Volební výbor výběr finalistů do Rady ČT nezrušil

Dnešní zasedání sněmovního volebního výboru, vpravo senátor Marek Hilšer

Čtveřici nových členů Rady České televize budou poslanci na plénu sněmovny 4. května volit z tuctu finalistů, které ze všech nominantů už v březnu vybral sněmovní volební výbor. Výbor se dnes výběrem televizních radních znovu zabýval, ale nevyhověl návrhu pirátského poslance Tomáše Martínka, aby svůj březnový výběr finalistů revokoval. Neprošly ani další Martínkovy návrhy, konkrétně aby se noví televizní radní volili veřejně, respektive že nové skutečnosti ohledně spolků, které stojí za nominací některých finalistů, jsou závažné. Výbor tak pouze odhlasoval, že to, co dnes k volbě radních vyslechl, bere na vědomí. Martínkovy návrhy zablokovali hlavně poslanci ANO, nesouhlasil s nimi ani zástupce SPD.

Protestovat proti některým nominujícím spolkům přišli na dnešní schůzi sněmovního volebního výboru senátoři David Smoljak (STAN) a Marek Hilšer (Hnutí Marek Hilšer do Senátu). S místopředsedou senátní stálé komise pro sdělovací prostředky Smoljakem se zúčastnil rovněž advokát Jiří Kučera z kanceláře Kučera & Associates, který je zároveň činný v kolegiu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ).

Jejich výtka míří v zásadě na to, že některé ze spolků, které stojí za finalisty volby do Rady ČT, nejsou pro nominaci způsobilé. Vyřazení kandidáta, který byl jmenován způsobilou organizací, a naopak výběr těch, kteří jsou nominováni organizací nezpůsobilou, tak podle nich v důsledku mohou způsobit protiústavní diskriminaci nominantů způsobilých organizací.

Analýza, kterou si senátor Smoljak objednal u advokáta Kučery, proto spolky posuzovala podle jejich skutečné činnosti a toho, zda reprezentují zájmy požadované zákonem. Vyšla z vlastních rešerší na webu, sociálních sítích, v médiích či magistrátních výkazech. A došla k tomu, že konkrétně spolky Liga Libe, Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace a Pétanque club Brněnští Draci nejsou k návrhům radních způsobilé. Jde o organizace, které do volby vyslaly Pavla Černého, Jiřího Kratochvíla, respektive Jaroslava Kravku. Všichni tři jsou mezi 12 finalisty.

Analýza způsobilosti organizací navrhujících kandidáty do Rady ČT

„Nebylo to formulováno usnesením senátní komise, takže to bylo moje osobní zadání,“ upřesnil k původu analýzy senátor Smoljak na dotaz poslance ANO Patrika Nachera. „Negativních reakcí bylo tolik, že jsem proto zadal analýzu,“ doplnil. Nacher následně připomněl, že senátor Smoljak se angažuje ve spolku Svobodu médiím, který loni také navrhoval svého kandidáta, přičemž zároveň společně s Hilšerem přímo na schůzi poslaneckého volebního výboru loni v únoru kritizovali nominantku České biskupské konference Hanu Lipovskou, později zvolenou členku Rady ČT.

Senátor Hilšer zdůraznil, že Smoljak zastupuje mediální komisi Senátu. Řekl také, že věcí se zabývala jak senátní mediální komise, tak celý Senát a ten koncem března došel k usnesení, aby se problematikou zabývali právě poslanci na volebním výboru a že by se volba měla odložit.

Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka Kučerovu analýzu označil za „kádrovací materiál“. Skutečnou činnost spolků nelze podle něj posuzovat na základě webových a facebookových stránek. „Nominovat může každý, kdo platí koncesionářské poplatky. Nemusí mít webové stránky a nemusí mít facebookové stránky. Nemusí,“ prohlásil Juchelka. „V zákoně to tak není napsáno,“ kontroval poslanec ČSSD Petr Dolínek. „Jsou tam vyjmenované činnosti, co dané spolky mají dělat.“ Advokát Kučera namítl, že kádrování se v tomto případě zaměňuje za požadavek dodržování zákonnosti. Uznal zároveň, že příslušná právní norma je „poměrně vágní“.

Zákon stanoví, že „návrhy kandidátů na členy Rady České televize předkládají poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“.

Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec (ANO) citoval z analýzy sněmovního legislativního výboru, který uvedl, že podle jeho názoru nominující subjekty většinou splňují požadavky zákona a u žádného z nich nejde o zcela zjevné vybočení z těchto požadavků.

Poslanci i senátoři se tak dnes shodli v jediném - že zákon o České televizi je zastaralý. „Způsob nominace radních už dávno neodpovídá původnímu záměru, který zákonodárce sledoval,“ konstatoval senátor Smoljak. A poslankyně ANO Barbora Kořanová se vyslovila pro „zrušení pokrytectví“ v zákoně, tedy pro to, aby členy do Rady ČT nominovaly přímo politické strany, jako je tomu v případě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

V dubnu sněmovna radní nevolila

Hlasování o nové čtveřici členů Rady České televize měla sněmovna na programu 13. dubna, ale volba nakonec neproběhla. Předseda opozičního klubu KDU-ČSL Jan Bartošek si totiž po půlhodinové debatě k výběru radních vzal přestávku do konce jednacího dne a v dalších dnech se už poslanci k volbě nevrátili. Místo toho dnes volební výbor posuzoval výtky senátní mediální komise, respektive dvou zmíněných senátorů.

Do volby nových televizních radních vstoupilo 55 nominantů nejrůznějších spolků. Volební výbor v březnu vybral do finále 12 z nich. Kromě zmíněných Černého, Kratochvíla a Kravky k nim patří publicisté Jefim Fištejn, Pavel Černocký, předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes, někdejší vedoucí pracovníci České televize Karel Novák a Radek Žádník, někdejší členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová, dále Jiří Grund, Petr Brozda a také Daniel Váňa, který je stejně jako Kratochvíl dosluhujícím členem Rady ČT.