Všichni radní ČT i rozhlasu do půl roku skončí. Počítá s tím nový mediální zákon

V červenci má začít platit mediální novela, do konce srpna mají obě rady celé skončit. Nově budou třetinu obou rad volit senátoři. A zvýší se kvórum pro jmenování a odvolání ředitele.

Jiří Šlégr. Foto: Vojta Herout

Jedním z místopředsedů Rady České televize je bývalý úspěšný hokejista Jiří Šlégr. Vlevo radní Vladimír Karmazín, vpravo od Šlégra radní Martin Doktor a generální ředitel ČT Petr Dvořák. Foto: Vojta Herout

Třetinu členů Rady České televize i Rady Českého rozhlasu budou nově volit senátoři. Počítá s tím novela mediálních zákonů, kterou po skončení připomínkového řízení představil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Platit má začít v červenci, dva měsíce na to má skončit mandát stávajícím radním, kteří budou všichni nahrazení podle nového klíče. Stávající vládní většina tak bude moci rozhodnout o kompletním složení televizní i rozhlasové rady, ač neziskovky, které novelu do parlamentu přinesly, prohlašovaly, že hlavním cílem je, „aby momentálně vládnoucí většina ve sněmovně neměla jednoduchou cestu k ovládnutí Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu“. Nejrozsáhlejší novela zákonů o České televizi a Českém rozhlasu od roku 2001 také určuje, že poslanci nově nebudou moci odvolat celou radu, radní naopak budou potřebovat víc hlasů pro jmenování a případné odvolání generálního ředitele.

V předkládací zprávě stojí, že „hlavním cílem návrhu zákona je umožnit, aby členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu volily obě komory Parlamentu České republiky, a nikoli pouze poslanecká sněmovna, jako je tomu dosud“. Senátoři budou volit pět z 15 televizních radních a tři z devíti rozhlasových, většinu členů obou rad mají dál vybírat poslanci. Senátoři usilovali o paritu či aspoň rovnější poměr (aktuální návrh dokonce podle místopředsedy senátní komise pro sdělovací prostředky Davida Smoljaka (STAN) „popírá smysl zákona“), jejich představy ale patrně zůstanou oslyšeny. I kdyby senátoři návrh zákona vrátili, pro poslance nebude problém je přehlasovat.

Ministr Baxa na tiskové konferenci uvedl, že o podílech obou komor na volbě se vedla debata mezi vedeními vládních stran, ovšem i stávající návrh na zapojení Senátu vidí jako „významnou změnu“. Vliv horní komory podle něho posiluje i to, že radní zvolení sněmovnou nebudou moci obejít „senátní“ radní při jmenování a odvolání generálního ředitele televize či rozhlasu. Kvórum pro jmenování a odvolání se zvyšuje z 10 na 11 radních, v případě Českého rozhlasu ze šesti na sedm radních. Vždy proto bude potřeba, aby byl pro aspoň jeden radní dosazení senátory. „Kombinace poměru radních a zvýšení kvóra dává senátní nominaci poměrně velkou váhu,“ vysvětloval Baxa, který je podle svých slov v úzkém kontaktu se Smoljakem. „O tématu spolu hovoříme, věřím, že se Senátem se dohodneme,“ řekl ministr. 

Návrh počítá s tím, že mandát stávajících členů rad skončí dva měsíce po nabytí účinnosti novely. Ta by podle stávajícího návrhu měla začít platit 1. července. V létě by pak měli zákonodárci zvolit nové členy kontrolního orgánu. Poslance přitom brzy čeká volba šesti nových televizních a jednoho rozhlasového radního, někteří se tak radními nejspíše stanou pouze na pár měsíců. Běžný mandát by měl trvat ale i nadále šest let s tím, že třetina radních se obměňuje každé dva roky. Přechodné ustanovení proto říká, že třetina radních zvolených podle nového klíče bude mít mandát na dva roky, třetina na čtyři roky a třetina na plných šest let. Rozdělení na třetiny nebudou mít na starosti zákonodárci, ale samotní radní, kteří budou na první společné schůzi losovat, kdo bude mít jak dlouhé funkční období.

Kdo dnes zasedá v mediálních radách

Rada České televize

  • Pavel Matocha (předseda)
  • Pavel Kysilka (místopředseda)
  • Jiří Šlégr (místopředseda)
  • Roman Bradáč
  • Martin Doktor
  • Vladimír Karmazín
  • René Kühn
  • Tomáš Samek
  • Lubomír Veselý

Rada Českého rozhlasu

  • Miroslav Dittrich (předseda)
  • Tomáš Kňourek (místopředseda)
  • Vítězslav Jandák
  • Zdeněk Mahdal
  • Ondřej Matouš
  • Jan Krůta
  • Marek Pokorný
  • Jiří Šuchman

Odvolávat radního bude moci vždy pouze komora, která ho zvolila. Radu jako celek už naopak nebude možné odvolat, což má pomoci její stabilitě. „Základním cílem novely je stabilita pro veřejnoprávní média. Stabilita veřejnoprávních médií je pro nás tak zásadní téma, že jsme je předřadili dalším novelám mediálních zákonů,“ říká Baxa. Mezi zatím odložené části novely patří třeba zapojení Nejvyššího kontrolního úřadu do dohledu nad hospodařením institucí či navýšení koncesionářských poplatků. Vládní strany s ním podle jejich zástupců počítají, letos to podle nich ale nebude. Baxa dnes pouze řekl, že zřídí pracovní skupinu, která se další novelou bude zabývat. „Předpokládám, že nás čeká i debata o koncesionářských poplatcích,“ zmínil ministr.

Aktuální novinkou je, že organizace navrhující kandidáty budou muset být právnickými osobami, které fungují aspoň 10 let. To má zajistit, aby s návrhy nepřicházely organizace, které vznikly ad hoc právě kvůli volbě. „Taková doba dostatečně ověří seriózní záměr výkonu činnosti i ukotvení v některém ze stanovených odvětví společnosti,“ stojí v důvodové zprávě. Novela současně nekonkretizuje relativně široké vymezení, čím se organizace mohou zabývat. I nadále mají představovat různé „kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“. 

Vláda se k zapojení Senátu do volby radních zavázala v programovém prohlášení. V něm si také dává za cíl „zaměření se na udržitelné financování veřejnoprávních médií“ a zmíněné zapojení Nejvyššího kontrolního úřadu. Všechny tři body naplňovala novela, se kterou na konci roku přišel senátor Smoljak společně s vlivovými organizacemi Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) a Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) a skupinou neziskovek Rekonstrukce státu. V NFNŽ a CZ IPI byl v té době aktivní Michal Klíma, který se v lednu stal poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) na problematiku médií a dezinformací. Právě z novely, kterou reprezentoval Smojlak s Klímou, teď podle nedávného vyjádření senátora vycházelo i ministerstvo kultury, jakkoliv si podle něho neosvojilo „podstatu zákona“. „Ta byla v tom, že se pravomoc volit členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu rozdělí rovným dílem mezi obě komory parlamentu,“ prohlásil senátor v únoru.

Přehledně: co všechno novela mění

  • Radní nově volí i senátoři: v případě Rady České televize rozhodují o obsazení pěti z 15 křesel, v případě Českého rozhlasu tří z devíti. Většinu radních dál vybírají poslanci.
  • Poslanci už nemůžou odvolat celou radu. Jednotlivé radní může odvolat pouze ta komora, která je zvolila.
  • Zvyšuje se kvórum pro jmenování i pro odvolání generálního ředitele. V televizní radě se kvórum zvyšuje z 10 na 11, v rozhlasové radě ze šesti na sedm.
  • Nominovat radní můžou pouze právnické osoby, které existují aspoň 10 let. Tato podmínka dosud neexistovala.
  • Všem členům stávajících rad skončí mandát do dvou měsíců od nabytí účinnosti zákona. Novela má platit od 1. července, všichni stávající radní tedy skončí nejpozději 1. září.