Včerejší internet neplatí. Přelomová regulace platforem je tady

Facebookové příspěvky, videa na TikTok i stories na Instagramu můžeme my obyvatelé Evropské unie nově sledovat řazené chronologicky. Od pátku totiž pro největší digitální platformy platí nová unijní regulace známá jako Akt o digitálních službách. Chronologické řazení patří mezi ty nejmenší požadavky, které přelomová legislativa vynucuje. Chce hlavně posílit práva uživatelů a otevřít platformy vědcům. Některá pravidla se přitom mohou ukázat jako zbytečná či nefunkční. Není to vyloženě něčí chyba. Podobně rozsáhlá regulace internetu nikdy ve svobodném světě jednoduše zatím nevznikla, účinky proto může kdokoliv předvídat jen obtížně. 

Platformy přichází o monopol na designování svých služeb a výklad pravidel, které musí uživatelé dodržovat. Takhle ve zkratce novou legislativu popsal pro Wall Street Journal Martin Husovec, odborník na digitální právo z London School of Economics. Od přinejlepším velmi volné regulace internetu jsme přešli k poměrně přísným zásadám, jejichž nedodržování může vést k pokutě až do výše 6 % globálního obratu. Nejvíc povinností připadá pro takzvané velmi velké platformy, které v EU měsíčně využívá přes 45 milionů obyvatel. Zatím se hovoří 19 službách – od notoricky známých sociálních sítí až pro prodejce oblečení Zalando. (Menších služeb se začne týkat regulace později.)

Přehledně: nové povinnosti platforem

Zdroj: Evropská unie

Největší platformy budou muset rychleji mazat nelegální obsah, nabízet lidem odvolací mechanismus proti vlastnímu blokování příspěvků nebo vypracovávat audit rizik, které se s jejich obrovským dosahem pojí – a odpovídajícím způsobem své služby upravovat. Uživatelům regulace slibuje větší ochranu soukromí, když zakazuje reklamu cílenou na základě rasy či orientace, nebo větší vhled do fungování služeb. Provozovatelé mají transparentně přiznávat zadavatele inzerce či podrobněji vysvětlovat, na základě čeho vybírají doporučovaný obsah.  

Právě otázka doporučování zaujala hodně lidí. Sítě mají nově povinnost nabízet i řazení příspěvků, do něhož nevstupuje personalizace. Chronologické pořadí zná hodně lidí z Twitteru, kde se řazení v reálném čase hodí, když sledujeme zprávy o živelné katastrofě či sportovním klání. Pro všechny sítě to ale není reálně možné. Vezměme si TikTok, který není ničím než doporučováním dle preferencí. Čínská síť proto alespoň nabídne verzi, v níž videa servíruje podle popularity v území, kde se uživatel nachází – nikoliv na základě konkrétních chutí. (Zatím jsem funkci nenašel, některé menší změny ohledně vlády nad doporučováním ale už nastaly.)

TikTok berme jako perličku. Vypínat jeho vyhlášený algoritmus bude patrně málokdo, jak napovídají historicky i studie. Doporučování obsahu máme většinově rádi, protože to zkrátka funguje: dělá sítě zajímavější. I tak ale bude zajímavé sledovat účinky požadavku na chronologický feed. Řada lidí si od něj slibuje méně polarizujícího obsahu a uzavírání do bublin. To však nemusí nastat.  

Dopady hrátek s algoritmy ukazují čtyři čerstvé studie, které vyšly ve významných časopisech Nature a Science. Vědci v nich skrze různé experimenty popisují vliv Facebooku (a Instagramu) na společenskou polarizaci. V jednom z výzkumů viděli lidé svou zeď řazenou pouze chronologicky, jak teď požaduje EU. Přinášelo jim to paradoxně víc politického a nedůvěryhodného obsahu, zároveň ale ideologicky pestřejšího, než co jim do té doby nabízel algoritmus. Na povědomí o politice či přímo postoje tříměsíční experiment neměl žádný dopad. Akorát lidé trávili na Facebooku méně času.

Jde o docela výjimečnou sérii studií. Její dosavadní výsledky nejsou kdovíjak překvapivé (prosté šoupání s algoritmy nemění politické přesvědčení). Podstatný je ale jejich samotný vznik. Takhle rozsáhlá spolupráce nezávislých vědců a sociální sítě rozhodně není standard. Soukromé společnosti historicky zkrátka nechtěly, aby v jejich kódech a datech někdo šmejdil. Teď by však mělo vznikat výzkumů mnohem víc. Akt o digitálních službách vyžaduje po provozovatelích i vstřícnost k vědecké obci. To nemusí vypadat jako velká věc, mám ji však za značně vzrušující.

O fungování sítí a jejich dopadech víme vlastně hrozně málo. Bavíme se o tom sice neustále, doposud jsme se ale často spekulovali, promítali si do platforem naše dávná přesvědčení o fungování společnosti a médií. Studie samozřejmě vznikaly, měly však řadu omezení. To se odráží i v sérii čtyř zmíněných článků, jak ukazuje doprovodný text. V něm jeden z vědců hodnotí spolupráci mezi Facebookem a výzkumnými týmy. Upozorňuje přitom na pozoruhodnou věc: vědci nemají zatím dost dobré ponětí o vnitřní architektuře mamutích organizací, jako je Facebook, a tak ani nevědí, co za data vlastně mají chtít. Jinými slovy: věda se musí zorientovat, pokud nemá být ve vleku toho, co jí samotný Facebook nabídne.

Výzkum platforem je v lecčem na začátku. Právě proto jsem na začátku psal, že nová ambiciózní regulace nemusí být v mnoha ohledech ideální. Jak by mohla být, když pořádně nevíme, co regulujeme. Regulace 1.0 bude mít doufejme převážně pozitivní dopady. Hlavně ale otevře dveře výzkumům, a tak i kvalitnější Regulaci 2.0.