Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Začala tahanice o to, kdo a z čeho zaplatí digitalizaci rozhlasu

Český rozhlas navrhl vícezdrojové financování všemi zúčastněnými, kteří by se mohli sdružit v NA DAB, národní asociaci pro DAB.

Dnešní seminář o digitálním rádiu pořádá Český rozhlas a poslanci volebního výboru, kteří se zabývají mediální legislativou

Seminář o digitálním rádiu uspořádal Český rozhlas a poslanci volebního výboru, kteří se zabývají mediální legislativou

Dvě stě milionů korun od státu, miliarda z Radiokomunikací, které zase platby na budování vysílačů vybíraly od televizí - takové jsou největší položky účtu za digitalizaci televize, která v Česku proběhla v letech 2005 až 2012. Ve čtvrtek se v budově parlamentu sešli poslanci, regulátoři, operátoři i manažeři rádií, aby společně začali vymýšlet, jak po televizní digitalizaci zvládnout rozhlasovou. Hlavně samozřejmě půjde o opět o to, kdo proces, jež má vrcholit do roku 2025, zaplatí.

Náklady na státní kampaň k digitalizaci televize

Náklady na státní kampaň k digitalizaci televize. Na kampaň kolem vypínání analogu stát vydal zhruba 200 milionů Kč, z toho 150 milionů na informování a necelých 50 milionů na podporu znevýhodněných skupin obyvatelstva či zdravotních a vzdělávacích institucí. Kliknutím zvětšíte

Přechod z analogového vysílání rozhlasu na digitální se od televizní digitalizace liší tím, že v podstatě není nutný. Digitální signál se nebude šířit na týchž kmitočtech jako dosud analogový, obě technologie tedy mohou běžet i v budoucnu vedle sebe - analogové sítě se po završení procesu budou moci dál používat pro regionální vysílání, které tak bude moci dostat lepší pokrytí. Digitální sítě ale - stejně jako v případě televizního vysílání - efektivněji využívají kmitočtového spektra, do éteru se tak bude moci vejít víc stanic.

Technologická změna ovšem znamená především investice do nového vybavení studií, přenosových tras i vysílacích stanovišť, to vše v době, kdy reklamní příjmy rádia klesají nejvíc ze všech mediatypů.

Hodnota ceníkového prostoru v jednotlivých mediatypech.

Hodnota ceníkového prostoru v jednotlivých mediatypech. Zdroj: Admosphere, s.r.o. (monitoring internetu:: SPIR-Mediaresearch, a.s., ceny TV dle sledovanosti: ATO-Mediaresearch,a.s.). Bez vlastní inzerce. * Internet zahrnuje pouze display reklamu v rozsahu projektu AdMonitoring. Údaj zahrnující další formy on-line reklamy bude znám v průběhu února po skončení každoročního výzkumu SPIRu zaměřeného na odhad inzertního výkonu internetu. ** Rádio nezahrnuje regionální kampaně

Veřejnoprávní Český rozhlas i komerční rádia na jedné straně a zákonodárci a regulátoři na druhé tak na čtvrtečním semináři v budově poslanecké sněmovny začali balancovat, kde se peníze vezmou. „Navýšení koncesionářských poplatků si teď nedokážu představit. Finanční zdroje se budou muset hledat jinde,“ předeslal na úvod Ladislav Skopal (ČSSD), člen volebního výboru (ten má mediální agendu na starost), kterého předseda orgánu Václav Mencl (ODS) označil za „zpravodaje“ rozhlasové digitalizace.

Právě veřejnoprávní rozhlas si uvědomuje, že peněz není nazbyt už teď, natož až se bude muset platit přechodná fáze souběžného vysílání analogového a digitálního signálu, která u televizní digitalizace trvala minimálně tři měsíce (to vyžadoval vládní harmonogram, aby se lidi stačili připravit), v praxi však mnohem déle. „Souběh by měl být co nejkratší, aby měl být z čeho hrazen. Luxus zvýšení koncesionářských poplatků si nemůžeme dopřát,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.

Jeho náměstek pro strategii a rozvoj René Zavoral pak poslancům připomněl, že investice do televizní digitalizace se řešily navýšením poplatku a že pokud digitalizaci rozhlasu nejde platit z téhož zdroje, je třeba vymyslet jiný. „Politickým harakiri by bylo neřešit finanční stránku procesu,“ prohlásil před poslanci Zavoral.

Ti před časem kvůli digitalizaci televize vymysleli, že vezmou veřejnoprávní České televizi reklamu, čímž se na trh přesune zhruba miliarda korun jako zdroj, díky němuž vyroste šest nových digitálních stanic. Nikterak úspěšně dnes existují tři (Barrandov, Pohoda a Óčko, to ale vysílalo už dřív na kabelu a satelitu), peníze z ČT nakonec prakticky všechny skončily u Novy a Primy a reklama na ČT pořád je, na kanálech ČT2 a ČT Sport.

Před digitalizací rádia poslanci naznačují, že se budou do průběhu míchat nesrovnatelně méně. „Záleží to na vás, rozhodně nebudeme vytvářet motivaci ‚kupte si digitální rádio, dostanete tisícovku‘, to parlament dělat nebude. Závisí to na nabídce,“ řekl předseda výboru Mencl. Podle předsedy Českého telekomunikačního úřadu Pavla Dvořáka nebude pro proces nutné vydávat ani vládní harrmonogram - proto, že jak bylo zmíněno, digitální signál nepřijde na ty kmitočty, kde je nyní analogový.

Martin Holík z křesťanského rádia Proglas, které je bezpečně financováno z příspěvků svých příznivců, přesto upozornil na nutnou drobnou úpravu v zákoně, kterou by poslanci udělat měli: „Dovolte Českému rozhlasu opustit s digitálním rozhlasem DVB-T, což má nyní zákonem přikázáno, a nechte je přesunout se do T-DAB, půjde o tytéž finance.“

Komerční provozovatelé jsou si přitom dobře vědomi, že změna v zákoně stačit nebude, že důležité bude působit na návyky posluchačů. „Standardní posluchač si dneska představuje, že digitální rádio bude poslouchat na televizi. Musíme mu vysvětlit, že to bude jinak,“ apeloval Svatopluk Janík, šéf a majitel Rádia SeeJay, které v Česku začalo loni v listopadu vysílat jako první ryze digitální rádio. Další novou náplní mají být od 1. března tři stanice Českého rozhlasu Plus, Junior a Jazz.

Rozhlas i SeeJay se šíří v síti příbramské firmy Teleko Tomáše Řapka, která řádné digitální vysílání rozhlasu v České republice spustila 1. dubna 2011. Kromě hudebního rádia SeeJay šíří dnes ze soukromých stanic rockové rádio Gama a křesťanský Proglas a stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu. Dalším operátorem je firma RTI cz Václava Ježka, která buduje pokrytí na jihozápadě, šíří zatím jen Proglas. Zatím bez obsahu spustily zkušební vysílání České Radiokomunikace, a to teprv včera, z vysílače Praha-město. Mnohem menší operátoři Teleko a RTI cz mezitím pokryly signálem už půl republiky, respektive 5,3 milionu lidí.

Pokrytí ČR signálem digitálního rozhlasu. Modře multiplex firmy Teleko, zeleně RTI cz. Zdroj: Český rozhlas

Pokrytí ČR signálem digitálního rozhlasu. Modře multiplex firmy Teleko, zeleně RTI cz. Zdroj: Český rozhlas

Regulátor - tedy telekomunikační úřad - zatím ve výběrových řízeních rozdělil licence pro městské sítě (12 jich mají obsadit Radiokomunikace, jednu RTI cz, Teleko přišlo zkrátka) a krajské sítě (5 jich dostalo Teleko). Ve tzv. III. pásmu chce úřad udělit příděly pro tři celoplošné sítě, jen jedna může mít regionální odpojování. V minulosti o ně nebyl zájem, vyhlášení tendru teď tedy plánuje úřad znovu, a to do konce roku.

Regulátor se neztotožňuje s názorem jedné z nejsilnějších soukromých skupin na rozhlasovém trhu, francouzské Lagardere (Frekvence 1, Evropa 2, Bonton, Dance radio, nově BBC, zastupitelství Regie Radio Music), že jaký kdo má podíl v analogovém vysílání, měl by mít i v digitálním. „Kmitočty pro digitální vysílání přidělovat podle toho, kdo jak má jaké kmitočty v FM, je totální nesmysl,“ oponoval ale striktně šéf ČTÚ Pavel Dvořák. Regulátor - ať už to bude telekomunikační úřad, anebo rada pro vysílání - nicméně bude stát znovu před dilematem, zda do hry pozvat nejprve nejsilnější hráče, aby proces financovali a utáhli. Mluvilo se také o automobilkách, které mohou pomoci, neboť do moderních typů vozů montují zabudované přehrávače DAB.

Počítá s tím i veřejnoprávní rozhlas - jeho náměstek Zavoral se vyslovil pro vícezdrojové financování “všech subjektů, které se procesu účastní”. Podle analytika strategického rozvoje Českého rozhlasu Filipa Rožánka se financování digitalizace řeší v celé Evropě. „Někdy je to veřejnoprávní rozhlas, někdy asociace za tím účelem vytvořená,“ přiblížil. Dal příklad z Rakouska, kde vznikla právě asociace rádií veřejnoprávního a soukromých a třeba i mediálních agentur a podporuje výstavbu vysílačů.

V Česku už sdružení veřejnoprávního a komerčních rádií (kromě stanic Lagardere je v ní ještě Londa se svým Impulsem) existuje, dva roky, pod názvem Asociace rozhlasových organizací - zatím si stihla jen ustavit soutěž o nejoblíbenějšího moderátora roku, jímž se v prvním roce stal Jiřího Pomeje. Klid na půdě asociace jistě momentálně narušuje současný spor o budoucnost české BBC, mezi Lagardere a Českým rozhlasem.

Rožánek včera navrhl jinou asociaci nebo aspoň jiný název - Národní asociaci pro rozhlasovou digitalizaci, se zkratkou NA DAB. „Ať je to optimistické,“ vyzval.

POŽADAVKY ČESKÉHO ROZHLASU

Český rozhlas na čtvrtečním semináři představil klíčové body k úspěšnému dokončení rozhlasové digitalizace:

  • Stát by měl vyhlásit harmonogram rozvoje zemského digitálního rozhlasového vysílání s konkrétním nejpozdějším termínem přechodu z analogového na digitální vysílání.
  • Českému rozhlasu by měly být napevno vyhrazeny kmitočty pro digitální šíření jeho stanic, včetně toho, že se Český rozhlas stejně jako Česká televize stane provozovatelem vlastního multiplexu veřejné služby.
  • Televizní digitalizace ukázala, že je vhodné mít k dispozici národní orgán, který může efektivně koordinovat postup všech subjektů. Podle tohoto vzoru by měly zúčastněné strany založit Národní asociaci pro rozhlasovou digitalizaci (NA DAB), jejímiž členy by kromě Českého rozhlasu, zástupců ministerstev a státních úřadů byli držitelé licencí, automobilky, operátoři, obchodníci s elektronikou atd.
  • Stát musí vytvořit motivaci pro soukromé provozovatele. Novela vysílacího zákona by mohla například uvolnit pravidla pro vlastnictví digitálních stanic.

Zdroj: Český rozhlas