V úterý 21. ledna 2020 proběhne v pražském kině Atlas další ročník Digiveletrhu, naší každoroční přehlídky, co komunikační agentury chystají na další rok. Agentury i klienti, můžete se hlásit.

Zákon poplatky nezvýší, ČT musí osekat rozpočet

Debata Filmového a televizního svazu s ministrem kultury za ČSSD Lubomírem Zaorálkem nasvítila rostoucí problém financování televize veřejné služby. ČT nemůže teď počítat se zvýšením poplatku, zároveň se jí tenčí rezerva, proto ji radní tlačí, aby už hledala úspory.

Lubomír Zaorálek a Martin Vadas

Lubomír Zaorálek a Martin Vadas na úterním setkání FITES

Mediální zákon v Česku je sice „beznadějně zastaralý“, ale ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebude do konce aktuálního volebního období sněmovny předkládat nový. „Není to v této chvíli schůdné,“ řekl s odkazem na aktuální složení poslaneckého sboru na úterním setkání s členy Filmového a televizního svazu (FITES) na půdě Akademie věd v Praze. „V čase, který já mám k dispozici, nejsem schopen předložit zákon, napsat ho, prosadit ho ve sněmovně. Nemám teď dostatečnou kapacitu časovou, odbornou,“ zhodnotil situaci ministr.

Pokud tedy stávající sněmovna řádně doslouží, Česká televize nemůže do roku 2021 počítat, že by ji zákon přiřkl vyšší poplatky než dosavadních 135 Kč měsíčně. Vedení ČT v čele s Petrem Dvořákem přitom dlouhodobě kritizuje, že se poplatek od roku 2008 nezvyšoval, přičemž jeho reálná hodnota rok od roku klesá. Rada České televize zároveň po Dvořákovi, který má mandát ředitele do jara 2023, žádá úspory už v rozpočtu ČT na příští rok 2020. Cílem na základě listopadového usnesení radních přitom je, aby až do roku 2024 „bylo hospodaření ČT vyrovnané a aby konečný stav volných peněžních prostředků v roce 2024 zůstal minimálně 700 milionů Kč“.

Ministr kultury z vládní sociální demokracie také řekl, že momentálně není vůbec jasné, jak by se mělo s výší poplatků hýbat. „Teď probíhá debata o rozpočtu [České televize]. Nejsem vlastně schopen kompetentně říct, jak situace v České televizi stojí. Budu sledovat, jak probíhá debata v Radě ČT, a počkám si na výsledek. Paušálně teď nedokážu převzít garanci za všechny kroky, které Česká televize chystá, když samotná Rada ČT návrh rozpočtu odmítla,“ uvedl Lubomír Zaorálek.

„Aby Radě ČT nezůstal Černý Petr“

„Debata v této věci bude ještě kontroverzní a dynamická,“ míní Vlastimil Venclík, televizní radní, zvolený loni do Rady ČT právě za FITES. „Základní problém je, že televize nemá dostatečnou rezervu,“ podotkl při debatě na úterní schůzi svazu, „a to by ve způsobu financování, jaký je dnes, neměla. Proto jsme neschválili rozpočet.“

„Česká televize i Český rozhlas jsou financovány zákonem, který se nezměnil od roku 1993. Upozorňujeme na to, že v tomto zákoně není inflační doložka. Obě instituce do dvou let skončí na tom, že nebudou mít dostatečné zdroje příjmů, a ministerstvo kultury v dnešní době nemá ani pracovní skupinu, která by hodnotila potřebnou novelu zákona,“ zdůraznil směrem k Zaorálkovi Jaroslav Růžička, bývalý předseda dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. „V této chvíli, pokud nebude shoda na principu, jak financovat tyto instituce, do dvou let jsou na kolenou. Protože stačí nechat je doběhnout současným způsobem financování.“ Podle Růžičky je nevyřešené financování veřejnoprávních médií do budoucna „skrytá časovaná bomba“ a momentálně „největší téma ministerstva kultury“, přičemž o tom, kam dosavadní stav vede, se na odborných fórech mluvilo už před několika lety. „Ale nic se neděje,“ uzavřel Růžička, „ministerstvo je naprosto nečinné.“

„Sešel jsem se s ředitelem České televize, s vedením, a právě s nimi jsem se zabýval otázkou, jestli otevřít financování České televize. Byl jsem ujištěn, že v tuto chvíli to nepokládají za vhodné, přicházet s návrhy na nějakou změnu financování České televize,“ reagoval na Růžičkovy výtky ministr Zaorálek. „Neměl jsem k dispozici pracovní skupinu, mám k dispozici to, co mohu sledovat ve zprávách,“ přiznal. „A po jednání s vedením České televize jsem dospěl k závěru, že nemá cenu jít do něčeho, co dnes nemá ani podporu managementu České televize.“

Předseda FITES Martin Vadas kritizoval, že „žádná instituce nehospodaří za peníze z roku 2008“ a že „něco se s financemi musí udělat, a ne v perspektivě tří let, ale dřív“. „Vnímám to tak, že Rada České televize nechce Černého Petra, nechtějí, aby to bylo na nich, že schválili rozpočet, který nebude ufinancovatelný. Proto se brání, proto vedou tyto diskuse,“ zhodnotil nedávné dění. „Ve věci financování veřejné služby je třeba udělat zásadní krok,“ shrnul Vadas. Jinak podle něj hrozí „amatérizace veřejné služby“, jinými slovy, že v České televizi nebudou moci pracovat nedostatečně zaplacení profesionálové.

„Hrozí, že by se poplatek naopak snížil“

Ministr z menší ze dvou vládních partají uznává, že na zákoně by se mělo pracovat, ale aktuálně je o to, „uhájit, co jde“. Sněmovna nedávno s časovým skluzem na plénu schválila výroční zprávy České televize za roky 2016 a 2017 (a ty za rok 2018 už prošly volebním výborem), čímž se podle Zaorálka „odšpuntovala debata“. Teď podle něj „jde o pověst“ České televize, pročež dalším krokem musí podle něj být, „aby bylo doloženo a prokázáno, že se v televizi hospodaří řádně“. „Aby se odbouraly zbytečné pochybnosti o tom, že v České televizi někde utíkají peníze, kde nemají. To potom může v lecčems zjednodušit debatu ve sněmovně,“ je přesvědčen Zaorálek.

A zajistit to má novinka, že hospodaření veřejnoprávní televize bude prověřovat Národní kontrolní úřad. Zaorálek tak podporuje příslušný poslanecký návrh ČSSD, mimo jiné i svého předchůdce Antonína Staňka. „Je to boj o reputaci České televize jako veřejnoprávního média proti celé řadě zpochybňování, která člověk slyší,“ řekl ministr. „Když se reputaci podaří takto vyztužit, to znamená, že se nebude zbytečně zpochybňovat, že tam peníze unikají, pak bude snadnější debata o tom, jak je reálné udržet televizi v kondici. Teď je taková debata těžká, útoků je příliš mnoho.“ Přesvědčit nejdřív nejostřejší kritiky ČT pomocí závěrů NKÚ prezentoval jako „otázku strategie a taktiky“.

Vystoupit krátce po vyhrocené diskusi poslanců o výročních zprávách s požadavkem zvýšit koncesionářský poplatek má Zaorálek za hazard: „Dokud se debata nevyčistí, dokud se debata určitou dobu nepovede, cítím to jako příliš velké riziko. Debata by taky mohla skončit tím, že by se přijaly nějaké návrhy, které by místo zvýšení financování ho mohly naopak ještě snížit.“

Předseda FITES Vadas i přítomná ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková upozornili, že kontrola prostřednictvím NKÚ se nemůže týkat struktury rozpočtu, ale jen jeho účetní správnosti. „Problém, který se týká NKÚ, je ten, že když vezmete audiovizi, pak hospodárně a efektivně příliš kontrolovat nejde. Hospodárně znamená za přiměřené peníze, efektivně je, aby to mělo efekt. Máte-li pohádku, kde princezna jede v kočáru taženém čtyřspřežím, hospodárnější samozřejmě bude, když tam místo toho bude jeden kůň. To ale bude neefektivní vůči pohádce, protože ta musí být výpravná, blyštivá, epesní,“ shrnula ředitelka Fraňková argumenty z jiné nedávné diskuse. „Nikdo pak nedokáže kontrolovat, jestli StarDance je hospodárné, efektivní a účelová, nebo ne. Jsou to filozofické debaty, spíš než ekonomické a účetní,“ míní.

Ministr Zaorálek na závěr debaty připustil, že schůdná je momentálně „technická novela“, která by řešila „nejvíc křiklavé věci“ odrážející dynamiku celého audiovizuálního trhu, aniž by se otevřela „debata, která by mohla být riziková“. „Souhlasím, že do budoucna se bez nového promyšlení celé té oblasti neobejdeme, to pravda je,“ uznal, „to bude čekat někoho, kdo bude mít mandát čtyři roky.“ Pro aktuální reprezentaci vidí ministr kultury jako „zásadní“ to, aby příští rok na jaře „zvolila co nejlépe“ šest nových členů Rady České televize z 15 a aby se přitom poslanci „vyhnuli extrémům“.