Newsletter, o který si tolik píšete, se vrátil do pravidelného rytmu, zase chodí denně ráno v šest.

Zákaz billboardů u dálnic Ústavní soud nezrušil

  • ČTK
  • 19. 02. 2019 17:40
Poslední srpnový týden vystřídaly reklamní sdělení na billboardech vlajky

Poslední srpnový týden 2017 vystřídaly reklamní sdělení na billboardech vlajky

Zákaz billboardů v ochranném pásmu dálnic a silnic první třídy dál platí beze změn. Ústavní soud dnes zamítl návrh skupiny 17 senátorů na zrušení dvou pasáží novely zákona o pozemních komunikacích. Zákon ponechal pro starší billboardy pětileté přechodné období, které vypršelo v roce 2017, a stanovil návaznou povinnost odstranit reklamní zařízení bez zbytečného odkladu. Podle ústavních soudců lze omezení billboardů zdůvodnit veřejným zájmem na bezpečnosti provozu, soud zdůraznil také ochranu životů a zdraví lidí, stejně jako životního prostředí.

Provozovatelé billboardů zatím rozhodnutí příliš nekomentovali, nejprve si chtějí prostudovat písemné rozhodnutí. „Nezbývá nám ale než respektovat rozhodnutí Ústavního soudu,“ podotkl mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy Lukáš Váňa. Případné další kroky reklamních firem Váňa nechtěl předjímat, na dotaz agentury ČTK ovšem nevyloučil ani možnost dalších právních řešení.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) rozhodnutí potvrdilo, že zákaz billboardů není porušením vlastnických práv, jak tvrdili provozovatelé reklamy. „Nyní jim nic nebrání dodržovat zákon,“ uvedl Ťok na Twitteru. Podle ministerstva obstruující majitelé dnešním rozhodnutím ztratili poslední naději, že by jejich nepovolená zařízení mohla zůstat legálně na svých místech.

„Jde o jasný vzkaz ministru dopravy Danu Ťokovi, aby ukončil vlekoucí se spory se zbývajícími majiteli reklamních ploch,“ komentoval dnešní rozhodnutí poslanec opozičních Pirátů Ondřej Polanský. Podle něj by ministerstvo dopravy mělo postupovat rychleji a odvážněji vůči provozovatelům. V září loňského roku Piráti vyčíslili, že nerespektováním zákazu se neposlušní majitelé nelegálních billboardů obohatili o více než 40 milionů Kč. Ťoka tehdy vyzvali, aby tyto peníze po majitelích vyžadoval.

Právní úprava s pětiletým přechodným obdobím nebyla podle dnešního nálezu protiústavní. Ačkoliv by z hlediska účelu právní úpravy bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákon vzal v úvahu i zájmy vlastníků a prostřednictvím přechodného ustanovení umožnil provozovat billboardy ještě dalších pět let. „Toto řešení je transparentní a nediskriminační, zároveň zajišťuje legitimní cíl a současně šetří zájmy vlastníků zařízení,“ rozhodl Ústavní soud.

Ten se pozastavil nad tím, že senátoři návrh na zrušení části novely podali až těsně před vypršením přechodného období, když už dlouho před tím bylo jasné, že se blíží změna pravidel. „Já mám pocit, že to bylo spíš zanedbáno, že si říkali - máme ještě pět let,“ uvedl soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.

A.C.E. Media arbitráží jen hrozila

„Zamítnutí ústavní žaloby není jediná prohra, kterou billboardaři utrpěli,“ upozornil Vojtěch Razima, zakladatel a ředitel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org. Odkazuje přitom na svou diskusi s manažerem BigBoardu Markem Pavlasem, který vystupuje jako prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy, z předloňského srpna.

V diskusi pánové uzavřeli sázku o „láhev opravdu kvalitního rumu“, přičemž sázka se týkala firmy A.C.E. Media a jí avizované mezinárodní arbitráže proti Česku o stovky milionů korun odškodnění za odstranění jejích billboardů.

„Jednou z podmínek sázky bylo, že A.C.E. Media vůbec podá do konce roku 2018 žalobu proti České republice. Ani to se však nestalo a ředitel Kverulanta tak svou sázku vyhrál a v lednu tohoto roku mu poštou došla láhev rumu Božkov Republika,“ prohlásil dnes Razima.

„Mohlo jít o nový způsob vyvlastnění“

Soud se problematikou zabýval od poloviny roku 2017 z podnětu 17 senátorů, za které jednal Václav Chaloupek (Občané patrioti). Právní úprava podle nich porušila principy právní jistoty a zákaz retroaktivity, zasáhla do práva na podnikání a ocitla se v rozporu s mezinárodní ochranou investic.

Chaloupek dnes novinářům řekl, že nález je třeba respektovat: „Měli jsme pocit, že mohou být porušována lidská práva, právo vlastnit a podnikat, a že může jít o nový způsob vyvlastnění, což by v současné době nemělo být. ÚS nám vysvětlil, jakým způsobem se na to dívá.“ Připustil, že pokud by Ústavní soud návrhu vyhověl, vyvolalo by to složitou situaci. Značná část billboardů už od dálnic a silnic zmizela, majitelé by nejspíš chtěli náhradu.

Novela přinesla povinnost odstranit reklamní plochy, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Legální zůstaly billboardy uvnitř obcí, v takzvaném souvisle zastavěném území, a také ty, které byly povoleny podle stavebního zákona.

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu bylo podle senátorů možné dosáhnout i jinými metodami než plošným řešením, například odstraňovat nepovolené reklamní plochy a neprodlužovat nájemní smlouvy billboardům na státních pozemcích či mostech. Podle senátorů také připadala v úvahu změna zákona, která by umožnila odstranit konkrétní nebezpečné billboardy s ohledem na převažující veřejný zájem na bezpečnosti silničního provozu, případně je vyvlastnit s náhradou.

Advokát senátorů Balík: nález odráží posun v rozhodování Ústavního soudu

Dnešní nález, který potvrdil zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy, je odrazem déletrvajícího posunu v rozhodování Ústavního soudu. Novinářům to řekl bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, který ve sporu o billboardy jako advokát zastupoval skupinu senátorů zpochybňujících ústavnost zákazu. Soud podle Balíka v poslední době víckrát upřednostnil tvrzený veřejný zájem před jinými právy, v případě billboardů šlo zejména o vlastnické právo.

Balík připomněl například nález, díky kterému mohly pokračovat úřední kontroly domácích kotlů. Pravicoví poslanci pokládali kontroly za vážný zásah do práva na nedotknutelnost obydlí. Pokud však fyzická kontrola kotle následuje po vyčerpání ostatních možností a je důsledkem opakovaného podezření na používání nevhodného paliva, jde podle nálezu Ústavního soudu z roku 2017 o přiměřené omezení práv.

Soud tehdy zdůraznil zájem na ochraně zdraví a životního prostředí. Také v dnešním nálezu soud hovořil o veřejném zájmu na bezpečnosti silničního provozu, který převážil nad právy majitelů reklamních zařízení. Podle Balíka, který jako nominant tehdejšího prezidenta Václava Klause patřil ke konzervativnějším soudcům, má podobný trend rizika a dnešní rozhodnutí může být precedentem. „Jedná se o možnost jakýmkoliv způsobem omezovat vlastnická práva, urychleně ve zkrácených řízeních vyvlastňovat a podobně. V tomto směru se pak může stát, že veřejným zájmem bude zase něco jiného,“ řekl Balík.

Podle Balíka je úsměvné, že když veřejný zájem v případě billboardů převážil nad vlastnickým právem, tak přesto zákon zachoval „nebezpečný stav“ na dálnicích ještě po dalších pět let od přijetí sporné novely. Právě tak dlouho totiž trvalo přechodné období, ve kterém ještě mohli provozovatelé ponechat reklamní zařízení v ochranných pásmech dálnic a silnic první třídy.

Nález Ústavního soudu je každopádně potřeba respektovat, zdůraznil Balík. Senátoři podle něj chtěli podáním návrhu na zrušení části zákona o pozemních komunikacích celou situaci vyjasnit. „Myslím, že je dobře, aby takovéto věci byly judikovány, a to bez ohledu na výsledek. Byť samozřejmě ten výsledek dává jasný signál, že veřejný zájem, i tvrzený veřejný zájem, ne tak úplně dokonale statisticky a fakticky podložený, bude dostávat přednost,“ řekl Balík.

Novelu v minulosti kritizovali provozovatelé reklamy jako zásah do svobody podnikání, někteří avizovali, že se budou soudit o ušlý zisk. V okolí tuzemských dálnic zůstávají téměř po roce a půl platnosti zákazu billboardů v ochranném pásmu desítky nelegálních poutačů. Ministerstvo dopravy oficiálně eviduje 912 odstraněných zařízení, podle úřadu je však odmontovaných poutačů víc.

V krajích zůstávají stovky nepovolených ploch

Stovky nelegálních billboardů jsou stále u silnic první třídy. Podle ministerstva dopravy bylo ke konci letošního ledna od silnic první třídy odstraněno 820 nepovolených billboardů, loni před začátkem platnosti zákazu jich silničáři napočítali kolem 3000.

Od silnic prvních tříd zatím v jednotlivých krajích zmizela jen malá část nepovolených billboardů. Stovky jich stále zbývají. Kraje sice odeslaly mnoho výzev, samotná likvidace billboardu je ale podle nich zdlouhavý proces. Někteří majitelé reklam se snaží odstranění oddalovat, často je problém i zjistit, kdo je skutečný vlastník. Na kontrolu reklamních ploch krajské úřady nemají dost lidí.

Mezi nejaktivnější regiony patří Jihočeský kraj, který loni odstranil asi 140 billboardů. Celkem ale odeslal více než 370 výzev. Podle vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu Jiřího Klásy majitelé argumentují například tím, že jim patří pouze plachta, nikoli konstrukce. „Největší problém tkví v tom, že jeden se odkazuje na druhého a správní orgán musí dohledat vlastníka, aby mohl uplatňovat náklady,“ řekl ČTK.

V Královéhradeckém kraji dosud zmizelo 122 nelegálních billboardů, zhruba 700 jich ale pořád zůstává. Ve Středočeském kraji zbývá podle odhadu hejtmanství asi 500 reklam. Krajský úřad nejprve zasílá výzvy vlastníkům. „Ti v drtivé většině nejsou známí, tak obesíláme i firmy inzerované na billboardech,“ uvedla Helena Frintová z krajského úřadu. Současně kraj obesílá i vlastníky nemovitostí, na kterých jsou billboardy umístěny.

Na Vysočině zatím od silnic prvních tříd zmizelo 73 z celkových 182 reklamních zařízení. Kraj se zaměřil hlavně na velké billboardy. V Pardubickém kraji zbývá odstranit asi 30 nelegálních billboardů. Také tam se vlastníci demontáži brání. „Většinou to jsou reklamní agentury, které se brání soudní cestou nebo přípisy, zdržováním nebo se odvolávají proti pokutám,“ uvedl Roman Kyncl z odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu.

V Moravskoslezském kraji odstranili 43 z 61 prověřených reklamních zařízení. Na jižní Moravě zmizelo 94 nelegálních billboardů, zbývá jich ještě asi 250. V Karlovarském kraji ubylo 10 billboardů. V Ústeckém kraji odstranili majitelé nebo provozovatelé 57 billboardů, kraj zatím neodstraňoval žádnou plochu. Kontroly ale pokračují. „Bohužel jde o dlouhý proces, protože má tuto agendu na starosti jeden zaměstnanec, který má na starosti i jinou agendu,“ sdělila mluvčí krajské samosprávy Lucie Dosedělová.

S personálními problémy se potýká i olomoucké hejtmanství. Likvidace billboardů je i kvůli zdržovací taktice vlastníků administrativně náročná a úřad na to nemá vyčleněny speciální pracovníky. Od silnic první třídy dosud v kraji zmizelo asi 80 billboardů ze 400 reklamních ploch.