Za posledního čtvrt roku opustili svůj post hned tři šéfredaktoři seriózních španělských deníků. Důvodem nebyly podle všeho jen ekonomické obtíže médií, které řídili, ale i politické tlaky.
La Vanguardia
Prvním šéfredaktorem, který musel odejít, byl José Antich. Ten až do prosince vedl uznávaný katalánský list La Vanguardia, vycházející v Barceloně. Jeho podpora hnutí za nezávislost Katalánska se mu ale stala osudnou. Vydavatel jej nahradil novinářem, který je znám jako zastánce jednotného státu a politiky madridské vlády.
El Mundo
O pár týdnů později, na konci ledna, došlo k výměně dlouholetého šéfredaktora v madridském deníku El Mundo, psal o tom německý Die Welt či web Spain Explained. Majitel listu krátce před tím oznámil, že ztráta za prvních devět měsíců roku 2013 dosáhla 176 milionů eur, ale důvody odvolání byly zřejmě jiné. Pedro J. Ramírez, který noviny před 25 lety zakládal, se stal ikonou španělské investigativní žurnalistiky. Nehledě na politické zabarvení vlády odhaloval v El Mundu skandály jako na běžícím pásu a nezastavil se ani před příslušníky královského dvora. Například materiály o korupční aféře králova bratrance byly pro panovníka a jeho nejbližší velmi nepříjemné.
Mediální experti se ale domnívají, že Ramírez musel odejít především kvůli snaze odhalit nelegální způsoby financování konzervativní strany. Podrobnosti o machinacích mezitím zatčeného bývalého pokladníka strany Luise Bárcenase, otištěné Ramírezem loni v létě, vyvolaly na politické scéně zemětřesení a rozzuřily vládu, která deníku zastavila jakoukoli inzerci ze strany státních podniků. To stálo El Mundo, které patří italskému koncernu RCS (vydává v Itálii deník Corriere della Sera), odhadem nejméně 14 milionů eur. Ramírez byl nahrazen svým zástupcem Casimirem Garciou-Abidillem.
El País
List El País patří mezi nejznámější španělské deníky. Ovšem od konce roku 2012 se potýká jeho majitel, koncern Prisa, s vážnými ekonomickými problémy. Tehdy byla propuštěna třetina zaměstnanců deníku. V redakci to vyvolalo neklid, který se sice postupně zmírnil, ale pod povrchem stále doutnaly obavy, že se majitel kdykoli může znovu uchýlit k radikálním škrtům, aby vyřešil své potíže. Znepokojení zesílilo po březnovém odvolání šéfredaktora Javiera Morena, kterého nahradil dopisovatel listu ve Washingtonu Antonio Caňo. Ten je znám dobrými kontakty k vládnoucí konzervativní Lidové straně.
Konkurenční list Público (který už v tištěné podobě zanikl a vychází pouze online) napsal, že v redakci El País panují obavy z politického posunu doprava. Ten má být oficiálně deklarován v květnu – při výročí založení listu. Své tvrzení doložilo Público i publikování důvěrného emailu na toto téma, který Caňo poslal prezidentovi koncernu Prisa Juanovi Luisovi Cebriánovi a jenž se omylem dostal do emailových schránek několika redaktorů El País.
V emailu se Caňo zasazuje o výměnu celého managementu listu, protože se podle jeho názoru vedení redakce vzdálilo „společenské většině“. Ve španělském tisku je tato formulace posuzována jako odkaz na absolutní většinu současné konzervativní španělské vlády premiéra Rajoye.
Ovšem k odvolání Morena zřejmě nevedly pouze politické motivy. Bývalý šéfredaktor nedokázal zastavit rapidní pokles nákladu. Před pěti lety prodával El País denně 435.000 výtisků, dnes už jen 290 000. Koncern Prisa je ve vlastnictví bank, které mu poskytovaly úvěry a má dluh vyšší než 3 miliardy eur. Ztrátu způsobila především neschopnost přizpůsobit obchodní model nové situaci – základem příjmu titulů, vydávaných Prisou jsou totiž zisky z reklamy. Ty ve Španělsku od roku 2007 poklesly o 65 %.