. Druhá věc je, jestli Četka měla, nebo neměla o tom informovat, ano. Ale vadí nám to, že to byla soukromá aktivita, že pan Žantovský trval na tom, aby byla o tom podána informace, že to považoval za hrubou profesní chybu Četky a že opravdu z mého pohledu velmi emocionálně vystoupil vůči panu řediteli.” Radní Cisár měl podobný dojem: “Jsem druhé volební období v radě a musím říci, že tak nedůstojné chování vůči generálnímu řediteli mě výrazně zaskočilo. Za tu dobu, co jsme tady, jsem přesvědčen, že jsme s kolegy vždy postupovali v souladu se zákonem. Pokud někdo má dojem, že to tak není, prosím, měl přijít.”

Petr Žantovský. Foto: Profimedia.cz

Petr Žantovský. Foto: Profimedia.cz

Žantovský, který dnes nepřišel, místo toho včera napsal své argumenty na web Česká média. Docent ze soukromé Panevropské vysoké škole v Bratislavě mimo jiné popisuje, jak chtěl “pomoci ČTK v jedné úctyhodné a léta praktikované aktivitě, totiž Akademii ČTK”: “Jde o kurzy různých mediálních dovedností vedených zkušenými praktiky na příslušné úrovni. Jako člověka s dlouholetou vysokoškolskou praxí mne ihned napadlo, že by bylo vhodné tuto de facto kurzovní aktivitu zúročit a statutarizovat a zkusit vytvořit na bázi a na půdě ČTK návrh bakalářského studia praktické žurnalistiky, který by se opíral právě o obory a odborníky z Akademie ČTK. Když jsem s tímto nápadem seznámil při osobním jednání pana generálního ředitele Majstra, pravil, že to je i jejich ambice a že by to bylo skvělé.” Generální ředitel ČTK Jiří Majstr nicméně podle dnešních slov předsedy Augustina radu informoval, že se nedohodli na žádném společném postupu, že Žantovského názor přijal jako názor, který ještě bude ČTK zkoumat. “Žádal, aby slůvka o tom, že zde existuje společná snaha, byla ze zápisu vyškrtnuta. Vyhověli jsme mu, protože generální ředitel tvrdí něco jiného, než se objevilo ve vyjádření pana Žantovského, pan Žantovský s tím ale nesouhlasil a považuje to za to, že mu bráníme, aby rozšířil nebo zlepšil činnost ČTK,” popsal dnes předseda Augustin. Za “naprosto nesprávné” má, že radní iniciuje takovou aktivitu sám, nikoli ve shodě s radou jako celkem.

Všechny body kritiky, jak je písemně shrnuli absentující iniciátoři dnešní schůze, ostatní čtyři radní v závěrečném usnesení jednohlasně zamítli.

Spor v Radě ČTK se odehrává krátce poté, co poslanci obměnili složení tohoto orgánu, který dohlíží na veřejnoprávní zpravodajskou kancelář. Čerstvý předseda Augustin a také členové Foltán a Žantovský, který loni dostal od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, jsou nominanti ANO, místopředsedkyně Wenigerová je v radě za ODS, místopředseda Heikenwälder za KDU-ČSL, radní Cisár za ČSSD, Gáborová za SPD.

Co je ČTK a jak funguje její rada

ČTK byla založena v roce 1918 jako státní tisková agentura. Od roku 1993 je veřejnoprávní institucí majetkově i hospodářsky oddělenou od státu. Agentura nedostává žádné dotace ze státního rozpočtu, nevybírá koncesionářské poplatky a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.

Rada ČTK je orgán, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu veřejnoprávní agentury. Rada především jmenuje a odvolává generálního ředitele ČTK, schvaluje rozpočet agentury a rozhoduje o stížnostech, týkajících se činnosti tiskové kanceláře. Volební období člena rady je pětileté.