Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Vyzývám k diskusi nad novým logem České filharmonie!

Často během výkladu upadal do letargie a jeho rty beze smyslu ševelily: „Koncert, koncert.“

Pro tvorbu tohoto elaborátu jsem si koupil za euro povídku Šimka a Grossmanna Výchovný koncert. Chvíli poté mě napadlo, že bude určitě i na YouTube, kde samozřejmě je, ale jsou to první peníze vůbec utracené za kus tvorby těchto klasiků našeho dětství, gramofonů rodičů v obývacích pokojích, nebo kazeťáků, na nichž jsme si pouštěli na školách v přírodě vrcholné kusy furt pryč.

Předevčírem jsem byl na tiskovce, kde Česká filharmonie představila nový vizuální styl, jak se říká použití loga na firemních materiálech, a nový koncept výchovných koncertů. Po pravdě mám teď pod dojmem poslechu povídky trochu dilema. Jestli být vtipný, nebo věcný. Těžko říci. Pokouším se naladit na televizi v hotelovém pokoji v Amstru kanál s vážnou hudbou, protože mi zbývá už jen patnáct minut, než mi začne večerní program a tak bych se rád zklidnil a věcně. Ale nejde to.

Na Českou filharmonii chodím s tatínkem od dětství. Koncert v Rudolfinu je vždycky vrcholem rodinných aktivit. Dlouho předem koupené, pokud možno ty nejlepší lístky, protože vysoká cena vždy spoluvytváří pocit slavnostního večera. Zpráva o novém vizuálnímu stylu filharmonie mě překvapila. Roky chodím na stále stejný web (v něm se zatím vizuální styl neodrazil) vybírat koncerty a měl jsem za to, že logo zůstane, jen uvidíme nové firemní materiály.

Logo se změnilo. Pokud jste tak jako já roky navštěvovali Lidovou školu umění (prvních pár let v ní byly nejhezčí chvíle mého dětství), tak znáte znak spojených not, kterému se říká legato nebo ligatura. Idea loga je v použití legata, které spojuje dvě části slova, nebo dva jiné textové celky. Nápad je to jednoduchý a vděčný. Kdo někdy viděl notový zápis, pochopí, kdo neviděl, tomu stačí vizuální vjem spojených textových celků. Ligatura či legato navíc od sebe vzdaluje oba texty, což mi při prvním pohledu připadá fajn. Respektive že se dá. Jinak by asi nefungovala.

Logo samotné je zdařilé, protože jednoduché, nenáročné na pochopení a navíc při vší jednoduchosti má v sobě vrstvu, která funguje pro cílovou skupinu lidí, kteří mají s tématem už nějakou zkušenost. V porovnání s minulým logem má tedy dva nápady a lehce elegantnější typo. Každý nápad je dobrý, protože může samostatně žít v rámci speciálních požadavků toho kterého vizuálu. Čím jednodušší, tím adaptovatelnější. Oranžová proto, že je výrazná. Sklon textu na vizuálech protože je to dynamické. Fotky na bílé, aby vynikly.

Vizuály plakátů používají tónovanou fotku, což není nic proti ničemu. Je to prostě jeden z nápadů, které neurazí ani nenadchnou. Pokud máte boží fotku třeba detailu tváře nádherného člověka, jste za Boha. Jinak je to jen utilitární a nekonflitní použití fotky ve vizuálu.

Samotný rozbor loga nepíšu úmyslně nijak expertně. Chtěl bych vás totiž přizvat do diskuse a tak volím přízemní pocitovou rovinu, kterou nebudu dále rozebírat. Pokud budete chtít vyskládat argumenty do diskuse pod článkem, potěší mě to.