Rozhlasovou stanici Českého rozhlasu Vltava od 1. ledna dočasně povede nynější vedoucí Podpory programu Vltavy Ivana Hálková. Současnému šéfredaktorovi Vltavy Petru Fischerovi smlouva končí k 31. prosinci a vedení rozhlasu mu ji neprodlouží. Na dnešním jednání Rady Českého rozhlasu v Hradci Králové to řekl generální ředitel rozhlasu René Zavoral.
Nového šéfredaktora Vltavy vedení rozhlasu vybere v interním výběrovém řízení, pro lidi, kteří v rozhlasu pracují či pracovali aspoň tři roky. Vypsalo ho 14. prosince. Zájemci se mohou hlásit do 7. ledna. Výběr má provést hodnotící komise. Nový řádný šéfredaktor by měl nastoupit od začátku února 2019.
Třiapadesátiletá Hálková bude v čele stanice podle mluvčího rozhlasu Jiřího Hošny řešit pouze provozní věci, do programových záležitostí zasahovat nebude. Hálková pracuje v Českém rozhlase 26 let, nastoupila v roce 1992 do hudební redakce pro děti a mládež. Na stanici Vltava působí od roku 2004, vedoucí Podpory programu Vltavy je od roku 2013.
Rada k případu Fischerova konce v čele stanice žádné stanovisko nezaujala. Informaci Zavorala o personálních změnách radní vzali na vědomí. Předsedkyně rady Hana Dohnálková konstatovala, že personální věci jsou plně v kompetenci generálního ředitele a rada do nich nemůže zasahovat. Uvedla, že rada stanici Vltava, stejně jako jiné stanice, sleduje, a že si nechala na její produkci zpracovat i odborný posudek. Do konce týdne ho přitom slíbila zveřejnit.
Z radních se v tématu vyjádřil pouze Vítězslav Jandák. „Vůbec nejde o Fischera. Jde o to najít manažera, který tu stanici zvedne. Možná se bude hledat dál,“ řekl.
„Mediální lynč“
Zavoral dnes na schůzi rady v Hradci Králové víckrát řekl, že vývoj poslední doby kolem Vltavy vedl k „mediálnímu lynči“ jeho a jeho rodiny, dostával prý také sprosté vzkazy. Média, je přesvědčen Zavoral, dopřávala sluchu jen Fischerovi. „Moje slova vždycky zvláštně zapadla,“ postěžoval si před radními.
Důvodem, proč nebyla Fischerovi prodloužena smlouva, je podle šéfa rozhlasu nesplnění zadaných úkolů a ztráta důvěry. Za důležité kritérium označil stagnující poslechovost stanice. „Poslechovost 48.000 lidí u stanice se stomilionovým rozpočtem je málo,“ započítal do peněz na stanici i vysílače (minulý týden v oficiálním prohlášení uváděl, že „náklady na program, vysílání a promotion stanice činily v roce 2018 zhruba 64 milionů Kč“). Kauza ho podle jeho slov vystavila mediálnímu lynči. „Vytváří se atmosféra, že Vltavu rušíme. Stanice Vltava bude ale dál naplňovat veřejnou službu a bude dál součástí nabídky Českého rozhlasu,“ prohlásil ředitel Zavoral.
Slovo na zasedání rady dostal i Fischer. K poslechovosti uvedl, že to je věc interního dohadování a debaty, která se bohužel nekonala. „I s čísly se dá pracovat různým způsobem,“ řekl. Zdůraznil, že hlavní úkol, a to připravit nové vysílací schéma, splnil. Současná veřejná debata o stanici je podle něj důkazem, že stanice má své věrné posluchače a je o ni zájem. Na závěr Fischer Zavoralovi a dalším lidem z rozhlasu poděkoval za to, že dostal šanci Vltavu změnit.
Fischerův konec v čele stanice vyvolal u části veřejnosti kritiku vedení rozhlasu. Za Fischerovo setrvání v čele Vltavy se v otevřeném dopise řediteli rozhlasu Za otevřenou Vltavu postavila více než tisícovka umělců, vysokoškolských pedagogů, některých politiků a dalších lidí. Fischerovi vyjádřili podporu mimo jiné kněz Tomáš Halík, režiséři Jan Hřebejk a Helena Třeštíková, filozof Václav Bělohradský, rektor JAMU Petr Oslzlý, rektor AVU Tomáš Vaněk, ředitel Národní galerie Jiří Fajt či ředitelé opery Národního divadla Petr Kofroň a Silvia Hroncová. Fischer podle signatářů odstartoval proměnu Vltavy v jednu z nejprestižnějších kulturních a uměleckých platforem v Česku. Podle prohlášení vedení českého PEN klubu má celá záležitost „silný nádech osobní msty a pokusu o ujařmení svobody slova“.
Fischer výtky vedení rádia odmítl jako neopodstatněné a vyhazov vylíčil v rozhovoru pro Respekt jako osobní mstu šéfa rozhlasu. Už dřív uvedl, že na reformu vysílání Vltavy dostal jeden rok, což je „profesionálně směšné“. Na projekt zásadní proměny stanice jsou podle něj potřeba minimálně tři roky, aby se usadil a osvědčil, jak to doporučuje Evropská vysílací unie. „Ten čas jsme nedostali. Ani podporu, která byla slíbena,“ tvrdí.
Fischer byl jmenován šéfredaktorem Českého rozhlasu Vltava bez výběrového řízení před dvěma lety, s omezeným mandátem a s úkolem upravit program, aby přilákal nové posluchače. Loni na Vltavě zavedl “největší změnu ve vysílacím schématu za posledních patnáct let”. Podle aktuálních výsledků měření Radioprojekt poslouchá Vltavu 48.000 lidí denně, před rokem to bylo 47.000, před dvěma lety 46.000 (jde o výsledky za poslední dva klouzavé kvartály roku 2018, respektive srovnatelné období roku 2017, respektive 2016). Podíl Vltavy na rozhlasovém trhu se za dva roky od Fischerova nástupu dodnes zvedl z 0,4 na 0,5 %.
Ještě před jednáním rady přišly k budově rozhlasu v Hradci Králové desítky lidí, aby vyslovily nesouhlas se změnami ve vedení Vltavy. Na místo dorazil i Petr Fischer. „Nebyl jsem sice na zasedání rady pozván, ale bývalo zvykem, že nový šéfredaktor se představuje radě a při odcházení, že také něco řekne. Myslím, že se jenom rozloučím. Uvidí se,“ řekl Fischer před 14. hodinou, kdy zasedání začalo.
Fischerovi podporovatelé měli na transparentech napsaná hesla jako Labe teče s Vltavou nebo Labe a Orlice poslouchají Fischerovu Vltavu s odkazem na řeky Labe a Orlice, které Hradcem protékají. „Odhaduji, že se tu sešlo 30 až 40 lidí,“ řekl agentuře ČTK svolavatel protestu, publicista Jan Hocek.
Lidé, kteří se před zahájením zasedání u vchodu do rádia sešli, chtěli být při jednání přítomni. „Rada Českého rozhlasu zasedá v Hradci v opravdu malé místnosti, vejde se sem 20 lidi z veřejnosti včetně novinářů. [Dokumentarista] Vít Klusák musel odevzdat držák na mikrofon. Bezpečnostní opatření jsou důkladná,“ referovala na Facebooku redaktorka Respektu Ivana Svobodová. „Na zasedání Rady Českého rozhlasu bylo vpuštěno jen 10 zástupců veřejnosti a 10 novinářů. Asi 50 dalších, někteří s transparenty, zůstává před budovou. Radní Kňourek žádá o názorovou pluralitu,“ uvedl publicista Pavel Klusák.