Nápojový průmysl má šanci stát se prvním plně cirkulárním odvětvím. Hliníkové plechovky a PET lahve je totiž možné v případě zpracování do nových obalů recyklovat téměř donekonečna. Výrobci nápojů by tak snížili environmentální dopady používání PET a hliníkových obalů až o 28 %. Uzavřením cirkulární smyčky lokálně by navíc odpadlo převážení vytříděné suroviny a recyklátu mezi Českem a dalšími státy.
K tomu je ale potřeba nastavit transparentní a účinný systém třídění a recyklace, který zaručí dostatek čistého recyklátu PET a hliníku v potravinářské kvalitě. „Centralizovaný, průmyslem řízený systém vratných záloh se ukazuje jako nejefektivnější cesta, jak se přiblížit k opravdové cirkulární ekonomice. Zkušenosti ze zahraničí i odborné studie potvrzují, že zálohování zajistí dostatečné množství vytříděné čisté suroviny pro výrobu nápojových obalů z recyklátu,“ říká generální ředitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale. Podobné systémy úspěšně fungují už v deseti zemích Evropy a další státy o jeho zavedení uvažují. Od roku 2020 začnou zálohovat také na Slovensku.
Princip zálohového systému je jednoduchý a v Česku snadno představitelný i díky zkušenostem se zálohovanými skleněnými lahvemi od piva. Při nákupu nápoje se k jeho ceně připočte malá částka vratné zálohy za obal (3 Kč). Ten pak může zákazník v obchodě vrátit a zálohu dostane zpět. Výkup probíhá prostřednictvím automatů, v menších prodejnách manuálně do pytlů. Vrácené obaly putují k recyklaci, kde z takzvaného regranulátu vznikají nové obaly. Do těch se opět stáčí nápoje, a tak stále dokola. Dochází tím k lokálnímu uzavření cirkulární smyčky: PET lahve i hliníkové plechovky se v Česku vyrobí, použijí, vytřídí, zrecyklují a zhotoví se z nich nové obaly pro český trh.
V zahraničí se pomocí systému vratných záloh daří vysbírat i víc než 90 % PET lahví. Oproti tomu stávající systém v Česku dokáže prostřednictvím žlutých kontejnerů sesbírat jen 69 % PET lahví. Navíc část vytříděných petek ze žlutých kontejnerů končí ve spalovně či na skládce. Lahve se v kontejnerech často znečistí, což komplikuje jejich následnou recyklaci, zejména má-li být vytříděný PET zpracován na recyklát pro potravinové obaly.
Prodeje nápojů v plechovkách za posledních 10 let vzrostly v Česku víc než trojnásobně. Zvyšuje se kapacita výroby, budují se nové linky na stáčení do plechovek, ale jejich třídění a recyklace v Česku vázne. „S rostoucími počty nápojových plechovek roste i potřeba seriózního řešení, jak s nimi po použití rozumně naložit. Bohužel až 400 milionů plechovek ročně se vůbec nevytřídí a k recyklaci jich putuje pouhých 35 %. Přitom jejich recyklace je o 95 % šetrnější k životnímu prostředí než náročná výroba nového hliníku z bauxitu,“ upozorňuje Jan Langhans, výkonný ředitel společnosti Vi Wine.
Jak ale plechovky získat zpět, když v Česku zatím chybí sběrná síť i dostatečná motivace spotřebitelů? Podle Kláry Hálové z iniciativy Zálohujme.cz je odpověď stejná jako u PET lahví: centralizovaný, průmyslem řízený systém záloh na nápojové obaly, který vytvoří transparentní prostředí. To zároveň dostatečně motivuje spotřebitele k třídění a výrobcům umožní opravdovou recyklaci podle principů cirkulární ekonomiky.
Text je placenou inzercí společnosti Karlovarské minerální vody