Pracujete jako ekonomický redaktor či redaktorka a chcete s námi budovat něco nového? Napište.

Výbor je pro schválení zpráv ČT a rozhlasu za 2017

  • ČTK
  • 29. 09. 2018 13:25

Poslanecký volební výbor, který má ve své působnosti mediální záležitosti, ve čtvrtek doporučil plénu sněmovny schválit výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize a Českého rozhlasu za loňský rok. Sněmovna by se jimi mohla zabývat už na své říjnové schůzi.

„Česká televize nemá žádný svůj vlastní názor, svůj názor, ona předkládá názory, které existují ve společnosti,“ řekl poslancům předseda Rady ČT Jan Bednář. Z tohoto hlediska podle něj bylo loňské vnitropolitické dění velmi turbulentní. Připomněl loňskou vládní krizi i kampaň před sněmovními volbami. Bednář podotkl, že podle rady Česká televize v náročné zkoušce, kterou představoval loňský rok, uspěla „poměrně docela dobře“.

„Opakované výzkumy a analýzy, jejichž výsledky předkládáme, dokládají, že Česká televize není nástrojem propagandy žádné politické strany, jak občas tvrdí někteří její kritici, ale naopak řádně naplňuje svoji úlohu v intencích zákona o České televizi a Kodexu ČT,“ napsal Bednář ve zprávě o činnosti ČT.

Že šlo o složitý, turbulentní rok v politické i mezinárodněpolitické rovině, uvedl i zpravodaj Petr Dolínek (ČSSD). Zmínil se mimo jiné o vysoké kvalitě zpravodajského kanálu ČT24. Připomněl, že na ČT24 odvysílala televize loni 221 hodin mimořádného zpravodajství a odvysílala přes 500 hodin záznamů ze schůzí Sněmovny nebo Senátu. Podle zprávy o činnosti ČT vyhledávalo její kanál ČT24 denně v průměru 1,435 milionu diváků.

Hlavním příjmem ČT jsou vysílací poplatky, tvoří asi 90 % jejích celkových příjmů. Veřejnoprávní televize na nich loni získala 5,66 miliardy Kč. Z výnosů z obchodní činnosti získala 639 milionů, což bylo o 69 milionů méně než v roce 2016. Meziroční pokles způsobilo to, že v roce 2016 se konaly olympijské hry a mistrovství Evropy ve fotbale.

Pro kladné stanovisko u zprávy o činnosti ČT hlasovalo sedm poslanců, zdrželi se pouze Miloslav Rozner (SPD) a Miloslava Vostrá (KSČM). Pro kladné stanovisko u zprávy o hospodaření ČT pak rovněž hlasovalo sedm poslanců, zdržel se opět poslanec Rozner a předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO). V případě výročních zpráv Českého rozhlasu pro kladné doporučení u zprávy o hospodaření hlasovali všichni přítomní, u zprávy o činnosti se jeden z poslanců zdržel.

Český rozhlas skončil loňské hospodaření se ziskem po zdanění 15,7 milionu Kč. Jeho celkové výnosy představovaly téměř 2,3 miliardy, z toho největší část (2,08 miliardy) činily vysílací poplatky. Výnosy z reklamy byly téměř 84 milionů.

Generální ředitel rozhlasu René Zavoral v odpovědi na dotazy poslanců informoval mimo jiné o situaci s rušením pracovních pozic, o němž poprvé mluvil den předtím na schůzi Rady Českého rozhlasu. Veřejnoprávní rádio ruší 116 pozic. Ze zbylých 1.400 lidí přidá plným 1.350, a to od ledna příštího roku. Redukcí se ušetří 63 milionů, na zvýšení mezd má jít 33 milionů – 27 plošně, 6 individuálně.

Zavoral poslancům také řekl, že mu dělá radost poslechovost například stanice Radiožurnál nebo Český rozhlas Plus, naproti tomu ho trápí nízká poslechovost Dvojky nebo klesající poslechovost Vltavy. Poznamenal, že pokud v Česku vysílá kolem stovky různých rozhlasových stanic, je otázkou, na jaký podíl poslechovosti se až může dostat veřejnoprávní rádio.

Rada ČRo loni mimo jiné obdržela 55 stížností posluchačů, což byl proti předcházejícímu roku pokles téměř na polovinu. Nejvíc stížností (10) se týkalo zrušení pořadu Kupředu do minulosti na stanici Dvojka. Rada loni obdržela mimo jiné stížnost společnosti Agrofert kvůli reportáži ohledně jejího údajného neoprávněného hospodaření na pozemcích s nejasnými vlastníky. Rada posléze přijala usnesení, v němž vyzvala vedení rozhlasu, aby zajistilo dodržování zásad vyváženosti a objektivity, protože v tomto případě tomu tak podle ní nebylo.