V únoru vydáme desetiročenku, tištěný speciál Médiáře. Bude chtít svůj výtisk? Napište si o něj.

Unie vydavatelů: inzerce v tisku spadla až o půlku

Vydavatelé požadují od státu kompenzaci ideálně formou mimořádného snížení sazby DPH.

Inzertní ztráty evropských vydavatelů dosahovaly při vrcholu koronakrize až 70 až 90 %, za celé období nouzového stavu - tedy od března do června - to bylo 30 až 50 %. Informoval o tom dnes Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů. Vinou koronaviru docházelo na jaře také k omezení distribuce a prodeje tisku a v důsledku toho k poklesu prodejů o 10 až 15 %. Zredukováno bylo poštovní doručování, omezen přímý prodej a někde, jako na Ukrajině, se i přestalo vydávat.

Vydavatelé se proto prostřednictvím své unie pokoušejí s vládou vyjednat kompenzace. Už v březnu vznikla při ministerstvu vnitra pracovní skupina, jejíž součástí byli také zástupci vydavatelů, v první řadě se mluvilo spíš o tom, jak mohou média pomoci při informovanosti obyvatel. Začátkem července pak proběhlo jednání s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), ten údajně vyjádřil plnou podporu, s tím, že rozumí, proč by bylo dobré jít cestou Rakouska, které k 30. červnu schválilo v parlamentu na půl roku mimořádné snížení DPH. Zaorálek se následně potkal s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), vydavatelé mu připravili podklady s vyčíslením fiskálních dopadů za 80 % trhu na příští rok od ledna do prosince - za rok by činily 370 milionů, za rok a půl odteď asi půl miliardy. Schillerová ale nechce Česko vystavit impeachmentu ze strany Evropské unie. Návrh na mediální kampaň na podporu cestovního ruchu s vydavateli podle Macha konzultován nebyl. Teď Unie vydavatelů čeká, až se jí ozve někdo z ministerstva pro místní rozvoj.

„Pokud má být diskuse zda se má pomáhat médiím, je to špatné položená otázka. Všechny okolní státy médiím pomohly,“ prohlásil Mach. K hlavním podporám tisku v zahraničí kromě všeobecných podpůrných programů patřily inzertní kampaně financované ze státních či veřejných prostředků, kompenzace prokazatelných ztrát, granty pro vydavatele, cílené příspěvky vydavatelům či prodejcům na distribuce či právě snížení sazby DPH.

„Očekávali bychom, že aspoň některé z podpůrných programů realizuje i Česko. Bohužel se tak nestalo,“ řekl šéf Unie vydavatelů. „To, co bychom navrhovali my, je vrátit se k návrhu snížení sazby DPH.“ Za nejvhodnější řešení tak Unie vydavatelů považuje zavedení mimořádné snížení sazby DPH pro prodej tisku z 10 na 5 % a podporu distribuce a prodeje tisku formou příspěvku na předplatitele nebo podle prodaného nákladu.

Nová čísla z Media Projektu

Vydavatelé rovněž prezentovali výsledky nové vlny dlouhodobého měření čtenosti Media Projekt. Při ní se zjistilo, že dopady pro tisk znamenaly nárůst čtenosti časopisů s „dlouhodobou platností“, tedy o tématech jako bydlení, zahrada, hobby či vaření, programových magazínů jako Aha! TV či TV Expres, pokles čtenosti bezplatných titulů jako Metro či či 5plus2 a po delší době větší nárůst vybavenosti nějakou elektronickou čtečkou. Celková vybavenost stoupla na 77 %, přičemž chytrý telefon má 74 %, čtečku jako takovou 32 % a tablet 9 %.

Zásah tisku v prvním pololetí dosáhl 84 % populace, tedy 7,4 milionu lidí. U čtrnáctideníků a měsíčníků došlo v posledním období k nárůstu, jinak křivky u různých druhů tisku a u deníků i časopisů klesají. Z pohledu čtenosti nejsilnějšími mediálními domy v Česku jsou Czech News Center a Mafra, oba s podílem 25 %, následuje Vltava Labe Media s 20 %, pak Burda (7 %) a další.