Náš newsletter tradičně přešel na letní provoz: v červenci a srpnu chodí jednou týdně, a to v pondělí.

Začalo hledání osmi nových členů mediálních rad

Až do 20. ledna můžou občanská sdružení podávat nominace na nové členy mediálních rad. V březnu totiž končí mandát šesti radním České televize a dvěma radním Českého rozhlasu.

Jiří Vejvoda na schůzi Rady ČTK v červenci 2019. Foto: ČTK/Deml Ondřej

Jiří Vejvoda už dál v rozhlasové radě být nechce. Foto: ČTK/Deml Ondřej

S březnem skončí mandát hned šesti z 15 radních České televize a dvěma z devíti členů Rady Českého rozhlasu. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) proto zveřejnil výzvu směřovanou kulturním, regionálním a dalším spolkům a sdružením, aby do 20. ledna nominovaly nové členy. Volební výbor sněmovny následně počty nominovaných po veřejných slyšeních zúží na trojnásobek vůči volným místům. O tom, kdo se stane radním, pak hlasuje sněmovna na plénu.

Levá ani Vejvoda pokračovat nechtějí

Znovu kandidovat plánují tři radní České televize. Médiáři svůj záměr potvrdili stávající předseda rady Jan Bednář, filozof Michael Hauser a dramatik a scenárista Vlastimil Venclík, který radu doplnil jako náhradník. Redaktor serveru Info.cz Vratislav Dostál a bývalý mediální manažer Luboš Beniak podle svých vyjádření kandidaturu stále zvažují. Pokračovat nechce poslední z šestice, bývalá poslankyně za KSČM Ivana Levá, ta podle svých slov „odchází na zasloužený odpočinek“.

V Radě Českého rozhlasu končí mandát stávající předsedkyni Haně Dohnálkové, jež se opětovné kandidatuře ještě nerozhodla, a místopředsedovi Jiřímu Vejvodovi. Ten pokračovat nehodlá. „Během tohoto období se postupně měnilo složení Rady Českého rozhlasu a tím i její zaměření na různé aspekty činnosti a vysílání Českého rozhlasu. Po zralé úvaze jsem se proto rozhodl už znovu nekandidovat,“ vysvětluje Vejvoda, bývalý moderátor a manažer Českého rozhlasu. Do rozhlasové rady naposledy poslanci opětovně zvolili Tomáše Kňourka. Ten byl mimo jiné iniciátorem kauzy „porno na Vltavě“.

„Neklidné časy pro ČT i pro radu“

Volba radních bude sledována vzhledem ke vzrůstajícím tlakům politiků na veřejnoprávní média. Ve sněmovně leží návrh, aby na hospodaření veřejnoprávních médií dohlížel nově i Nejvyšší kontrolní úřad (předložila ho vláda a Piráti, podobný návrh jde i od poslanců ČSSD), Okamurova SPD by televizi a rozhlas ráda zestátnilaKSČM prosazuje majetková přiznání veřejnoprávních novinářů, Jaroslav Foldyna a exministr kultury Antonín Staněk (oba ČSSD) navrhují, aby televizní a rozhlasové poplatky nemuseli platit senioři, tělesně postižení a zaměstnanci a živnostníci s nejnižšími příjmy. Po zrušení poplatků opakovaně volá i prezident Miloš Zeman, který zároveň vyzýval poslance, aby neschválili výroční zprávy. „Bylo by vhodné, kdyby parlament zprávy projednal a zamítl, a to dvakrát za sebou. V takovém případě má parlament právo volit novou Radu České televize,“ nabádal loni v červnu ve spřátelené televizi Barrandov.

Většina kritiků se zaměřuje zejména na Českou televizi, v jejíž radě se mění víc než třetina členů. Může se tak výrazně změnit přístup radních k managementu televize. „S ohledem na rozložení sil ve sněmovně je budoucí složení rady velkým otazníkem,“ míní Dostál, podle kterého je důležité zachovat v radě pluralitu, a proto také nad kandidaturou stále uvažuje. „Neklidné a obtížné časy pro Českou televizi i pro radu“ očekává i Hauser. „První předzvěstí je nepřijetí plánu hospodaření ČT na rok 2020,“ naráží radní Hauser na prosincové jednání rady. Na něm radní místo schválení letošního rozpočtu požádali vedení televize o předložení dlouhodobých plánů do roku 2024. Právě kvůli hospodaření a jeho udržitelnosti byla pod tlakem Česká televize také během několikrát odloženého hlasování poslanců o svých výročních zprávách za roky 2016 a 2017. Ve sněmovně teď čekají ještě výroční zprávy o hospodaření a o činnosti za rok 2018. Zprávy vypracovávají právě radní, kteří by měli tu loňskou tvořit ještě ve stávajícím složení. 

Členové rad jsou voleni na šest let. Každé dva roky je volena jedna třetina členů. Rady mimo jiné volí a odvolávají generální ředitele České televize a Českého rozhlasu. Dalšími důležitými pravomocemi je schvalování a kontrola plnění rozpočtu a programových plánů, schvalování statutů televize a rozhlasu nebo rozhodování o diváckých stížnostech.