Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Videoservery nechtějí odvádět poplatky do státního fondu na nové české filmy

Zákon, o nějž jde, má platit od ledna 2013, povinnost platit zavádí pro online půjčovny od ledna 2016.

Chystaná novela zákona o kinematografii má nově uložit i serverům, které poskytují video, aby odváděly poplatek na nové české snímky. Ti apelují na zrevidování návrhu, tvrdí, že je znevýhodňuje. „Jde de facto o dodatečné zdanění jednoho oboru podnikání ve prospěch jiného,“ prohlašuje Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR), které je reprezentuje.

Návrh zákona ještě koncem léta počítal s tím, že 1 % ze svých hrubých příjmů budou do státem zřízeného Fondu kinematografie odvádět tzv. provozovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří v rámci takových služeb nabízejí k přehrání filmy - v praxi by to byla třeba videotéka O2 TV či HBO nebo typově servery jako Topfun.cz. Do meziresortního připomínkového řízení šla ale už verze, která povinnost rozšiřuje na veškeré servery poskytující video - třeba Stream.cz či weby televizí -, byť to nemusí být filmy.

Z fondu kinematografie stát přispívá na výrobu snímků produkovaných v Česku. Zákon má platit od ledna 2013, povinnost platit zavádí pro videoservery od ledna 2016.

„Video on demand je jedním ze subjektů, které nejvíc tahají lidi z kina, tak jsme řekli, že zpoplatníme i je, ačkoliv jsou v začátcích. Proto jsme jim dali odklad čtyři roky,“ podotkla nedávno ředitelka odboru audiovize ministerstva kultury Helena Fraňková. Základní úvaha resortu je, aby do fondu platil každý, kdo nějak profituje z distribuce filmů.

Novela zákona proto pro fond kinematografie předepisuje celkem 5 druhů poplatků:

  • z vysílání televizní reklamy: 2 % ročně z čistých výnosů komerčních televizí Nova, Prima a Barrandov (to už zajistila nedávno novela zákona o ČT - odebrala České televizi možnost vysílat většinu reklamy a zároveň povinnost odvádět z ní do fondu 150 milionů Kč ročně)
  • pořadatele kinematografického představení: 1 % z ročních výnosů ze vstupného (dosud byla 1 Kč z každého představení; Fraňková: „Lístek v multiplexu je 150, lístek v malém regionálním kině je 80, takže to procento je spravedlivější.“)
  • zmíněných poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání: 1 % z ročních výnosů z takto distribuovaných filmů
  • provozovatele chráněného televizního vysílání: 1 % z ročních výnosů z takto distribuovaných filmů
  • správního poplatku: 5000 Kč za každou žádost o podporu z fondu

„Aktuální text zákona je nejasně formulován a umožňuje různé výklady,“ brání se ovšem SPIR. Konkrétně poukazuje na následující nejasnosti:

  • titulkování všech audiovizuálních děl,
  • vedení jejich evidence,
  • je diskriminační vůči subjektům usazeným v České republice,
  • zvýhodňuje provozovatele veřejné služby vůči soukromoprávním subjektům, neboť provozovatel veřejné služby by se neměl na podpoře kinematografických děl podílet,
  • neodůvodněně znevýhodňuje některé soukromoprávní subjekty vůči jiným,
  • pomíjí stát, jehož podstatnou úlohou je ochrana a rozvoj kulturního dědictví země.

„Nevidíme jediný důvod, proč má naše branže suplovat finanční podporu státu do Fondu kinematografie. S kinematografickými díly - filmy - nemáme mnoho společného a ideu předkladatele zákona ‚sponzorovat‘ výrobu domácích filmů z jiné, náhodně vybrané oblasti podnikání, považujeme minimálně za nešťastnou,“ prohlásila výkonná ředitelka SPIR Kateřina Hrubešová.

„Pokud je podpora českých kinematografických děl v zájmu celé společnosti, měly by se na ní podílet veškeré subjekty, které z ní profitují. Nejvhodnější formou se pak jeví přípěvek ze státního rozpočtu, na němž se svými daněmi podílejí jak provozovatelé médií, tak spotřebitelé – diváci, a vedle nich i umělci, kteří za své účinkování v takovýchto dílech získávají odměnu,“ uvažuje Hrubešová.

„Navržená, selektivně uvalovaná zvláštní daň postrádá jakoukoliv logiku a je zcela nesystémovým krokem.  Návrhem zákona tak stát takřka zcela přenáší financování kinematografie na soukromé subjekty, aniž by na ni aktivně přispíval,“ uzavírá šéfka SPIR.

Podle ní stávající návrh zákona „razantně ovlivňuje ekonomickou rovnováhu“ provozovatelů internetových médií.