USA versus Google. Začalo historické antimonopolní řízení

Ve úterý začal ve Spojených státech historický soudní proces s Googlem. Má rozhodnout, jestli světově zdaleka nejpopulárnější vyhledávač zneužívá své postavení na trhu s vyhledáváním. A pokud ano, jak by měl situaci napravit. Experti se výsledek zdráhají předvídat. Tak jako tak může mít dalekosáhlé důsledky pro Google a vůbec celé technologické odvětví. Jedná se totiž o vůbec první antimonopolní řízení americké federální vlády od případu Microsoftu v roce 1998. Konečně tedy padne odpověď, jak Spojené státy, domovina digitálních titánů, rozumí novodobým monopolům.

V jádru sporu stojí dohody Googlu s výrobci telefonů, jako jsou Samsung či Apple. Google jim platí obří částky, aby ve svých zařízeních upřednostňovaly jeho vyhledávač. To je pro něj neskonale důležité: předplacenými cestami k němu směřuje až polovina dotazů. Člověk ani nepřemýšlí, automaticky píše svůj dotaz do adresové řádky Safari – a rovnou mu odpovídá Google. Podobné dohody se však nelíbí americkému ministerstvu spravedlnosti, které žalobu vypracovávalo poslední tři roky. Technologický gigant s 90% podílem na světovém vyhledávání podle něho zneužívá své postavení. Pokud to stejně uvidí i soud, výsledkem může být požadavek na změnu praktik i nucený odprodej části společnosti.

Obrana Googlu je jednoduchá: nabízíme jednoduše nejlepší produkt, nikomu svůj vyhledávač nenutíme, ke konkurenčním službám se může každý dostat přes tři kliknutí. Americká administrativa se bude naopak snažit dokázat, že hegemon poškozuje konkurenci i zákazníky.

Příběh o údajném vytlačování konkurence není složité nahlédnout. Nová služba se stěží etabluje, když si Google zaplatí prominentní postavení v iPhonech i prohlížečích, jako je Mozilla (a navíc mu patří nejpoužívanější operační systém pro mobilní telefony Android a nejpopulárnější prohlížeč Chrome). Podobné dohody nejsou samy o sobě nezákonné. Google se připodobňuje k výrobcům potravin, kteří supermarketům platí za prominentní regály. Ministerstvo spravedlnosti nicméně usuzuje, že digitální společnost pro svůj obří vliv narušila hospodářskou soutěž, což nakonec dopadlo i na jeho uživatele.

Dopad monopolu na zákazníky může být komplikovanější. Žalující strana zjednodušeně vidí dva problémy. Lidé nedostávají dostatečně kvalitní výsledky vyhledávání, protože se Google nemusí snažit, naopak může stále víc tlačit inzerci. Výsadní postavení mu navíc dává nepřiměřenou moc nad uživateli-klienty, kterým nezbývá než se přizpůsobovat jeho podmínkám. Tady se bavíme zejména o sběru dat, z nichž vyhledávač živí svůj reklamní byznys.

Právě v souzení důsledků na uživatele může být případ přelomový. USA sice mají bohatou historii antimonopolních rozhodnutí – od cukrovarnických a železničních společností po AT&T –, od konce 60. let však k obrům přistupují spíš vlažně. Převládl pohled, podle něhož mohou být monopoly ve skutečnosti efektní. Špatné se stávají až ve chvíli, kdy mohou zvyšovat spotřebitelské ceny. V posledních letech se však úzce zaměřený pohled mění. Monopoly podle nové generace vědců či aktivistů brzdí pokrok, mají přílišný vliv na státní regulace, nedbají na soukromí svých uživatelů a v neposlední řadě rozhodují o osudu své konkurence. Buď ji koupí, nebo zadupou, a tak tratí i uživatel.

Někdejší perspektiva spotřebitelských cen není pro služby typu Googlu plodná. Přímo za ně zkrátka neplatíme. Spor USA versus Google může přístup k monopolům změnit, i kdyby z něj digitální společnost tentokrát vzešla jako vítěz. V budoucnu přijde ještě spor o monopolní postavení na trhu s digitální reklamou, ve kterém bude mít Google patrně slabší pozici. Očekávají se i nové zákony a přísnější postoje regulačních orgánů, v nichž dochází k velkým obměnám. Jedná se o běh na dlouhou trať. Vzácně ho přitom nemusí zpomalit ani obměna administrativy, protože na přísnějším postupu vůči digitálním monopolům panuje vzácná politická shoda.

Google už dostal řadu pokut od Evropské unie. Požadavky EU, aby různá zařízení nabízela na začátku výběr vyhledávače, zároveň ukazují, že otevřít trh nemusí být snadné. Lidé i tak sahají po ověřené značce. Americké rozhodnutí může mít větší váhu a vliv. Digitální obři by pošťouchnout zasluhovali. Google by měl nabízet lepší služby, než představuje záplava reklamy a pro vyhledávače optimalizovaných výsledků. A nejde jen o něj. Ani sociální sítě či velká tržiště nefungují optimálně. Jejich zlepšení nepůjde snadno. Snad ale můžou antimonopolní řízení aspoň zajistit víc soutěže pro budoucnost spojenou s umělou inteligencí. Ostatně poslední velký soud – ten s Microsoftem před čtvrt stoletím – měl přes nejasný výsledek poměrně jasná pozitiva, mezi něž patřilo otevření cesty tehdy progresivnímu vyhledávači Google.