V únoru vydáme desetiročenku, tištěný speciál Médiáře. Bude chtít svůj výtisk? Napište si o něj.

Vládní koordinátor: přes propad reklamních příjmů se podařilo digitalizaci zvládnout

Analogové vysílání na našem území fungovalo pravidelně od roku 1953, teď končí. Souběžné řádné digitální vysílání jede od roku 2005.

Ačkoli televize na digitalizaci vysílání doplatily a mnohé nové dokonce krachem, diváci přechod zvládli skoro všichni včas. Plyne to z odpovědi Zdeňka Duspivy, vládního koordinátora procesu, na dotaz Médiáře na dnešní tiskové konferenci k završení tuzemské digitalizace.

Analogové vysílání televize definitivně v Česku končí v sobotu 30. června 2012. Vypnou se tak ještě dva malé vysílače ČT1 a 31 vysílačů televize Nova, které k dnešnímu dni jako fungující eviduje Český telekomunikační úřad.

Jak Duspiva připomněl, technologická změna vysílání televize probíhající prakticky po celém světě přišla „v nesprávnou dobu“, co se týče kondice reklamního trhu. Duspiva to považuje za negativum, zejména pro nové televize, které v době přechodu z analogu na digitál odstartovaly, ale nepřežily. To se týkalo třeba teleshoppingové Top TV, zpravodajské Z1 či lifestylové Public TV. Jiné nadějné projekty, konkrétně třeba plnoformátové Febio TV Fero Feniče, usnuly, aniž se dostaly do fáze praktických příprav.

„Ani my jsme neměli přehnaná očekávání, co se týče počtu nových programů, které měl proces digitalizace podle některých názorů přinést,“ tvrdí dnes Zdeněk Duspiva. Namísto lichých „plnoformátových očekávání“ se, jak řekl, prosadily nikové programy, tematicky úžeji zaměřené, na vybudování i provoz levnější.

Podle koordinátora šly proti zájmům pozemně vysílajících televizí „i levnější možnosti šíření obsahu“, míněn hlavně internet. „I tak nabídka, kterou digitální terestrika přinesl divákům, je dostatečná, bereme-li v úvahu, že je to nabídka bezplatná,“ shrnul Duspiva proces, který v Česku trval sedm let, od roku 2005. Analog se vypínal postupně od roku 2009. „Přes propad reklamních příjmů se podařilo digitalizaci zvládnout,“ míní Duspiva.

České televizi i Nově a Primě přinesla nová forma signálu lepší pokrytí republiky. V případě ČT to bylo z 99,6 na 99,9 %, u Novy z 98,1 na 99,8 % a u Primy dokonce ze 72,3 % na 99,6 %.

Protože přechod na zemské digitální vysílání nebyl rychlý, řada lidí kvůli širší programové nabídce nebo přechodnému špatnému pokrytí novým druhem signálu volila místo příjmu televize z pozemních vysílačů satelit. Ten také jako platforma v průběhu digitalizace zemské televize nejvíc posílil.

Provozovatelé satelitních služeb přitom lákali na to, že po jednorázové vstupní investici do paraboly a přijímače lze nekódované programy sledovat prakticky na celém území republiky zdarma.

Vývoj podílu platforem pro přijímání TV signálu v průběhu digitalizace. Zdroj: ČT, Mediaresearch, STEM/MARK

Vývoj podílu platforem pro přijímání TV signálu v průběhu digitalizace, listopad 2011. Zdroj: ČT, Mediaresearch, STEM/MARK

V tomto světle označil Duspiva aktuální krok provozovatele dvou největších satelitních služeb Skylink a CS Link zpoplatnit i základní nabídku tuzemských neplacených kanálů „servisním poplatkem“ za chybu, zneužití toho, že v některých oblastech, zvláště příhraničních se špatným způsobem příjmu, se lidi na slib příjmu grátis spolehli.

Na kampaň kolem vypínání analogu stát vydal zhruba 200 milionů Kč, z toho 150 milionů na informování a necelých 50 milionů na podporu znevýhodněných skupin obyvatelstva či zdravotních a vzdělávacích institucí.

Náklady na státní kampaň k digitalizaci televize

Náklady na státní kampaň k digitalizaci televize. Kliknutím zvětšíte

Podle výzkumu Národní koordinanční skupiny pro digitální vysílání v ČR díky vládní informační kampani přešlo 94 % obyvatel na digitální vysílání už před termínem vypnutí analogu v příslušné oblasti, 61 % označuje zmíněnou kampaň za dobrou, 33 % dokonce za velmi dobrou.