Vláda počítá s navýšením poplatků za ČT a rozhlas, letos to ale nestihne

Vládní koalice plánuje navýšení koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas, ovšem tento rok k tomu ještě nedojde. Novela mediálních zákonů má mít dlouhodobý dopad, jejich příprava a schvalování si proto vyžádá čas. Na lednovém zasedání volebního výboru, který má ve své gesci média včetně veřejnoprávních, to prohlásil poslanec Jan Jakob z vládní partaje TOP 09. Česká televize usiluje o navýšení poplatku ze stávajících 135 Kč měsíčně na 150 Kč, Český rozhlas z 35 Kč za 60 Kč.

„Aspoň v rámci koalice vůle na zvýšení poplatků určitě bude, nicméně všichni víme, že to není úplně jednoduché. Chci upozornit, že v tomto roce s tím počítat nelze,“ prohlásil poslanec Jakob na jednání výboru 20. ledna. Výši poplatku určuje zákon a jeho změna podle Jakoba potrvá, protože vládní koalice nechce prosadit pouze jednorázové navýšení, ale i systém automatické valorizace.

„Máme shodu, že by se měl zákon změnit tak, aby v budoucnu nemuselo docházet k ne úplně důstojným licitacím. Aby valorizace byla za nějakých podmínek automatická, aby zákonodárci nebyli ‚prošení‘ k tomu, aby svolili k navyšování. Věřím, že dospějeme k automatickému systému navyšování, byť na začátku by to chtělo skokové navýšení,“ představil Jakob obecný záměr. Jeho slovům přitakal zástupce koaličního partnera. „Za naši druhou část koalice jsem se chtěl přihlásit ke slovům pana Jakoba,“ doplnil Jan Lacina z hnutí STAN.

Ředitel rozhlasu má navýšení za jednoduchou změnu

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral nicméně soudí, že přijetí novely nemusí trvat dlouho. „Zaznamenal jsem dobrou vůli věnovat se tomu, na druhou stranu bych čekal, že to bude celé rychlejší. Informoval mě pan Jakob z TOP 09, že to nemůžeme čekat dřív než za dva roky [na veřejné části jednání Jakob mluvil pouze o letošním roce - pozn. red]. Výše poplatku je alarmující už teď,“ říkal Zavoral týden po schůzi výboru na zasedání Rady Českého rozhlasu. 

Navýšení poplatku se podle Zavorala totiž může zatím obejít bez komplexnější proměny mediální legislativy. „Do jisté míry [navýšení poplatků] nemusí nic bránit, je to jednoduchá změna. Nechceme čekat na definici mediálních zákonů. Budeme se chtít bavit čistě a pouze o zvýšení poplatku,“ doplnil generální ředitel. Rozhlas by podle něj ustoupil i od témat, která jsou pro něj dlouhodobě důležitá. „Nechceme ani diskutovat, co je a co není rozhlasový přijímač, protože bychom se zasekli,“ říká Zavoral. Připomněl přitom, že by rád, kdyby se rozhlasový poplatek zvýšil o 15 Kč na 60 Kč měsíčně. „Bude-li to částka kompromisní, dokážeme s tím pracovat,“ dodal. Rozhlasový poplatek zůstává nezměněný od roku 2005 a tvoří drtivou většinu rozpočtu instituce, která má letos hospodařit s 2,236 miliardy Kč.

Zavoral, jak také řekl, plánuje obejít předsedy všech poslaneckých klubů. Český rozhlas současně chystá úspory, a to na personální úrovni. Letos chce zrušit na 60 pracovních pozic, do poloviny příštího roku pak až 140. Loni měl 1.430 míst.

Za navýšení poplatku dlouhodobě pléduje i generální ředitel České televize Petr Dvořák, podle něhož není hospodaření veřejnoprávního podniku dlouhodobě udržitelné, pokud chce zachovat stávající rozsah služeb. Rád by v novele viděl také automatické navyšování poplatku. „A je jedno, jestli to bude inflační koeficient, nebo jestli jednou za pět let si stát sedne a řekne ‚tohle je rozsah veřejné služby, který od vás chceme, a jsme připraveni ho financovat‘,“ řekl loni v únoru pro Hospodářské noviny.

„Klímova novela“ má přinést rozsáhlé změny

Jeden návrh na změnu zákonů o České televizi a Českém rozhlasu už existuje. V prosinci představenou novelu společně vypracovali Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI), Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), skupina neziskovek Rekonstrukce státu a místopředseda senátní mediální komise David Smoljak (STAN). Hlavním reprezentantem návrhu je Michal Klíma, který se na něm podílel z pozice předsedy CZ IPI a člena správní rady NFNŽ. Na obě funkce od té doby rezignoval, stal se totiž poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro média. Zaměřit se chce právě na mediální legislativu, jak avizoval pro Médiář. 

„Klímův“ návrh zdaleka nechce řešit pouze financování. Počítá sice s navýšením poplatků (u České televize na 150 Kč, Českého rozhlasu pouze na 50 Kč; částka by se následně nezvyšovala o inflaci, poslanci by ale každoročně museli projednat potenciální navýšení), současně chce měnit systém voleb do obou rad. Televizních radních by nově nebylo 15 jako dnes, ale pouze 12, rozhlasových radních by nebylo devět, ale šest. Polovinu by volili senátoři, dnes všechny vybírají poslanci. Novela počítá i se zpřísněním podmínek pro nominace kandidátů do rad, které by mohly navrhovat pouze spolky a sdružení působící v taxativně vyjmenovaných oborech a fungující aspoň 10 let, a to minimálně ve dvou krajích. Organizace by svého zvoleného kandidáta mohly v případě nespokojenosti odvolat, což dosud není možné. Sněmovna by naopak už nemohla odvolávat radu jako celek, také by neschvalovala výroční zprávy.

Se zapojením Senátu počítá i programové prohlášení vlády. „Do systému volby Rady ČT a ČRo zapojíme Senát. Příslušné změny právních předpisů prosadíme během roku 2022,“ stojí v prohlášení. Koalice si kromě toho předsevzala ještě dvě věci. „Zaměříme se na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti,“ stojí v jednom bodě. „Hospodaření veřejnoprávních médií podrobíme kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost,“ postuluje také koalice. Zapojení NKÚ plánuje i „Klímova“ novela.

Opozice očekává dlouhý proces

Vláda ani zvenčí nachystaná novela naopak nemají ambici nově definovat „veřejnou službu“, jak potvrdil i spoluautor novely senátor Smoljak pro Info.cz. „Zrovna úlohy veřejné služby jsou v současném zákoně popsány velice dobře. Už tak budeme mít práce nad hlavu s tím, co se porouchalo a nenávratně pokazilo. Takže se proboha nesnažme opravovat to, co funguje,“ říká Smoljak. Info.cz cituje i kritiky novely. Radní České televize a její bývalý předseda René Kühn poukazuje, že sudý počet radních není praktický kvůli hlasování. Komplexnější výtky vznáší opoziční poslanec Aleš Juchelka (ANO), který je čerstvým předsedou volebního výboru. Nelíbí mu se předvýběr organizací, které by měly možnost navrhovat kandidáty, nebo přehlížení Rady ČTK a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Juchelka očekává, že legislativní proces bude dlouhý. „Cílem by mělo být s chladnou hlavou dovést média veřejné služby do 21. století a napsat zákon, který bude dlouhodobý a konsensuální,“ říká pro Info.cz, s tím že plánuje semináře zaměřené i na porování různých evropských modelů. Shodu s opozicí chce hledat i koalice, prohlásil vládní poslanec Jakob během zasedání volebního výboru. „[Novela] nebude rychle, protože to bude opatření dlouhodobé. Určitě by bylo záhodno, aby byla v souladu i opozice, věřím, že konsensu dosáhneme,“ prohlásil Jakob.

Nejdřív má přijít volba chybějících radních

Poslance ale v první řadě čeká volba členů do stávajících rad - v televizní jich chybí šest, v rozhlasové jeden. Nominace je možné podávat do úterý 9. února. Nový rozhlasový radní bude volen na funkční období do září 2026, místo Josefa Nerušila, který loni rezignoval. Jeden z televizních radních bude vybrán na místo po loni odvolané Haně Lipovské, na období do května 2026, dalších pět nových členů Rady ČT pak standardně na šest let.

Sněmovna také zatím nestihla projednat celkem 19 mediálních výročních zpráv z let 2017 až 2020, mezi nimiž jsou výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a také o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Deseti z těchto zpráv se volební výbor zabýval právě během svého lednového zasedání. Všechny doporučil schválit. Kdy se budou probírat na plénu, není jasné.

Zbývajících devět výročních zpráv plánuje výbor projednat na své schůzi ve čtvrtek 3. února. Chce také zvolit předsedu a členy minule ustaveného podvýboru pro média a svobodu slova. A na programu je i bod Informace Rady Českého rozhlasu o průběhu výběrového řízení na generálního ředitele Českého rozhlasu. S ním přišel poslanec ODS Petr Bendl.