U novin a časopisů se sníží daň z přidané hodnoty, z nynější 15% sazby budou přeřazeny do sazby 10%. Senát ve středu schválil novelu poslanců opoziční KSČM, která úpravu DPH předpokládá. Pro normu hlasovalo 50 senátorů, proti nebyl nikdo. Ostatní z 54 přítomných členů horní komory se hlasování zdrželi. Pokud normu podepíše prezident, měla by být účinná od ledna.
Když vláda loni tento návrh posuzovala, uvedla v záporném stanovisku mimo jiné to, že by měl asi půlmiliardový dopad a není v souladu s cíli vlády v oblasti daní. Kabinet také zpochybňoval tvrzení, že nižší daň povede ke zvýšení prodejů a že pomůže snížit cenu tiskovin. Navzdory tomu předlohu schválila Sněmovna nedávno zrychleně, hlasovalo pro ni 101 ze 135 přítomných poslanců včetně koaličních zástupců.
Předkladatelé novely Jiří Dolejš a Gabriela Hubáčková (oba KSČM) poukazují ve zdůvodnění normy na to, že ani zařazení novin a časopisů do první snížené sazby DPH, tedy 15 %, nevedlo k zásadnějšímu zpomalení propadu prodeje novin a časopisů. Důvodem je podle nich to, že DPH v jejich případě vzrostla z 5 % v roce 2007 až na současných 15 %.
Předlohu už dřív přivítala Unie vydavatelů. Snížení sazby podle ní bude velkým přínosem pro ekonomickou situaci odvětví vydávání periodického tisku, protože umožní vydavatelům investovat ušetřené peníze do kvalitnějšího a rozmanitějšího obsahu a technologických zlepšení.
KSČM vlastní podíl v akciové společnosti Futura, která kromě jiného vydává deník Haló noviny. Dolejš už loni, když návrh předkládal, odmítl, že by šlo o konflikt zájmů, protože tiskoviny vydává mnoho subjektů. Zákon je podle něj pro všechna tuzemská vydavatelství. Například holding Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) je vlastníkem společnosti Mafra, která vydává třeba deníky Mladá fronta Dnes nebo Lidové noviny.
Druhá snížená sazba DPH ve výši 10 % se nyní vztahuje na knihy, kojeneckou výživu, léky pro lidi i zvířata a také na zvláštní výživu pro lidi s celiakií a fenylketonurií.