Pozor: newsletter, o který si tolik píšete, budeme v červenci a v srpnu posílat pouze v pondělí, ve 12.

V Americe vede nekontroverzní reality show o venkovanech

I v Evropě přibývá pořadů založených na optimistickém pohledu na svět, na hrdinech, kteří nejsou slavní ani bohatí, ale žijí spokojeně.

Protagonisté Duck Dynasty na výroční přehlídce na Dni díkůvzdání v New Yorku. Foto: Profimedia.cz

Protagonisté Duck Dynasty na výroční přehlídce na Dni díkůvzdání v New Yorku. Foto: Profimedia.cz

Když se řekne reality TV, většině televizních diváků se vybaví skupina podivných typů uzavřená v nějaké vile, lidé ve vypjatých situacích, v konfliktech, případně obskurní postavičky různých „podnikatelů a podnikatelek“, zbohatlíků, hvězdy šoubyznysu předstírající „obyčejný“ rodinný život. Snad si někdo vzpomene i na subžánr reality TV zvaný docu-soap.

Nejoblíbenějším pořadem reality TV ve Spojených státech je dnes právě docu-soap, sledující život jedné velké rodiny. Show Duck Dynasty, která se vysílá na stanici A&E od března 2012, sleduje kolem 12 milionů diváků – je to nejúspěšnější pořad uváděný v současnosti kabelovými stanicemi v USA. Ale to není nejpodstatnější. Důležité je, že show staví pravidla reality TV na hlavu – v podstatě se v ní nic převratného neděje, protagonisté neprožívají výbuchy hněvu, zoufalství a silné emoce, nepadají tu silná slova, sex a násilí jsou hlavním hrdinům a prostředí, v němž žijí, na hony vzdálené.

Duck Dynasty zachycuje život venkovanů – jedné velké rodiny, která žije ve velkém domě v městečku West Monroe v Louisianě. Před třemi lety se manažeři A&E setkali s jistým Williem Robertsonem, šéfem společnosti Duck Commander, která vyrábí speciální vábničky na lákání divokých kachen i další pomůcky pro lovce. Robertson přišel s nápadem zachytit nějakým způsobem život v jeho velké rodině – venkovský, spořádaný, bohabojný. A ačkoli to zpočátku vypadlo jako obrovská nuda, stanici se nápad zalíbil.

Hlavními hrdiny jsou kromě zmíněného Willieho také patriarcha rodu, 67letý zakladatel firmy Phil, jeho bratr, strýček Si a další z jeho celkem čtyř synů Jase. Čtveřice se vyznačuje dlouhými vlasy, dlouhými vousy a také tím, že většinu času tráví v maskovacím oblečení, které si lidé berou na lov či rybaření. Podobnost se členy skupiny ZZ Top je nápadná – ostatně hit právě této kapely, nazvaný Sharp Dressed Man provází diváky každým dílem. Ve vedlejších rolích vystupují matka Miss Kaye, snachy a vnuci.

A děje? Většinou nechybí tradiční společná večeře s modlitbou, jinak jde o běžné situace z každodenního života – jednou se Willie potýká s dietou, jindy se mu nezdá výstřih na šatech, které si chce dcera Sadie vzít na školní ples. V show se často nějak střetává svět starosvětských vousáčů s postmoderním konzumním světem, který se, ač by si to možná přáli, nezastavil ani před jejich domovskou obcí. Tak musí Phil s jistou trpkostí sledovat, že se vnuci víc zajímají o své mobily než o rybaření v jezeře za domem. A jistým dramatickým vrcholem bylo, když Robertsonovi propadli společné vášni – objevili v městečku novou kavárnu a „ujížděli“ na dvojitém espressu.

Proč si získal tento pořad tak obrovskou oblibu – a to nejen u diváků na jihu a středozápadě USA, kde mohl sehrát svoji roli i fakt, že Robertsonovi jsou skutečně hluboce věřící lidé s velmi konzervativními názory na moderní společnost, třeba v otázce potratů?

Prvním faktorem je, že se venkovanům (v USA označovaným také jako redneck, tedy lidé s opáleným zátylkem) nevysmívá, nezpochybňuje jejich volbu žít tak, jak žijí, nesnaží se za každou cenu najít na jejich životě nějakou senzaci. Druhý přestavuje zmíněná odlišnost od většiny pořadů z kategorie reality TV – diváci oceňují především pozitivní pohled na svět. Robertsonovi jsou velmi sympatičtí lidé, kteří se k ostatním chovají s téměř vymizelou vstřícností a přátelstvím. Stojí na vlastních nohách a vědí, že za svůj život rozhodují především oni sami. Patriarcha Phil v seriálu vzpomíná, jak si vzal jako téměř nezletilý šestnáctiletou Kaye a začal žít manželský život, na který nebyl připravený. Začal pít, přišly domácí výstupy a hádky a nakonec ho žena i s dětmi opustila. Phil říká, že tehdy našel cestu k Bohu, skončil s pitím a přišel na nápad vyrábět vábničky pro lovce.

Obecně jde o trend, který není spojený jen s televizní nabídkou ve Spojených státech. I v Evropě přibývá pořadů, které jsou založeny na optimistickém pohledu na svět, na hrdinech, kteří nejsou ani slavní, ani bohatí, ale žijí spokojený život, mimo jiné i proto, že dokáží sami rozhodovat, jak s ním naložit. Lze hovořit o jisté až idealizaci života mimo velká města, vytváření představy (možná spíš naděje), že lidé na venkově jsou upřímnější, přátelštější a vůbec nějak „lepší“ než ti ve městech. Jde samozřejmě o fikci, nicméně ve světě, v němž se stále větší počet lidí poměrně těžko orientuje, který považují mnozí za hektický a nepřehledný, má pro část diváků vysokou hodnotu právě takových 45 minut, ukazujících, že někde „je to v pořádku“.

Show se vyplatila nejen televizi A&E, ale i Robertsonovým. O jejich výrobky je obrovský zájem, dcera Sadie uvedla v rámci New Yorker Fashion Week soubor plesových šatů, věnují se jim už tři knihy, které se drží na špičce bestsellerů a brzy vyjde i kuchařská kniha Miss Kaye a vánoční CD Duck the Halls. V televizi se chystá vánoční speciál s názvem Dreaming of a Redneck Christmas.