Poslanecký volební výbor, který má ve své působnosti mediální problematiku, v úterý doporučil sněmovně na plénu schválit výroční zprávy o činnosti a o hospodaření Českého rozhlasu za loňský rok 2018. Obě zprávy jsou zařazeny na programu zářijové schůze sněmovny, která začne příští týden. Na schválení poslanci přitom stále čekají obě zprávy rozhlasu za rok 2017, v případě České televize pak všechny zprávy od roku 2016.
Loňské zprávy poslancům předložila Rada Českého rozhlasu. Ve zprávě o činnosti rozhlasu mimo jiné konstatuje, že v roce 2018 splnila své zákonem stanovené povinnosti kontrolního orgánu rozhlasového média veřejné služby. Ve zprávě také stojí, že program a vysílání Českého rozhlasu respektovalo ustanovení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, zákona o Českém rozhlasu i Kodexu Českého rozhlasu. „Ve svém celku bylo objektivní, nestranné a pestré,“ uvádí zpráva.
Stížností meziročně přibylo z 55 na 95
Rada loni také zpracovala 95 stížností, což bylo o 40 stížností víc než v roce 2017. Pozornost se dostala zejména dvěma kauzám. Tou první byl investigativní příspěvek Janka Kroupy z listopadu 2017, který se týkal hospodaření Agrofertu na pozemcích neznámých vlastníků. Reportáže informovaly o tom, že Agrofert neoprávněně hospodaří na 1.700 hektarech půdy a holding na ně pobírá evropské dotace. Rada tehdy vyzvala vedení rozhlasu, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech zajistilo dodržování zásad objektivity a vyváženosti podle platných zákonných norem a Kodexu Českého rozhlasu. V tomto případě tomu tak podle ní zcela nebylo.
„To nás zaměstnalo velmi,“ poznamenala ke stížnostem kvůli reportáži předsedkyně rady Hana Dohnálková. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral připomněl, že kritizoval formu zpracování reportáže, nikoliv téma, protože podle jeho názoru rozhlas tehdy nepostupoval v souladu se zákonem. Řekl, že rozhlas věc řešil, nešel cestou finančních sankcí, ale cestou proškolení, jak do budoucna k takovýmto reportážím přistupovat. „Od té doby máme tyto věci víceméně uhlídány. Poučili jsme se i vzhledem ke komunikaci kauzy jako takové, která nebyla šťastná, nicméně mně bylo dáno za pravdu Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, že zpracování nebylo v pořádku, od té doby si na to dáváme pozor,“ vysvětloval Zavoral. Zmíněná vysílací rada v červenci dospěla k názoru, že reportáž nebyla objektivní.
Zadruhé se víc posluchačů obracelo na Radu Českého rozhlasu v případě kauzy „porno na Vltavě“. Další velké téma – neprodloužení smlouvy šéfredaktorovi Vltavy Petru Fischerovi – rozhlasová rada řešila až letos v lednu.
„Poplatek by se měl zvýšit o pětikorunu“
Rozpočet rozhlasu na loňský rok byl schválen jako vyrovnaný s výdaji i příjmy 2,253 miliardy Kč. Hospodaření nakonec skončilo ziskem 39,3 milionu. Výnosy se podařilo překročit o 11,4 milionu, na straně výdajů rozhlas ušetřil 28,2 milionu. Důvodem je i loňská „optimalizace“, po které rozhlas zaměstnává o stovku lidí míň.
Předsedkyně rady Dohnálková i ředitel Zavoral se shodli na tom, že by se jim zamlouvalo zvýšit koncesionářský poplatek o pětikorunu. Rozhlas by tak podle Zavorala získal asi o 200 milionů víc. Oba poukazovali na to, že poplatek už od roku 2005 činí 45 Kč. „Vzhledem k inflaci má dnes hodnotu asi 33 Kč. Do roku 2021 jsme ale schopní provoz ufinancovat,“ řekl Zavoral s narážkou na veřejnoprávní výjimku ze zákona o DPH, která končí ve zmíněném roce a její budoucnost není jasná.