Jako každý rok: newsletter, o který si tolik píšete, budeme v červenci a v srpnu posílat jen v pondělí.

Vtip ano, bizár už ne. Co Češi skutečně sledují v tisku a v online?

Mysleli jste si, že za obsah jsou ochotni platit čtyřicátníci a s věkem stoupá obliba seriózních článků? Co když je to přesně naopak? Nedávno realizovaný průzkum BoomLab z dílny obsahové agentury Boomerang Communication, který do detailu odkrývá soužití Čechů s médii, přinesl mnohá marketingová odhalení. Po minulém představení nejpřekvapivějších zjištění napříč průzkumem se tentokrát více zaměříme na typ obsahu, který Češi vyhledávají v tisku a online, a zejména to, jak se naše preference mění s věkem. 

Tisk: s rostoucím věkem se více zajímáme o bulvár a povrchní informace

Zvyk denně získávat zprávy se změnil s rozšířením internetu a dostupnosti bezplatných a mnohdy i totožných informací. Každý den tak čte papírové noviny pouze 6 % respondentů, zatímco jejich internetové verze a další online deníky otevírá téměř třetina Čechů (31 %). V nejstarší věkové kategorii (od 65 let výše) je denní čtení novin záležitostí 12 %, zatímco ve věku do 24 let se týká jen 2 % respondentů.

Konzumace novin podle BoomLabu

Konzumace novin podle BoomLabu

Pokud bychom měli vypíchnout typ tištěného obsahu, jehož oblíbenost roste s věkem, jedná se jednoznačně o ekonomické informace nebo reportáže, ale i méně seriózní obsah typu ankety s běžnými lidmi z ulice nebo zprávy o známých osobnostech. Koneckonců, čtení bulvárních novin připouští více než tři čtvrtiny respondentů a jejich podíl je právě s rostoucím věkem o něco vyšší.

Mladší Češi si pak spíše přečtou recenze, kritiky, pětinu upoutají také komiksy, které jsou u starších respondentů vůbec nejméně oblíbeným žánrem. Naopak krátké zprávy o několika řádcích vedou napříč věkovými kategoriemi.

Online: mladší si přečtou delší články raději než jejich rodiče

U onlinu je však situace lehce odlišná. Krátké zprávy sice stále vedou, a to u všech respondentů bez ohledu na věk. Třeba reportáže, zábavný obsah nebo zprávy o známých osobnostech na internetu už ale vyhledávají i mladší respondenti. A dokonce si spíše než jejich rodiče a prarodiče přečtou také delší zpravodajské články.

Noviny podle BoomLabu

Noviny podle BoomLabu

Zajímavá zjištění ukázaly také analýzy čtenosti časopisů podle věku. Zatímco v nejmladší věkové kategorii můžeme vypíchnout snad jen vyšší zájem o lifestylové časopisy, naopak s rostoucím věkem výrazně roste čtenost těch společenských, specializujících se na křížovky a soutěže a programových magazínů, která koresponduje s rostoucím podílem denních televizních diváků.

Sociální sítě: jsou tam (skoro) všichni. Jde jen o to, jak často

Sociální sítě mají v porovnání s tiskem i online články specifičtější postavení. V internetové populaci přitom nejde ani tak o míru jejich používání. Pouze 2 % respondentů ve věku 16 až 24 let nejsou na žádné sociální síti. Ve věkové kategorii 55 let a více se sítím vyhýbá ani ne každý pátý. Zásadní je ale frekvence používání. Denně je na nich totiž více než 4 z 5 nejmladších respondentů, pak podíl klesá až pod 2 z 5 ve věkové kategorii 65 let a více. 

Snapchat znají jen mladí, Facebook všichni

Dominantní postavení mezi uživateli sociálních sítí má Facebook. Prvním ukazatelem je jeho vysoká znalost, která přesahuje devadesát procent napříč věkovými kategoriemi. V porovnání s ním je Snapchat sítí, kterou znají převážně mladí: ve věku 16 až 24 let je to 69 %, ale u respondentů v průměru jen o deset let staršími už jen 41 %. A ve věku 65 let a více znalost Snapchatu zmínilo jen 5 % respondentů. Podobný, i když ne tak výrazný, propad znalosti s rostoucím věkem můžeme vysledovat také u Instagramu.

Samotná znalost ale nestačí. Zatímco Facebook nebo YouTube naprostá většina těch, kteří dané sociální sítě znají, také používají, u Snapchatu se nejedná ani o třetinu. Což přitom platí i o nejmladší věkové kategorii, ve které najdeme většinu uživatelů Snapchatu.

 

Starší se rozněžní, mladí chtějí zábavu

Rozdíly v tom, jaký obsah na Facebooku preferujeme, nejsou podle věku až tak výrazné. Fotografie přátel vedou v interakci napříč věkovými kategoriemi. Pokud však jde o styl příspěvků, nad roztomilými se rozněžní nejspíše starší uživatelé Facebooku. Stejně tak je zaujmou vtipné a zábavné příspěvky. Ale humor pro ně musí mít hranici. Bizarnost nebo absurdity rozhodně nevyhledávají, jejich oblíbenost s věkem výrazně klesá.

A ještě v něčem se starší uživatelé Facebooku odlišují: zatímco ve všech ostatních kategoriích jsou pro respondenty nejzajímavějšími stránkami profily zájmových sdružení, skupin, spolků nebo klubů, ve věku 65 let a více výrazně převažují stránky médií a zpravodajských kanálů.

Online podle BoomLabu

Online podle BoomLabu

Přesto sociální sítě nejsou způsobem, jakým se k Čechům v důchodovém věku dostává online obsah nejčastěji. Už od 35 let je totiž nejvíce uváděnou variantou pravidelná kontrola obsahu na oblíbených webech. Jen u dvou nejmladších kategorií (do 34 let) právě sociální sítě jako zdroj informací vedou.

A co se týče získávání obsahu, liší se respondenti podle věku ještě v jednom: vyšším podílem těch, kteří již za obsah platí: zatímco ve věku 65 let a více si nějaký web předplácí 2 %, ve věku do 24 let je to 15 %.

Co je BoomLab

„BoomLab nám dává odpověď na základní otázku, co Čechy v médiích baví. Z dat víme přesně, kdo, co a kdy během dne sleduje, čte nebo poslouchá. Získáváme tak jedinečnou znalost a cenný podklad pro tvorbu nejen obsahové strategie, ale také pro nastavení těch správných kanálů a marketingových kampaní,“ říká k výzkumu Michaela Raková z Boomerang Communication. Ochutnávku dat mohou marketéři uvažující o správném zacílení vlastního obsahu najít na webu BoomLab.cz. Jednoduchý kvíz jim poodhalí fakta o cílových skupinách i konkrétních osobách a dává možnost agenturu kontaktovat pro větší objem dat.

Reprezentativní internetový průzkum proběhl na panelu respondentů (metoda CAWI) ve spolupráci s agenturou DataCollect. Dotázáno bylo 1.000 respondentů ve věku 16+, 515 žen, 485 mužů. Sběr dat proběhl ve druhé polovině roku 2018.

Text je součástí placené spolupráce s Boomerang Communication, hlavní obsahovou agenturou firem Vodafone, P3, CBRE, Volkswagen nebo Ahold