Rychlé a masové rozšíření herní aplikace Pokémon Go v loňském roce naznačilo nejen možnosti virtuální a rozšířené reality, ale také její potenciál. Globální trh s hardwarem pro virtuální realitu by se měl v roce 2017 zdvojnásobit ze zhruba 70 milionů dolarů na 150 milionů. V roce 2018 by měl dosáhnout 220 milionů dolarů. Tento odhad uvedl loni na podzim vedoucí analytik společnosti Source Paul Jackson. Jiný odhad, který loni prezentoval Nathan Pettyjon, prezident VR/AR Association, globální komunity lidí zabývajících se virtuální a rozšířenou (augmented) realitou, počítá, že celkové roční příjmy z byznysu jménem virtuální realita budou v roce 2020 činit 30 miliard dolarů, z toho hardware bude představovat 8 miliard, dalších 8 miliard budou dělat hry, 6 miliard 360° videa, 5 miliard aplikace a 3 miliardy provoz heren a zábavních parků určených pro tuto oblast.
Nový segment přitahuje i české agentury. Vedle snahy reklamně vytěžit už existující fenomén Pokémon Go se objevují firmy a studia, prezentující vlastní koncepce využití virtuální reality jako takové. Ať už jako marketingového a komunikačního nástroje, nebo přímo nové obchodní příležitosti, které se chtějí věnovat. Některé z nich oba základní přístupy kombinují.
Český Divr míří do Dubaje
Zřejmě nejdál zatím došlo ve využití virtuální reality nové studio Divr Labs, která vznikla loni v létě v Praze a v jehož čele stojí coby ředitel Ondřej Bach. Ten je bývalým spoluzakladatelem agentury Bistro ze skupiny Adexpres a současně jedním ze zakladatelů českého vývojářského herního studia Silicon Jelly. V Divru spojil obě tyto specializace. „Ještě v době, když začínala platforma pro virtuální realitu Oculus, jsme se věnovali vývoji mobilních her. Virtuální realitě coby potenciálnímu byznysu jsme moc nevěřili. Ale pak přišla firma HTC s brýlemi HTC Vive, objevili se i další výrobci, a my jsme si řekli, že to je oblast, která má potenciál v B2B i v B2C komunikaci,“ popisuje pro Médiář Bach.
Spolu s několika lidmi ze Silicon Jelly a dalších firem založil Divr, který se věnuje jednak vlastnímu vývoji her, jednak projektům pro komerční klienty. Vlastní název Divr je zkratkou slov dive into virtual reality (ponořte se do virtuální reality). Coby první projekt nové studio navrhlo a uvedlo na trh první českou hru odehrávající se v prostředí virtuální reality Blue Effect, k níž dělal hudbu Jaroslav Beck, tvůrce hudebního doprovodu k řadě trailerů světových her. Hra se prodává za 15 dolarů v obchodu Steam, mezinárodní platformě pro distribuci her. Podle Bacha zde dosáhla během tří měsíců od svého uvedení zhruba 5.000 stažení. „Může se to zdát málo, ale vzhledem k doposud nízkému počtu zařízení pro virtuální realitu jsme na pětiprocentní penetraci tohoto trhu,“ uvedl Bach.
Hra, v jejímž vývoji studio průběžně dál pokračuje, slouží navíc podle jeho slov jako reference a ukázka možností virtuální reality pro komerční klienty. „Klienti, kteří chtějí být inovativní, o ní už přemýšlejí. V současnosti jednáme s několika velkými značkami o konkrétních projektech. Spolupracujeme také se Škodou Auto, která už virtuální realitu využívá interně nebo například při svých prezentacích na autosalonech. Vývoji her se budeme věnovat i nadále, ale chceme současně vykročit do klientského byznysu a vytvářet obsah s využitím virtuální reality pro firmy z oblasti automotive, FMCG, realit a další,“ popisuje Bach.
Virtuální realita se podle něj hodí například pro 360° videa, pro prezentaci produktů, pro virtuální prohlídky (například bydlení nebo interiéru letadla), pro navrhování prototypů, ale také pro simulace různých situací (třeba i lékařských operací).
Studio bylo loni v prosinci pozváno podle Bacha jako jediné z evropského kontinentu na Mezinárodní filmový festival v Dubaji (Dubai International Film Festival), kde prezentovalo takzvanou mixed reality neboli mixovanou realitu, což je klíčování lidí v reálném čase přes takzvaný greenscreen, tedy zelené pozadí, do virtuálního prostředí. Lze tak klíčovat záběr z reálné kamery snímající to, co člověk vidí při kreslení, se statickou kamerou mapující pohyb člověka v prostoru. Smícháním těchto dvou úhlů pohledu vzniká právě ona mixovaná realita. I díky této prezentaci připravuje Divr v současnosti projekt z oblasti virtuální reality pro aerolinky Emirates. „V Dubaji se navíc bude konat světová výstava Expo 2020, kde se virtuální a rozšířená realita určitě stanou jedním z témat. Je to oblast, pro kterou se tamní nadchli,“ uzavírá Bach.
Brainz má „virtuální pokojíček“ v kině Pilotů
Digitální agentura Brainz představí právě dnes 12. ledna nový „virtuální pokojíček“, který otevřela v pražském kině Pilotů. Jde o prostor, kde si lze zapůjčit brýle pro virtuální realitu a otestovat si její možnosti. Agentura přijala už loni v září kreativního producenta speciálních operací virtuální reality Petra Hanouska, jehož úkolem bylo v týmu s kreativním ředitelem agentury Štěpánem Kleníkem vyvíjet projekty, využívající virtuální realitu pro komerční komunikaci.
Testovacím projektem se stala aplikace s představením divadelního souboru Vosto5, které bylo přímo natočeno pro prostředí virtuální reality tak, aby se divák mohl stát přímým účastníkem děje s možností jej ovlivňovat.
Etnetera otevřela ateliér virtuální reality
Vlastní ateliér virtuální reality otevřela v prosinci ve svých prostorách v Praze digitální skupina Etnetera Group. Její zaměstnanci i klienti si v něm mohli vyzkoušet 3D kreslení. V předvánočním čase ho navštívilo víc než 70 klientů a obchodních partnerů agentury. Nejlepší díla agentura vystavila v internetové galerii na speciální microsite nazvané VRnisáž, kde si je lze prohlížet pomocí brýlí Google Cardboard nebo přes mobilní telefon prostřednictvím aplikace Holohled. „Chceme být připraveni na poptávku klientů, jejichž příchod je nevyhnutelný,” říká zakladatel Etnetery Martin Holečko.
Podle něj vznikla idea tohoto ateliéru loni v létě v takzvaném coworkingovém prostoru skupiny Etnetera Group, kde se konala přednáška na téma virtuální reality. Účastníky při ní nejvíc zaujala aplikace Tilt Brush, která umožňuje vytvářet trojrozměrné kresby.
„Není pochyb o tom, že se virtuální realita stane novým reklamním médiem nebo důležitým prostředkem v oblasti B2B, e-commerce nebo vývoje automotive. Cílem Etnetery je klienty provádět digitální transformací a využít trendy pro svůj byznys, proto chceme být připraveni,“ potvrzuje Holečko to, co uvádí i Bach z Divru. „Virtuální realita je ale široký pojem a nikdo neví, v jakém jejím odvětví vypukne největší boom. Bude to tvorba obsahu? Vývoj zařízení pro její masové využití? Jisté jsou jen vertikály, které poznamená – například cestování, architekturu a trh realit, herní průmysl či porno,“ pokračuje Holečko.
Ateliér Etnetery s rozměry třikrát šest metrů byl vybaven už zmíněným greenscreenem, který umožňuje zdokumentovat zážitek z 3D kreslení pomocí 2 GoPro kamer. Náklady na vybavení ateliéru se pohybovaly kolem 100.000 Kč. Kromě brýlí HTC Vive a ovladačů pro kreslení vyžadoval projekt počítač se silnou grafickou kartou nebo kvalitní monitor. Etnetera plánovala provozovat ateliér do ledna, v současnosti jedná o jeho dalším využití. Například ho navštívila akademická výtvarnice Helena Slavíková-Hrušková, které je 92 let.

Pickey mění název na Forendors, s novým jménem pomohl Michal Pastier

Kreativu DDB povede Klára Palmer z McCannu, střídá Doru Pružincovou

Souček jako ředitel ČT bude brát 289.000 Kč měsíčně, o 47.000 víc než Dvořák
